Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Tak jsem tu zase v pár příspěvcích četla něco, o čem si myslím že je to klam a dovolím si na to reagovat. Týká se to rychlosti diody. Někteří lidé si myslí, že rychlost diody, tak jak se udává v katalozích, má něco do činění s rychlostí otevírání diody. Pokud je mi známo, rychlá (superrychlá, ultrarychlá) dioda je taková, která se dokáže rychle zavřít, tj. má krátký čas zotavení. Rychlost otevírání diody s tím dle mého názoru nemá nic společného. Rychlost otevření diody je otázka její kapacity a indukčnosti přívodů, samotný polovodič začne vést během několika set pikosekund.

Konkrétně se tu např. často píše, že přes induktivní zátěž, třeba cívku relé, musí být rychlá dioda, aby pochytala přepěťové špičky. Myslím si, že tam vyhoví běžná dioda, protože nejde o rychlost jejího zavírání ale o rychlost otevření. Jiná situace je třeba u spínaného zdroje, kde musí být rychlá dioda, protože se musí rychle otevřít i zavřít.

Pokud o tomto tématu ví někdo víc, sem s tím. Klidně mě rozcupujte na kusy, já vám to jako správná fůrie při první příležitosti vrátím

Doted jsem o rychlostech diod slysel jen v souvislosti se zotavovacim casem, tj. za jak dlouho dokaze odcerpat volne elektrony z prechodu. O spinani zatim nic. Tak by me taky zajimalo jak to teda je.

Je to tak jak píše divoženka. Marie, pouze se zeptám na názor: kde je u tebe hranice v ns kdy se z ultrafastu stává fast a poté standard rec? 25/75/300ns? On si totiž každý výrobce ve svém datalistu uvádí co chce a někdo považuje i 300ns ještě za rychlou. Někdo tam raději nenapíše nic..

Killroy

Myslím, že to souvisí (podobně jako rychlost spínání FETů) s velikostí plochy přechodu = velikostí jeho kapacity (u FETů je to kapacita hradla) - protože k dosažení otevíracího napětí na přechodu je potřeba nabít ho na určitý potenciál, plošné diody s větší kapacitou přechodu se musejí zákonitě otevírat pomaleji, než třeba hrotové - velikost rozdílu ale bude někde v oblasti nanosekund...

Killroy píše:Je to tak jak píše divoženka. Marie, pouze se zeptám na názor: kde je u tebe hranice v ns kdy se z ultrafastu stává fast a poté standard rec? 25/75/300ns? On si totiž každý výrobce ve svém datalistu uvádí co chce a někdo považuje i 300ns ještě za rychlou.

Killroy

To nějak neřeším, když potřebuju 50ns diodu tak koukám do datašítů jestli to dioda zvládne nebo ne, jak jí říká výrobce, jestli fast nebo super fast není podstatné. 300ns je rychlá dioda pokud je na 800V.

EKKAR píše:Myslím, že to souvisí (podobně jako rychlost spínání FETů) s velikostí plochy přechodu = velikostí jeho kapacity (u FETů je to kapacita hradla) - protože k dosažení otevíracího napětí na přechodu je potřeba nabít ho na určitý potenciál, plošné diody s větší kapacitou přechodu se musejí zákonitě otevírat pomaleji, než třeba hrotové - velikost rozdílu ale bude někde v oblasti nanosekund...

Příklad:
GP10A - 2us, 8pF
FR101 - 150ns, 15pF
1N5818 - "okamžitě", 110pF

Která se otevře rychleji, obyčejná, rychlá nebo schottky? Třeba ve výsledku byde nejrychlejší ta obyčejná, má nejmenší kapacitu

Marie Fůrie píše:... Klidně mě rozcupujte na kusy, já vám to jako správná fůrie při první příležitosti vrátím

Copak? Spadly ti hračky do kanálu, že máš hádavou?
Jinak pro někoho je běžná dioda 1N4148, pro dalšího je 1N500x a pro někoho to je třeba DSEI 12-xx. Další má pod tímto pojmem třeba řadu DV 878, nebo podobné typy a metr propojovacího vodiče pro ně ani neuneseš.

Asi jsi nepochopil co se tu řeší. Srovnáváme tu diody podle rychlosti ne podle hmotnosti.

Marie Fůrie píše:300ns je rychlá dioda pokud je na 800V.

Nesouhlasím, to je pomalé a nelze to za rychlou diodu vůbec považovat.

Killroy

V tom případě jsou v PC zdrojích pomalé diody

Marie Fůrie píše:V tom případě jsou v PC zdrojích pomalé diody

To to zcela určitě ne. Konkrétní typ diody?

Killroy

Co je rychlé a co je pomalé? Rychlost 60km/h v autě je šnečí tempo, ale zkuste si jet šedesátkou na kole! Prostě pro některé dané podmínky může být rozdíl 10ns v zotavení strašně dlouhá doba, a pro jiné je 10us maličkost...

Killroy píše:

Marie Fůrie píše:V tom případě jsou v PC zdrojích pomalé diody

To to zcela určitě ne. Konkrétní typ diody?

Killroy

FRxxx, třeba FR105

Marie Fůrie píše:FRxxx, třeba FR105

Ale jo, připouštím že snad ještě ta FR103. Ale zbytek je 300-500ns shit stejnej jako BA159 a jejich kvalita je odpovídající hodnotě toho PC zdroje. Obecně se považuje za rychlou diodu pro SMPS něco kolem 75-150ns a tak se to taky bere.

Killroy

Já jsem pochopil velice dobře, ale ty jsi nepochopila, co jsem myslel já. Jestli jsi si všimla, tak já napsal typy diod pro proudy od desítek mA až pro proudy kA a pojem "rychlost diody" je pro každého v dané aplikaci pro danou diodu jiná. Přívlastky "fast, ultrafast" beru jako orientační, protože nikde není definováno, v jakém rozsahu vypínacích časů a pro jaké proudy daný pojem platí. Každý výrobce si tam namastí přívlastek jaký v podstatě chce. Taže mi je 5 písní, když autor příspěvku, nebo konstrukce napíše "rychlá dioda", nebo jenom dioda. Vyhodnocuji jenom potřebné časy pro volbu toho či onoho typu diody, pokud to je nutné z hlediska dobré funkce a udržení komutačních ztrát na přijatelné úrovni a aby se to dalo taky při větších proudech uchladit. Toť můj pohled na věc a akademické debaty tohoto druhu mne jaksi netrápí. Čas se dá využít racionálněji.