Zdravím, podařilo se mi opravit to cinkání setrváku tak jedna B73 je až na kecací indikátory v poho.
Sehnal jsem si ještě jednu, taky cinkala, vyřešeno, ale mám problém s tichým vrčením při nahrávání. Magnetofon maže, původní záznam zmizí ale nahraje se tam ten brum, je to mezi skladbami slyšet. Má s tím někdo zkušenost? Je to v obou kanálech a o stejné intenzitě.
Předem dík za info
Opět B73
Moderátor: Moderátoři
Ale hovno elyty, je švihlý ten stábl, co je z něj napájený oscilátor a ovládání. Večer se podívám do servisáku. Když bouchne ten stábl /to je vlastně jen násobič kapacity/, tak oscilátor nevysadí, jede dál, akorát kmitá o cca 15-20kHz výš a topí. Tímpádem nesedí nastavení odlaďovačů ani předmagnetizace.
Díky za názory, z toho servisáku by mohlo být patrné, co vyměnit. Opravář sice nejsem, ale snad bych to podle popisu zvládl, aby tam bylo ticho. Nicméně zapomněl jsem napsat, že pásek SONY PR-200 i Basf DP 26 zelený hrajou nový záznam "na ucho" ve stejné kvalitě.Úbytek ani přebytek výšek jsem nepozoroval, jen navíc to rušivé vrčení v tichých pasážích či mezerách.
Pane "sinclair" nenapadá Vás ještě čím by mohla být závada na indikátorech? U té první B73 mi kecaj a trimrama P6 a P206 to nesrovnám. Tohle mi ale až tak nevadí, vím jak maj chodit, aby to bylo stejné. Při přehrávání pak ukazují stejně jako při nahrávání(blbě, rozdílně) Také mi radili elyty, ale nechtěl jsem to rozčunit, tak mi to jen kecá, ale nahrává i přehrává super.
Pane "sinclair" nenapadá Vás ještě čím by mohla být závada na indikátorech? U té první B73 mi kecaj a trimrama P6 a P206 to nesrovnám. Tohle mi ale až tak nevadí, vím jak maj chodit, aby to bylo stejné. Při přehrávání pak ukazují stejně jako při nahrávání(blbě, rozdílně) Také mi radili elyty, ale nechtěl jsem to rozčunit, tak mi to jen kecá, ale nahrává i přehrává super.
Jo, to bylo tohle?
Jestli to hraje stejně, (a máš to změřené na výstupu pro rádio, že na pinech 3 a 5 je stejná úroveň, k tomu je podmínkou mít nahraný buď jen sinusový průběh kolem 1kHz ve stejné úrovni v obou stopách nebo aspoň monofonní signál), pak teprve je čas se kouknout na indikátory: moc toho na nich k odchodu není, že?
Ale může to dělat i přepínač stop (kanálů).
Nebo jde o rozdíl daný tím, jak to vnímáš.
Při záznamu totiž ukazují úrovně signálů už korigovaných pro záznam, při snímání pak ukazují úroveň signálu kmitočtově vyrovnaného.
U některých nahrávek se pak údaje indikátorů mohou navzájem dost podstatně lišit, i když uchu se to jeví jinak.
To sis měl prověřit, než jsi sáhl na trimry.
Vyměň radši oba C21 a C221, je možné, že jeden z budíků "neslyší" hloubky.
kosmit píše:Jedinou chybou jsou !ukecané! indikátory. Trimrama P 6 a P206 se mi je nepodařilo srovnat. Pravý ukazuje méně, ale hraje to stejně.
Jestli to hraje stejně, (a máš to změřené na výstupu pro rádio, že na pinech 3 a 5 je stejná úroveň, k tomu je podmínkou mít nahraný buď jen sinusový průběh kolem 1kHz ve stejné úrovni v obou stopách nebo aspoň monofonní signál), pak teprve je čas se kouknout na indikátory: moc toho na nich k odchodu není, že?
Ale může to dělat i přepínač stop (kanálů).
Nebo jde o rozdíl daný tím, jak to vnímáš.
Při záznamu totiž ukazují úrovně signálů už korigovaných pro záznam, při snímání pak ukazují úroveň signálu kmitočtově vyrovnaného.
U některých nahrávek se pak údaje indikátorů mohou navzájem dost podstatně lišit, i když uchu se to jeví jinak.
To sis měl prověřit, než jsi sáhl na trimry.
Vyměň radši oba C21 a C221, je možné, že jeden z budíků "neslyší" hloubky.
-
half-life2
- Příspěvky: 184
- Registrován: 26 bře 2008, 00:00
- Bydliště: Slovensko Poprad
- Kontaktovat uživatele:
U každého stereofonního záznamu šlo o to, že stopa na okraji pásku nemusela úplně přesně sedět s okrajem štěrbiny hlavy (ozaj: ty hlavy pro B73 měly mít systém pro horní stopu o asi 0,05mm vyšší, než dolní, aby mohly malinko čouhat přes okraj pásku a přitom se tento nedostatek částečně vykompenzoval, ale nikdy jsem to neměřil a může to být fáma či pověra).
Při snímání bylo běžné, že levý indikátor ukazoval o decibel dva méně, i když šlo o monofonně nahraný signál v obou stopách. Záleželo na toleranci šířky pásku, přesnosti jeho vedení (tedy i na stavu a seřízení pásové brzdičky a na tahu přivíjecí spojky - tohle bohužel mělo velký vliv na celkovou hodnotu tohoto, jinak skutečně kvalitního, magnetofonu) a dalších parametrech.
Ve stereofonním signálu se na údaj měřidel při snímání nedá spolehnout vůbec - ukazují totiž jinou hodnotu, než při záznamu. To je vidět víc při rychlosti 9,52 cm/s, protože záznamové korekce výrazně ovlivňují kmitočtovou charakteristiku na výstupu záznamových zesilovačů. Měřidla tedy při záznamu dostávají informaci o tom, co jde do záznamové hlavy, aby se uhlídala maximální budicí úroveň, kterou si pásek nechává líbit, nikoli o skutečné úrovni původního signálu.
Původnímu signálu se nejvíc podobá teprve to, co leze ze snímacího zesilovače.
Mimoto indikátory neukazují ani špičkovou úroveň, ani střední (VU), ukazují "něco mezi". Asi tak, že špičky tak dlouhé, že by jejich zkreslení "stihlo být slyšet" (není to zrovna terminus technicus, ale na podobných kompromisech a ošuleninkách je založený analogový záznam už přes 100 let), zareagují výchylkou odpovídající špičkové úrovni, zatímco na kratší špičky reagují úměrně méně.
Čili záleží, jestli je v obou kanálech přibližně stejně hutný signál, nebo v jednom jsou varhany s basou a v druhém bicí a třeba doprovodná kytara. Rozdíly pak mohou být takové, že se hledá závada.
První pomoc - přehodit kanály mezi sebou už při záznamu a pak porovnat, jak moc se údaje měřidel liší.
Při snímání bylo běžné, že levý indikátor ukazoval o decibel dva méně, i když šlo o monofonně nahraný signál v obou stopách. Záleželo na toleranci šířky pásku, přesnosti jeho vedení (tedy i na stavu a seřízení pásové brzdičky a na tahu přivíjecí spojky - tohle bohužel mělo velký vliv na celkovou hodnotu tohoto, jinak skutečně kvalitního, magnetofonu) a dalších parametrech.
Ve stereofonním signálu se na údaj měřidel při snímání nedá spolehnout vůbec - ukazují totiž jinou hodnotu, než při záznamu. To je vidět víc při rychlosti 9,52 cm/s, protože záznamové korekce výrazně ovlivňují kmitočtovou charakteristiku na výstupu záznamových zesilovačů. Měřidla tedy při záznamu dostávají informaci o tom, co jde do záznamové hlavy, aby se uhlídala maximální budicí úroveň, kterou si pásek nechává líbit, nikoli o skutečné úrovni původního signálu.
Původnímu signálu se nejvíc podobá teprve to, co leze ze snímacího zesilovače.
Mimoto indikátory neukazují ani špičkovou úroveň, ani střední (VU), ukazují "něco mezi". Asi tak, že špičky tak dlouhé, že by jejich zkreslení "stihlo být slyšet" (není to zrovna terminus technicus, ale na podobných kompromisech a ošuleninkách je založený analogový záznam už přes 100 let), zareagují výchylkou odpovídající špičkové úrovni, zatímco na kratší špičky reagují úměrně méně.
Čili záleží, jestli je v obou kanálech přibližně stejně hutný signál, nebo v jednom jsou varhany s basou a v druhém bicí a třeba doprovodná kytara. Rozdíly pak mohou být takové, že se hledá závada.
První pomoc - přehodit kanály mezi sebou už při záznamu a pak porovnat, jak moc se údaje měřidel liší.
bu2520 píše:já si z mládí pamatuju, že snad všechny magnetofony tesla měli tenhle problém, že tuším levý kanál ukazoval o něco méně , nevím jestli to byla vlastnost nebo závada, ale vím, že jsem si toho všímnul na několika kusech, no neřešil jsem to , pokud jsem t opřepnul na mono fungovali souhlasně
ano, levý kanál (stopa 1-4) hrával slaběji, časté drop-outy a výpadky vysokých kmitočtů, horší vybuditelnost...je to dáno polohou stop na pásku, okrajová je náchylná za zvlnění, vytahání a horší kontakt s čelem mgf.hlavy
(někdo již zde uváděl) mechanicky katastrofální byly pásky scotch 220 - 25um, i na sony TC377 či AKAI GX620, uher royal de luxe, ReVoX A700, grundig TS945, philips N7150 a dalších kde je tah pásku řízen komparátory.
Co se může pokazit to se taky pokazí. Co se nemůže pokazit to se pokazí taky. (Murphy)
Když se sejdou nepříznivé tolerance, pak to takhle dopadne.
Podle mých zkušeností jsou na vině potenciometry záznamové úrovně, z výroby mají a musí být párované a do servisů se takto i dodávaly, nikdy se neměnil jeden kus, ale celý pár, i když byl vadný či zlomený jen jeden.
V principu jde o to, že ve stejné mechanické poloze mají rozdílný útlum a proto byly párované na 1dB, pak indikátory ukazovaly správně jak při záznamu, tak při reprodukci.
Užší krajní stopa má vliv pouze na častější výskyt dropoutů vlivem zvlněných a otřepených okrajů pásku, nikoli však na absolutní velikost výstupního napětí ze snímací hlavy. Krajní stopy také více trpí mechanicky a jsou háklivé na dobré opásání hlav. Prasárna těžkého kalibru je při zjištění slabší krajní stopy nastavit vyšší záznamový proud a špatné opásání řešit ubráním předmagnetizace, aby měly oba kanály subjektivně stejný obsah výšek. Pak se na krajních stopách zvedne zkreslení III.H na několikanásobky původních hodnot.
Připomínám, že 1,5% zkreslení III.H je velmi, ale opravdu velmi dobrý výsledek a nepovedlo se to někdy ani u řady B11x se symetrickým dvojčinným oscilátorem, "vychytanější" elektronickou částí a superpáskem Maxell UD25.
🤐 kdyby ty schémata a desky nebyly na plachtách A3 a A2, možná bych se nechal ukecat na upload. Nemám to jinak čím oskenit a po kouskách je to fakt na hovno.
A jinak samozřejmě nepřeceňovat. B73 je sice opředen legendami a byl to první tříhlavý magnetofon s trochu silnějšími /a poruchovými/ koncovými stupni, ale jinak je to pěknej bastard a opravovat tam cokoliv je za těžkej trest.
Kdo nevěří, ať si třeba zkusí vyměnit přepínač stop, případně koncové tranzistory. Během práce s vyklopenou deskou totiž upadne X dalších vodičů čertví odkud, takže si při rozsáhlejších pracech bez servisáku ani neprdnete /ne nadarmo má asi 100 stran A4 a hafo příloh A3/.
Samotný servisní manuál také někdy nestačí, protože Tesla Přelouč vydala k B73 několik tzv. změnových listů a technických informací, které měly za následek, že poslední série B73 neměly s náběhovými sériemi téhož magnetofonu téměř nic společné, snad jen stejnou kastli. Těch změnových listů je odhadem pět až sedm.
Oproti B73 je řada B11x nebo CM130-160 naprosto skvělá jak technicky, tak i zvukově. Trochu to sice posrali s těmi MDA2020, mohli tam dát 2x20W diskrét jako v B73 a zas by to bylo jinde, ovšem ale také i cenově. Moje B115 umí zcela prokazatelně a měřitelně nahrát v úrovni -6dB kmitočet 25kHz na rychlost 19,05, při použití pásu Maxell UD25-120. Při použití pásu Basf PEM468 /a přenastavení celého stroje, to je jasné/ je možno na tomto magnetofonu a na tento pás modulovat až +6dB bez vzrůstu zkreslení.
Koho na B115 a jejích klonech zlobí přepínač stop a přepínač SOURCE-TAPE, ať se hlásí na lampárně:-), bude mu sděleno, kterak do přepínačů TS121 trochu modrého Kontoxu vpraviti
Podle mých zkušeností jsou na vině potenciometry záznamové úrovně, z výroby mají a musí být párované a do servisů se takto i dodávaly, nikdy se neměnil jeden kus, ale celý pár, i když byl vadný či zlomený jen jeden.
V principu jde o to, že ve stejné mechanické poloze mají rozdílný útlum a proto byly párované na 1dB, pak indikátory ukazovaly správně jak při záznamu, tak při reprodukci.
Užší krajní stopa má vliv pouze na častější výskyt dropoutů vlivem zvlněných a otřepených okrajů pásku, nikoli však na absolutní velikost výstupního napětí ze snímací hlavy. Krajní stopy také více trpí mechanicky a jsou háklivé na dobré opásání hlav. Prasárna těžkého kalibru je při zjištění slabší krajní stopy nastavit vyšší záznamový proud a špatné opásání řešit ubráním předmagnetizace, aby měly oba kanály subjektivně stejný obsah výšek. Pak se na krajních stopách zvedne zkreslení III.H na několikanásobky původních hodnot.
Připomínám, že 1,5% zkreslení III.H je velmi, ale opravdu velmi dobrý výsledek a nepovedlo se to někdy ani u řady B11x se symetrickým dvojčinným oscilátorem, "vychytanější" elektronickou částí a superpáskem Maxell UD25.
🤐 kdyby ty schémata a desky nebyly na plachtách A3 a A2, možná bych se nechal ukecat na upload. Nemám to jinak čím oskenit a po kouskách je to fakt na hovno.
A jinak samozřejmě nepřeceňovat. B73 je sice opředen legendami a byl to první tříhlavý magnetofon s trochu silnějšími /a poruchovými/ koncovými stupni, ale jinak je to pěknej bastard a opravovat tam cokoliv je za těžkej trest.
Kdo nevěří, ať si třeba zkusí vyměnit přepínač stop, případně koncové tranzistory. Během práce s vyklopenou deskou totiž upadne X dalších vodičů čertví odkud, takže si při rozsáhlejších pracech bez servisáku ani neprdnete /ne nadarmo má asi 100 stran A4 a hafo příloh A3/.
Samotný servisní manuál také někdy nestačí, protože Tesla Přelouč vydala k B73 několik tzv. změnových listů a technických informací, které měly za následek, že poslední série B73 neměly s náběhovými sériemi téhož magnetofonu téměř nic společné, snad jen stejnou kastli. Těch změnových listů je odhadem pět až sedm.
Oproti B73 je řada B11x nebo CM130-160 naprosto skvělá jak technicky, tak i zvukově. Trochu to sice posrali s těmi MDA2020, mohli tam dát 2x20W diskrét jako v B73 a zas by to bylo jinde, ovšem ale také i cenově. Moje B115 umí zcela prokazatelně a měřitelně nahrát v úrovni -6dB kmitočet 25kHz na rychlost 19,05, při použití pásu Maxell UD25-120. Při použití pásu Basf PEM468 /a přenastavení celého stroje, to je jasné/ je možno na tomto magnetofonu a na tento pás modulovat až +6dB bez vzrůstu zkreslení.
Koho na B115 a jejích klonech zlobí přepínač stop a přepínač SOURCE-TAPE, ať se hlásí na lampárně:-), bude mu sděleno, kterak do přepínačů TS121 trochu modrého Kontoxu vpraviti
Naposledy upravil(a) sinclair dne 09 říj 2008, 13:46, celkem upraveno 1 x.
Hoši, díky za obsáhlé zprávy, ale co se týče ukecaných indikátorů, vyměním ty C21 a 221 podle Hilla (stejně tím nic nezkazím)protože ten levý kanál jde až za -5 a pravý se sotva hne kolem té -20, taky dám monosignál a sahnu na trimry, může "nevidět" ty hloubky, to chování tomu napovídá.
Nicméně kvůli indikátorům z první B 73 jsme opustili brum v nahrávce u té druhé. Zkusím to co psal Sinclair o tom stáblu.
Nicméně kvůli indikátorům z první B 73 jsme opustili brum v nahrávce u té druhé. Zkusím to co psal Sinclair o tom stáblu.
Ten Sinclairův popis mohu jen potvrdit, je to skoro jako u ruských hebel, kastle stejná, střeva originální, pokaždé jinak...
B73 skutečně provázela řada legend, asi to bylo skutečně tím prvenstvím v 3head systému a vypnutím motoru. Celá řada nectností B7-čkové řady však zůstala. Měl jsem kdysi B700 a vím, zač je toho loket co se týče mechaniky.
B73 skutečně provázela řada legend, asi to bylo skutečně tím prvenstvím v 3head systému a vypnutím motoru. Celá řada nectností B7-čkové řady však zůstala. Měl jsem kdysi B700 a vím, zač je toho loket co se týče mechaniky.
..a co shoří, nezhnije..!
-
honza637
- Příspěvky: 571
- Registrován: 03 pro 2004, 00:00
- Bydliště: Sezimovo Ústí
- Kontaktovat uživatele:
No ona celá mechanika našich (Tesla ) magnetofonů nestojí za moc. Nejhorší je, že je to jednomotrové. Zbytečně složitá věc. Já B73 měl a taky zcela souhlasím s tím, že cokoliv na ní dělat je zlo a to doslova. Nikdy jsem nepochopil, koho napadlo dát trimry pro řízení předmagnetizace a záznamové úrovně kamsi do přepínače stop a odposlechů a další pod počítadlo. To je tam postaveno na hlavu asi nejvíc. Samozřejmě že i ta výklopná deska je pro zlost. Vždycky jsem to řešil nastojato s tím, že jsem větším šroubovákem opatrně tu desku odklopil a mašinu pustil a nastavoval, měřil. Mimochodem B113-116 měly přeci mechaniku dost podobnou ne? Teda pokud jsem je měl vedle sebe tak ten samý plech, stejná předloha, stejná třecí kola a vůbec se to moc nelišilo od B73. Jak CMka nevim, měl jsem CM130 ale nepmatuju si ho. V té době mě už zajímaly jiné mašinky:)
Je velká škoda že tyhle stroje neexistovaly v půlstopé verzi. Byl by to určitě posun ke kvalitě a 3 motorový system by taky neškodil.
Je velká škoda že tyhle stroje neexistovaly v půlstopé verzi. Byl by to určitě posun ke kvalitě a 3 motorový system by taky neškodil.
Kolik serverů jsi zničil, tolikrát jsi adminem.
Domnívám se, že celá řada 113, potažmo 115 a 116 mechanicky vycházela z B7, myslím, že Hill by to upřesnil.
Souhlasím, že jednomotorová koncepce s sebou vlekla složitou mechaniku, táhla, vahadla, kulisy. Opravdu, práce pro zkušeného strojaře v konstrukci.
V roce 86 jsem cívky opustil a pořídil si v Tuzexu kazetovou Aiwu 660, tříhlavou, spolehlivou. S dobrými kazetami mi spolehlivě sloužila spoustu let, pořídila spoustu autentických nahrávek. Jen jsem registroval pomalu umírající cívkáče, vče typu CM...
No, a dnes je už úplně všechno jinak. Na pásek, coby médium, už vzpomínají jen nostalgičtí pamětníci. Faktem je, že třeba takový Revox, který se točí někde v obýváku, je nádherný solitér v interiéru...
Souhlasím, že jednomotorová koncepce s sebou vlekla složitou mechaniku, táhla, vahadla, kulisy. Opravdu, práce pro zkušeného strojaře v konstrukci.
V roce 86 jsem cívky opustil a pořídil si v Tuzexu kazetovou Aiwu 660, tříhlavou, spolehlivou. S dobrými kazetami mi spolehlivě sloužila spoustu let, pořídila spoustu autentických nahrávek. Jen jsem registroval pomalu umírající cívkáče, vče typu CM...
No, a dnes je už úplně všechno jinak. Na pásek, coby médium, už vzpomínají jen nostalgičtí pamětníci. Faktem je, že třeba takový Revox, který se točí někde v obýváku, je nádherný solitér v interiéru...
..a co shoří, nezhnije..!