digitalizace starých filmů
Moderátor: Moderátoři
digitalizace starých filmů
V nejjednodušším případě stačí projektor a domácí videokamera jakou má taťka na rodinku o dovolené.
O něco lepší řešení je použít 3CDD kameru, obraz nenatáčet na kazetu, ale digitalizovat v PC a pak ve střihovém programu vylepšit: oříznout, barevně zkorigovat, vyrovnat úrovně a sytosti, sestříhat, retušovat, ozvučit atd.
Ještě lepší je použít místo plátna a promítačky optický nástavec s hranolem a lepší zdroj světla než šmajdavá žárovka s nerovnoměrně prozářenou plochou.
Specializovaná pracoviště disponují filmovým skenerem.
Viděl jsem i program na PC, který digitalizoval filmy ze sekvence políček snímaných plochým skenerem a převáděl pak do AVI souboru.
Podobně formát S8 (podélná úzká perforace, větší políčka) se točil nejčastěji frekvencí 18 snímků/s.
Pro kopírování těchto formátů se kdysi prodával tzv. telecine-konvertor s rotujícími zrcadlovými bubny místo závěrky. Rychlost bylo možné plynule měnit, aniž bych se musel zajímat o frekvenci, kterou to snímám. Na kameře a záznamovém materiálu také příliš nezáleželo.
Obraz neblikal, jeden snímek do druhého se plynule přeléval téměř nepozorovatelnou stíračkou, při normální rychlosti nebyla patrná vůbec.
Dokonce ani mírně zvlněný film nedělal tolik potíží s ostřením, jako při přetáčení "přes plátno" z projektoru.
Jenže poprvé a naposledy jsem se k tomuto zařízení dostal v Bavorsku a mohl jsem si vyzkoušet přepis z formátu N8 na S8, tedy i konverze z 16 na 18 snímků/s naprosto pohodová...
Dnes by se ta věcička hodila (pokud by nebyla příliš volná ložiska, to by zřejmě klidný obraz nebyl), ale kam pro ni?
Tak zkouším různé způsoby, jak konvertovat tyto filmy do nějakého digitálního formátu, ale zatím jsem nějak neuspěl. I když si myslím, že v digitální podobě by neměl být problém původní snímkovou frekvenci konvertovat na televizní, aby však přitom zůstala délka filmu časově stejná, ještě zbývá maličkost: jak levně a rychle dostat ta malá políčka do počítače...
Autentická celuloidová projekce má taky svoje kouzlo
Co mě mrzí, že jsem natočil svoje nejlepší roky (17 let
Vyrábělo se to myslím u sousedů v NDR.
kdo je levičák ve čtyřiceti, nemá rozum.
— Winston Churchill
Jde o to, že tu zedníci při přestavbě jednoho domu našli osmičku film (asi půlhodinový) z historicky prvního ročníku motocyklových závodů. Dva kamarádi ho kousek po kousku vyčistili a znovu poslepovali, další kamarád, kterého podobné kšefty živí, to přepsal na elektronicko. Ovšem se zvlněním filmu si příliš neporadil ani Meos, ani poctivý starý projektor AM8. Co je platná kamera s přesným ostřením, když se obraz na plátně rozostřuje?
Na druhou stranu: přepsané na formát VHS to už moc nerušilo.
Ve skeneru by tento problém skutečně nejspíš odpadl, ale kdo z nás ví, jak dlouho na tomto světě ještě pobude, aby to jako stihl?
A také je tu hustota obrazu. Málokterý skener zvládá D>3,2 - výsledkem bývají slité stíny i světla.
Snímání kamerou je z tohoto hlediska lepší. Ale zase by to chtělo okénko po okénku: vyfotit políčko, posunout film, vyfotit další... třeba pomocí drapákového mechanismu ze staré Admiry, co otáčka, to snímek. A je celkem jedno, jestli by se snímání aktivovalo od pohonného mechanismu, nebo se spouštěl pohonný mechanismus požadavkem na další posuv o políčko. A, samozřejmě, je to věc software, jak to potom celé zpracovat.
Hlavně mi šlo o to, zjistit, jestli už někdo hledal jinou, schůdnou, ale lepší, cestu, jak to udělat, a s jakými výsledky a náklady.