Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Dostal som UPS MGE Ellipse 500 (z roku 2000), lebo bola zla bateria. Kupil som novu a pri tej prilezitosti UPS vycistil a skontroloval. Nasiel som zly elyt 47uF/50V (zvysene ESR), bol tam este jeden rovnaky, tak som vymenil aj ten. Boli to sice Chemicony, ale len na 85 stupnov.

Dnes som kupil bateriu do APC SmartUPS v/s 650 (z roku 1996), ktora sa mi tu asi 2-3 roky vala nepouzivana. Pri kontrole som nasiel 7ks elytov 22uF/16V TEAPO, vsetky zle - a tiez len na 85 stupnov.

Takze pozor na elyty aj v UPS...

Nejkritičtější v té SMARTce je ten filtrační elyt 22u v měniči na -8V... Co to dokáže vyvádět, když vyschne... A dost prozrazování know-how

vlastně bych měl nechápat, jaktože mi fungujou elyty v B73 staré 30 let, v rádiu Sokol starém 39 let, v lampovém rádiu Siemens starém 56 let
Asijští soudruzi dělají něco špatně. Nebo naopak až moc dobře.

No ono je trochu rozdiel elyt v nejakom radiu, kde ma izbovu teplotu a v UPS, ktora je zapnuta 24/7 a zohrieva sa. MGE je francuzska firma a APC americka.

rnbw píše:No ono je trochu rozdiel elyt v nejakom radiu, kde ma izbovu teplotu a v UPS, ktora je zapnuta 24/7 a zohrieva sa. MGE je francuzska firma a APC americka.

Obávám se, že sídlo firmy dneska neznamená nic z hlediska původu součástek, ten je z 97,25% jednoznačný
Lampové rádio v útrobách nemá moc izbovu teplotu a ta B73 sice nebyla tak žhavená, ale v horkých dobách taky naběhala 10 hodin denně. Za ty roky to nějakou motohodinu dalo.
Dnešní elyty v NO jsou někdy za rok přerušené.
Něco dělají čínští soudruzi blbě, ať už od nich bere elyty Siemens nebo APC.

Crifodo píše:vlastně bych měl nechápat, jaktože mi fungujou elyty v B73 staré 30 let, v rádiu Sokol starém 39 let, v lampovém rádiu Siemens starém 56 let
Asijští soudruzi dělají něco špatně. Nebo naopak až moc dobře.

Mno, v Lampovém rádiu jsou ty elektrolity jak bylo zmíněné v trochu nižší teplotě ale hlavně jimi prochází menší proud (je na nich menší zvlnění) a taky konstrukce je míň šetrná k úspoře místa (viz.obrázek). Třeba ve zdroji EC200X je v pomocném zdroji kondík 22u/50V (většinou 85°C) který je namáhán docela velkým proudem ale hlavně ten proud má vysokou frekvenci, u kondíku téhle kapacity výrobce Hitano uvádí maximálně 100mA zvlnění při 120Hz, to je podle mě určitě překročeno a tudíž je tak životnost mnohem menší.

Dávat teda na srovnání zrovna RUSKEJ elyt taky není nejlepší volba - o těch se vědělo, že houfně vysychají už při normální pokojové teplotě ještě za dob TV Rubín a Elektron...

Střídavá složka na elytu (ripple current) je důležitý katalogový údaj a když ji konstruktér (s patřičným koeficientem) nerespektuje, není to návrhář ale *okot
Pro zdrojové účely existujou elyty s příslušně dimenzovanou vnitřní stavbou, takový elyt je aspoň 2x rozměrově vydatnější než obyčejný blokovací/vazební... bohužel se často najde expert, který do zdvojovače napětí použije asijský miniaturní šmejd vhodný leda jako vazební do předzesilovače. Jak to může dopadnout.

Ruské kondy byly pověstně nekvalitní, i když z nedávno zmíněných sovětských radarových testerů jsem vytahal zdrojové elyty, které drží po 30 letech (spíš asi skladování než používání).

Mno, nevím jakou zkušenost mají ostatní, ale já radši sáhnu po ruským, než třeba po TESLE (teda jen pokud je myšlena větší kapacita, malý ruský hned zahazuju). Suchej ruskej jsem ještě nikdy neviděl (kromě několika prcků v TV rubín které filtrovaly výstup ze spínaného zdroje), kdežto jiných sucharů už mám pěknou sbírku. Jinak ty ruský mám ze sálovýho počítače kde několik let sloužily, pak byly asi 15 let venku společně s nějakými kondíky TESLA a nějakými maďary a přežili to jen maďaři a rusáci, Tesly byly z 80% nasuchu...

Crifodo píše:Střídavá složka na elytu (ripple current) je důležitý katalogový údaj a když ji konstruktér (s patřičným koeficientem) nerespektuje, není to návrhář ale *okot
Pro zdrojové účely existujou elyty s příslušně dimenzovanou vnitřní stavbou, takový elyt je aspoň 2x rozměrově vydatnější než obyčejný blokovací/vazební... bohužel se často najde expert, který do zdvojovače napětí použije asijský miniaturní šmejd vhodný leda jako vazební do předzesilovače. Jak to může dopadnout.

To by museli objednat navíc jednu položku. Takže na to kašlou a dají do měniče ten nejobyčejnější a nejmenší elyt, co najdou. Výsledek je jasnej, za 3 roky UPS kvičí jak podsvinče a výměna aku ji spíš dorazí, stejně jako pokusy o kalibraci. Kdo to nezná, vyhodí ji a koupí další, podobné kvality.

Když u té ruské elektroniky byl a stále přetrvává jeden problém - striktní dělení na military a civil. Co bylo pro vojáky, to vydrželo málem i jaderný výbuch v téměř bezprostřední blízkosti, skladované v nevytápěném vojenském polopolním skladu to pak mívalo trvanlivost počítanou málem v desítkách let. S těmito podmínkami se počítalo jak při konstrukci, tak při výrobě i balení. Součástky určené pro civilní použití (a s takovými jsme se setkávali jako majitelé sovětských rádií a TV daleko častěji) pak byly ty, které se do "výběru" nedostaly - a spousta dalších, které ani s výše uvedeným cílem (stát se součástí výzbroje nebo nedotknutelných mobilizačních zásob) při výrobě nepočítaly. Když si vzpomenu na CCCP součástky, které jsme měli jako ND pro "mašinu" na vojně (vyhodnocovací zařízení vzdušné situace VS-11M s krycím jménem Samechov), také byly i po 20 letech skladování jako nové...

Mizernou kvalitu sovětských spotřebních součástek by se dalo zdůvodnit tím, že bolševik měl civil na okraji zájmu, příp. že mu docházel dech v ekonomice takže už na lepší Rubíny prostě neměl.
Ale na co se chce značková tzv. americká nebo tzv. vyspělá západní spotřební technika vymlouvat dneska, když se často nedožije ani konce záruční doby?
OT: sovětská neruská (pobaltská) technika vydržela dost i ve spotřebním provedení, to jsou ty tranzistoráky z Litvy, Riga, Meridian, Okean atd.

Ty ruské humpolácké součástky občas vyprodává Drbal, komu nezáleží na designu a rozměrech a potřebuje odolnost, občas se tam obejde. Keramický přepínač leccos přežije, honkongský šmejd na DPS se vysype jak sračka.
No a co říct třeba na řešení autorádia, které je sice supermoderní, ale při pokusu o změnu hlasitosti (za jízdy po pražské ulici) se poskakováním nejen přejede žádoucí poloha potenciometru, ale ještě se to stlačením současně vypne, zapne, vypne zapne a nakonec osolí naplno?

Myslel som, ze v autoradiach sa uz davno pouzivaju rotacne enkodery... Aspon teda v 10-rocnom Blaupunkte ho mam. A vypinac je v strede, ale oddeleny od okraja, takze otacanim sa nikdy neda stlacit.

Ale ked som tu videl prispevok "Autoradio za 599", tak to vysvetluje vselico...

Třeba ve fábii je spřažená hlasitost a vypínač... (není tam potenciometr)

nevím co je to za šrot, zažil jsem to v F. Mondeo (spřažená hlasitost a vypnutí CD (po stlačení i nechtěném a opětném zapnutí to začne zase od tracku 1).