Stránka 1 z 2
Zhavenie - usmernenie vs. tienenie
Napsal: 08 úno 2008, 09:50
od zdenoeddie
Zdravim
co je lepsie?Usmernit zhavenie elektroniek,alebo len pouzit tieneny kabel? Niekde som cital ze tienenie plne postacuje,lenze je problem zohnat kably pre takuto prudovu zataz,takze zatial uz mna vitazi usmernenie
Napsal: 08 úno 2008, 12:17
od Jindra2
Nejlepší je používat polovodiče

))
Jindra
Napsal: 08 úno 2008, 12:52
od Killroy
Usměrit se to samozřejmě může. Na rozvod žhavení střídavinou se používají k sobě kroucené vodiče.
Killroy
Napsal: 08 úno 2008, 13:26
od mtajovsky
Vf milivoltmetr BM384, který má základní rozsah 1 mV má starší a novější provedení. Starší má střídavé žhavení s odbručovačem, novější potom stejnosměrné žhavení sériově zapojených vláken. Asi přišli na to, že ss žhavení je (pravděpodobně z hlediska pronikání brumu kapacitně do katod) lepší.
Napsal: 08 úno 2008, 16:29
od Lukas-Peca
Bacha, při žhavení stejnosměrným vyhlazeným proudem musíš použít nižší napětí, než se střídavým proudem.
Napsal: 08 úno 2008, 16:53
od zdenoeddie
Lukas-Peca píše:Bacha, při žhavení stejnosměrným vyhlazeným proudem musíš použít nižší napětí, než se střídavým proudem.
preco? tipujem na rozdiel strednej a efektivnej hodnoty ???
Napsal: 08 úno 2008, 18:20
od Lukas-Peca
jj... bohužel nevím, jak se vypočítá správná hodnota
Napsal: 08 úno 2008, 18:29
od Filda
Lukas-Peca píše:jj... bohužel nevím, jak se vypočítá správná hodnota
Doufám že to sem někdo napíše pač mě to zajímá

Napsal: 08 úno 2008, 19:04
od zdenoeddie
Kód: Vybrat vše
Napětí
Určení velikosti střídavé veličiny nemusí být zcela jednoduché. Existuje více způsobů pro charakterizaci velikosti střídavého průběhu pomocí jedné veličiny. Nejčastěji pro určení velikosti střídavých napětí a proudů používají následující tři hodnoty, jejichž vzájemný poměř je při ideálním sinusovém průběhu měřené veličiny konstantní:
Umax je napětí maximální. V obvodu se vyskytuje jen ve dvou momentech, v 1/4 periody kladné, v 3/4 periody záporné. V zásuvce je Umax asi 325 V.
Uef je tzv. efektivní hodnota napětí, v silových střídavých obvodech jde o nejčastěji udávanou hodnotu, většinou se značí pouze jako U. Efektivní napětí je definováno tak, aby při přiložení na rezistor mělo stejný výkon jako stejnosměrné napětí stejné nominální hodnoty. Z matematického hlediska jde o odmocninu ze střední hodnoty čtverce napětí za jednu nebo více půlperiod. V Evropě je zásuvce napětí Uef rovno 230 Volt. Platí, že:
U = 1/√2 . U_max = 0,7072 Umax
Umax = √2 . U = 1,4142 U
Ustř - střední absolutní hodnota napětí - se většinou neudává, protože nemá takové praktické využití. Jde to průměr absolutních hodnot napětí, čili takové U naměříme stejnosměrným voltmetrem, když napětí předtím usměrníme. (Průměr z neusměrněného U by byl samozřejmě nula.) Některé měřicí přístroje měří místo Uef hodnotu Ustř a pak ji násobí konstantou 1,1107. Vztah Ustř k ostatním napětím:
Ustř = 2 Umax / π = 0,6366 Umax
Umax = π . U_stř / 2 = 1,5708 Ustř
Ustř = √8 U / π = 0,9003 U
U = π . U_stř / √8 = 1,1107 Ustř
k výše uvedeným přepočtům je třeba poznamenat, že jsou přesné pouze za předpokladu, že veličina má nezkreslený sinusový průběh, což v praxi nemusí zvláště u odebíraných proudů vůbec platit.
ak je Ustr == 6.3V tak potom Uef == 6.99V
ak je Uef == 6.3V potom Ustr == 5.67V co by malo platit pre zhavenie (myslim a dufam ze v datasheetoch je Uf == Ustr zadane vyrobcom)
Napsal: 08 úno 2008, 19:26
od pajosek2
trochu to upřesním když už mne ZDENOEDI předběhl.
Střední aritmetická hodnota Ustr je hodnota stejnosměrného proudu,který po dobu jedné půlvlny střídavého proudu bude mít stejné účinky chemické a výpočet je: Ustr=Uma x 0,637)
Střední geometrická hodnota Uef je hodnota stejnosměrného proudu,který bude mít stejné účinky tepelné a výpočet je: Uef=Umax x 0,707
Ještě k tomu žhavení,myslím si že pokud žhavíš elku stejnosměrně nebo střídavě je jedno a nemusíš měnit napětí,protože běžné měřící přístroje měří Uef,takže pokud naměříš 6,3V stejnosměrné nebo 6,3V střídavé napětí,tak lampa bue žhavit stejně.
Napsal: 08 úno 2008, 20:50
od EKKAR
U střídavých napětí a proudů se obecně uvádějí EFEKTIVNÍ HODNOTY, takže napsat, že 6,3Vstř = 6,99Vef je PITOMOST. Už to, že někde napíšu xxV stř znamená, že jsem měřil efektivní hodnotu. A podle teorie je efektivní hodnota střídavého proudu (napětí) taková, jaká vyvolá stejný tepelný účinek neboli EFEKT jako stejnosměrná se stejnou číselnou hodnotou. Se špičkovou hodnotou (= Uef x 1,414 neboli odmocnina ze 2) to nemá co dělat. Jasně - pokud usměrním napětí a proud ze žhavicího vinutí 6,3V, budu mít na kondíku napětí skoro 8,5V (8,9V mínus Uf diod...) - takže musím zařadit stabilizátor, ale jak se dostanu na žhavicí vlákno, 6,3V ss musí vyjít z hlediska tepla úplně nastejno jako 6,3V stř - jiná věc je brum.
Napsal: 08 úno 2008, 21:54
od zdenoeddie
2 pajosek: s tim zhavenim je pravda a je hlupost to menit atd,ja som len cakal na reakciu
2 ekkar:
takže napsat, že 6,3Vstř = 6,99Vef je PITOMOST
neni matematicky to sedi,to som uviedol len pre porozumenie a porovnanie.

Napsal: 08 úno 2008, 22:02
od EKKAR
Jasně - pokud těch 6,3V stř je bráno jako označení STŘEDNÍ HODNOTY - ale tak to není, pokud někde v elektrikářské literatuře najdeš napsáno jako index stř, je to bráno jako STŘÍDAVÝ proud nebo napětí, střední hodnota se označuje jako matematický průměr, neboli s pruhem nad veličinou. Takže když je někde napsáno 6,3Vstř, je to totéž, jako bys tam měl napsáno 6,3V 50Hz nebo 6,3Vef. Prostě obecně se vždy uvádí hodnota EFEKTIVNÍ.
Napsal: 08 úno 2008, 22:21
od Lukas-Peca
Ekkar: no já nevím, ale nějaký vliv ten stejnosměrný proud mít musí. Na polaritě nezáleží, takže: Střídavý proud je pro vlákno totéž, jako nevyhlazený proud stejnosměrný. Ale když tam dám kondík, tak se při stejném napětí jakoby zaplní mezery mezi půlvlnami. Vlákno by normálně v době, kdy je napětí v nule, chládlo, ale s kondíkem bude žhavit pořád. Takže bude přežhavené. Tak si to aspoň myslím já, kdyžtak mě neukamenujte...
Napsal: 08 úno 2008, 22:43
od Cust
Lukas-Peca píše:Ekkar: no já nevím, ale nějaký vliv ten stejnosměrný proud mít musí. Na polaritě nezáleží, takže: Střídavý proud je pro vlákno totéž, jako nevyhlazený proud stejnosměrný. Ale když tam dám kondík, tak se při stejném napětí jakoby zaplní mezery mezi půlvlnami. Vlákno by normálně v době, kdy je napětí v nule, chládlo, ale s kondíkem bude žhavit pořád. Takže bude přežhavené. Tak si to aspoň myslím já, kdyžtak mě neukamenujte...
Ekkar psal ale něco o stabilizátoru, to proto aby jsi dosáhl že napětí za výstupem stabilizátoru bylo stejné jako efektivní hodnota střídavého signálu. Proud stejnosměrný pak bude mít stejnosměrnou hodnotu stejnou jako ten původní střídavý.
Pokud dáš za trafo usměrňovač a kondík, tak přece nemůžeš kalkulovat se zaručením požadovaného proudu.