sháním kartu do BM215A na elektronku GZ 34 pokud by ji někdo měl nebo někdo by byl schopen říci jak ji mám zhotovit tak bych byl velice vděčný. Dík
BM 215A & GZ 34
Moderátor: Moderátoři
-
koldy08
- Příspěvky: 28
- Registrován: 22 bře 2007, 00:00
- Bydliště: Kousek od bývalé součástkové základny Tesla Rožnov n.p. :)
- Kontaktovat uživatele:
BM 215A & GZ 34
Zdravím,
sháním kartu do BM215A na elektronku GZ 34 pokud by ji někdo měl nebo někdo by byl schopen říci jak ji mám zhotovit tak bych byl velice vděčný. Dík
sháním kartu do BM215A na elektronku GZ 34 pokud by ji někdo měl nebo někdo by byl schopen říci jak ji mám zhotovit tak bych byl velice vděčný. Dík
Usměrňovačka
Je to velice jednoduché. Jako vzor použij kartu 405 pro usměrňovačku 5U4. Jediný rozdíl v kartě pro GZ34 bude v tom, že Ua zvolíš místo 50V jen 20V. Zbylé kolíčky jsou na stejných místech jako na kartě 405. GZ34 má totiž oproti 5U4 menší vnitřní odpor diod. Použití tak malého anodového napětí (když v zesilovači jde na usměrňovačku až 2x450V) je normální. Tam se z katody odebírá usměrněné napětí, zatímco v BM215 je při měření katoda uzemněna a jako zátěž slouží vnitřní odpor elektronky. Použiješ tedy jen takové Ua, které je rovno úbytku na diodě v normálním provozu.
Kolíčky A1 a A2 nech nahoře, volně, nezasouvej je. Měřák přepni rovnou na Ia, do patice 7 vlož elektronku a nech pár minut pořádně nažhavit. Pak zasuň nejdřív třeba A1 (A2 nech venku) a změř proud. Pak kolíček vysuň, vlož A2 a to samé. Tohle postupné měření se dělá proto, že měříš proud jedné a pak druhé diody, každé zvlášť.
U NOVÉ ELEKTRONKY BUDE PROUD 180-190mA A PROUD OBĚMA DIODAMI BUDE SHODNÝ, max. odchylka 10mA. To je důležité, v každé půlvlně pracuje totiž jedna z diod a kdyby jedna z nich měla větší vnitřní odpor, docházelo by v jedné půlvlně k poklesu výstupního napětí. Tedy by se na výstupu objevilo zvlnění, navíc o frekvenci 50Hz (jinak zvlnění na výstupu dvoucestného usměrňovače je 100Hz). Měřil jsem plno použitých EZ80, 6Z31 apod. a nestačil jsem se divit. I když katoda těchto usměrňovaček je společná, našel jsem třeba 6Z31 s proudem jedné diody 20mA a druhé 50mA (!!!). Zřejmě vlivem částečného oloupání emisní vrstvy na katodě (v baňce byly bílé šupinky). Taková usměrňovačka je již k ničemu, dá se použít leda jako jednocestná, kdy jsou obě anody spojeny paralelně.
Hned teď jsem ten postup zkusil a změřil si pár usměrňovaček. Takže:
Nová GZ34 MULLARD: Ia1=185mA, Ia2=190mA
Nová 5AR4 (=GZ34) SOVTEK (dle anod je to kopie MULLARD): Ia1=180mA, Ia2=190mA
Nová GZ34 JJ-Electronic: Ia1=150mA, Ia2=150mA. I to je ještě normální, na elektronce bude v provozu trochu větší úbytek napětí.
Měřil jsem elektronky namátkou vytažené ze šuplíku.
Jinak pokud náhodou při měření spojíš anody paralelně (zapomeneš vyjmout kolík jedné anody a zasuneš druhý), proud stoupne na cca 300mA. Elektronce ani měřáku se nestane nic. Takovým měřením ale nezjistíš rozdíl v emisi obou diod-měříš to vlastně jako jednocestnou usměrňovačku.
Kolíčky A1 a A2 nech nahoře, volně, nezasouvej je. Měřák přepni rovnou na Ia, do patice 7 vlož elektronku a nech pár minut pořádně nažhavit. Pak zasuň nejdřív třeba A1 (A2 nech venku) a změř proud. Pak kolíček vysuň, vlož A2 a to samé. Tohle postupné měření se dělá proto, že měříš proud jedné a pak druhé diody, každé zvlášť.
U NOVÉ ELEKTRONKY BUDE PROUD 180-190mA A PROUD OBĚMA DIODAMI BUDE SHODNÝ, max. odchylka 10mA. To je důležité, v každé půlvlně pracuje totiž jedna z diod a kdyby jedna z nich měla větší vnitřní odpor, docházelo by v jedné půlvlně k poklesu výstupního napětí. Tedy by se na výstupu objevilo zvlnění, navíc o frekvenci 50Hz (jinak zvlnění na výstupu dvoucestného usměrňovače je 100Hz). Měřil jsem plno použitých EZ80, 6Z31 apod. a nestačil jsem se divit. I když katoda těchto usměrňovaček je společná, našel jsem třeba 6Z31 s proudem jedné diody 20mA a druhé 50mA (!!!). Zřejmě vlivem částečného oloupání emisní vrstvy na katodě (v baňce byly bílé šupinky). Taková usměrňovačka je již k ničemu, dá se použít leda jako jednocestná, kdy jsou obě anody spojeny paralelně.
Hned teď jsem ten postup zkusil a změřil si pár usměrňovaček. Takže:
Nová GZ34 MULLARD: Ia1=185mA, Ia2=190mA
Nová 5AR4 (=GZ34) SOVTEK (dle anod je to kopie MULLARD): Ia1=180mA, Ia2=190mA
Nová GZ34 JJ-Electronic: Ia1=150mA, Ia2=150mA. I to je ještě normální, na elektronce bude v provozu trochu větší úbytek napětí.
Měřil jsem elektronky namátkou vytažené ze šuplíku.
Jinak pokud náhodou při měření spojíš anody paralelně (zapomeneš vyjmout kolík jedné anody a zasuneš druhý), proud stoupne na cca 300mA. Elektronce ani měřáku se nestane nic. Takovým měřením ale nezjistíš rozdíl v emisi obou diod-měříš to vlastně jako jednocestnou usměrňovačku.
S tím výbojem jsem se taky párkrát setkal. Ale pokaždé k němu došlo po zapnutí přístroje, jakmile se usměrňovačka nažhavila a začalo nabíhat anodové napětí. Tahle chvilka je pro usměrňovačku kritická, není ještě plně nažhavená, má tedy větší vnitřní odpor, zato přes ní teče největší proud. Jednak do ellytů, které se nabíjí, a navíc již i do obvodů přístroje.
V tu chvíli se v elektronce objevil fialový svit, potom sršení a výboj. Ale většinou mi tohle dělaly elektronky již déle používané, zřejmě se zhoršenou emisí (neměl jsem to tehdy jak vyzkoušet). Po výboji často usměrňovačka skončila doslova s dírou v katodě. Dost mě takhle zlobily 6Z31, pamatuju si, co mi udělala v gramorádiu DIRIGENT. Katoda se po výboji úplně rozpůlila a zkratovala obě anody 6Z31 mezi sebou. Vzhledem k vnitřnímu odporu vinutí trafa to pojistka v primáru nevypnula a trafo se tak zapeklo, že mi nezbylo než vinutí rozřezat pilkou. Převíjel jsem to tehdy v ruce, tak na to opravdu jen tak nezapomenu....
.
Po téhle zkušenosti mám všechny přístroje, co jsem dělal s elektronkami (signální generátor s AM modulací pro nastavování superhetů, OTL zesilovač pro sluchátka i 2x15W zesilovač) jištěný vždy dvojicí pojistek v každé anodě usměrňovačky. Pro případ zkratu mezi anodami je pojistka ve středu anodového vinutí nebo v katodě usměrňovačky k ničemu. A pojistka v primáru to nemusí včas vypnout.
V tu chvíli se v elektronce objevil fialový svit, potom sršení a výboj. Ale většinou mi tohle dělaly elektronky již déle používané, zřejmě se zhoršenou emisí (neměl jsem to tehdy jak vyzkoušet). Po výboji často usměrňovačka skončila doslova s dírou v katodě. Dost mě takhle zlobily 6Z31, pamatuju si, co mi udělala v gramorádiu DIRIGENT. Katoda se po výboji úplně rozpůlila a zkratovala obě anody 6Z31 mezi sebou. Vzhledem k vnitřnímu odporu vinutí trafa to pojistka v primáru nevypnula a trafo se tak zapeklo, že mi nezbylo než vinutí rozřezat pilkou. Převíjel jsem to tehdy v ruce, tak na to opravdu jen tak nezapomenu....
.
Po téhle zkušenosti mám všechny přístroje, co jsem dělal s elektronkami (signální generátor s AM modulací pro nastavování superhetů, OTL zesilovač pro sluchátka i 2x15W zesilovač) jištěný vždy dvojicí pojistek v každé anodě usměrňovačky. Pro případ zkratu mezi anodami je pojistka ve středu anodového vinutí nebo v katodě usměrňovačky k ničemu. A pojistka v primáru to nemusí včas vypnout.
S 6Z31 moc zkušeností nemám, jen je občas vidlema přehazuju, aby nechytly plíseň 
. Ale u větších usměrňovaček jsem výboj zažil vícekrát, hlavně u nabořených nějakým problémem - třeba přežily zkrat koncových elektronek, nebo byly opravdu hodně používané. Dost často nastal výboj po nějaké době provozu, ne ihned. Myslím, že jiné testery ty usměrŇovačky trápí plným závěrným napětím, kolegův Weston ano.
. Ale u větších usměrňovaček jsem výboj zažil vícekrát, hlavně u nabořených nějakým problémem - třeba přežily zkrat koncových elektronek, nebo byly opravdu hodně používané. Dost často nastal výboj po nějaké době provozu, ne ihned. Myslím, že jiné testery ty usměrŇovačky trápí plným závěrným napětím, kolegův Weston ano.