Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravim mam tady trafo EI střední sloupek 50x54.....chci ho převinout a moje otázka zní..... jestli mam počítat výkon trafa 5*5,4=27cm2 ,27*27(na druhou)=729VA a nebo mam vzít vpotaz izolaci jednotlivejch plechů (to by znamenalo menší výkon) ?

Berte činitel plnění železa okolo 87% pro plechy 0.5 mm.

Jinak bych chtěl upozornit na rozšířený mýtus, že výkon trafa je dán průřezem sloupku. Primárně není, je to až druhotná vlastnost pro normalizované plechy. Výkon trafa je dán souhrou průřezu sloupku s plochou okénka a ochlazovacími poměry.

Určitě bych při takovém možném přenášeném výkonu vzal v potaz úbytek železa vinou izolace jednotlivých plechů - už totiž není jednoduše zanedbatelný. Spočítej plechy a vezmi v úvahu, že se dělají ve 2 tloušťkách - 0,5 nebo 0,35mm, pak jednoduše vynásob sílu čistého plechu počtem - a teprve tento průřez ber jako definitivní pro další výpočet. Skutečné plechy jsou o izolaci "tlustší", takže jádro vychází výkonnější, než opravdu je. U takto velkého už může sycení dosáhnout hranice a jádro se přesytí se všemi negativními důsledky, které z toho plynou.

Vzít normální změřený průřez, počítat s rezervou B = 0,8T a je po ptákách.

Takhle to zas ne....to trafo má mít dobrý parametry a né sycení...0,1T sem 0,8T tam....

Nějaká tabulka pro orientaci.

TO MTAJOVSKY:Pokud si primérně nestanovím průřez železa neumím
spočítat záv/V. počty závitů.Jsou vzorce pro stanovení průřezu ve kterých figuruje asi šest parametrů.A ty vzorce jsou přesné.

Pre bežnú prax vyhuvuje základný vzorec dokonca aj bez korekcie činiteľa plnenia. Presné výpočty sa robia iba pre dokonalé využitie vlastností materiálu a pri presne definovanej záťaži. Preto je možné kľudne použiť zjednodušené vzťahy:

S=odmocnina P[cm2;W]
N/U-45/S[V;cm2]

Samozrejme je to to isté, ako P na druhú a.t.d....... ako sa pýta tazateľ.

Spočítal jsem mnoho transformátorů dle příspěvek JANDU.Ještě ty trafa běhají.Pokud jsem se dostal do presu korigoval jsem výpočty podle
tabulek.O složitých vzorcích vím ale nikdy jsem je nepotřeboval.

Na nete exustujú programy pre výpočet trafa, žiaľ som si nezachoval odkil som to sťahoval. Mám v stroji tri programy, ktoré sa mierne líšia, každý je ale použitelný. Ak niekto vie, kde ich hľadať, nech to zverejní.

napr. Transformer, TRAFO a pod.

Tak jedno je napr. TU: http://www.instaluj.cz/cz/katalog/domac ... bby/trafo/

A druhé TU: http://hw.cz/Teorie-a-praxe/Software/AR ... trafo.html

FERYACT píše:TO MTAJOVSKY:Pokud si primérně nestanovím průřez železa neumím
spočítat záv/V. počty závitů.Jsou vzorce pro stanovení průřezu ve kterých figuruje asi šest parametrů.A ty vzorce jsou přesné.

Nějak si nerozumíme. Já jsem mluvil o výkonu trafa, nikoliv o počtu závitů/volt. Často se setkávám s názorem, že výkon v trafu se přenáší přes jádro a tudíž je výkon dán průřezem. Pokud by se průřez jádra zvolil malý, nestačil by se výkon přenést, protože by se jádro přesytilo. Tohle je ten nesmysl. V podstatě je jakýkoliv výkon možno přenést na libovolném průřezu jádra, pokud budu mít zajištěno dostatečně velké okénko a ochlazování. Samozřejmě, že větší jádro znamená menší počty závitů, tím menší ztráty a při daném okénku, proudové hustotě a ochlazování i větší výkon.

Obvyklý vzorec, že P = S^2 platí pro normalizované tvary jader, k jejichž rozměrům se došlo optimalizací z hlediska poměru hmotnosti železa a mědi, aby trafo vycházelo ekonomicky a váhově příznivě.

Výpočet transformátoru.

Výkon trafa se přenáší železným jádrem,ničím jiným.
Tvrzení že jakýkoliv výkon lze přenést jakýmkoli jádrem odporuje všemu
co o transformátorech vím.
Zvyšováním sycení jádra dojde k enormnímu zvýšení mag.proudu
zvýšení ztrát v železe,trafo bude mít velký rozptyl a měkkou charakteristiku
jako svařovací trafo.

FERYACT píše:Výkon trafa se přenáší železným jádrem,ničím jiným.
Tvrzení že jakýkoliv výkon lze přenést jakýmkoli jádrem odporuje všemu co o transformátorech vím.
Zvyšováním sycení jádra dojde k enormnímu zvýšení mag.proudu, zvýšení ztrát v železe,trafo bude mít velký rozptyl a měkkou charakteristiku jako svařovací trafo.

To tvrzení, že jakýkoliv výkon lze přenést jakkoliv malým jádrem je správné - ale pouze ve spojení s dodatkem, že je třeba změnit přenosovou frekvenci na takovou, aby při přenosu nedocházelo k přesycování materiálu jádra. Jak jinak bychom mohli konstruovat spínané PC zdroje s výkony 450-500W s váhou kolem 1kg nebo svářečky s regulací proudu do stovek A, které lze nosit na popruhu přes rameno (viz třeba Frönius TransPocket...)???