Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Poradíte mi prosím, jaký refresh musí být, pokud chci zobrazovat jedním obvodem 4 7.segmentovky?. Jak dlouho musí znak svitit a jak dlouho může být prodleva, aby lidské oko nezaznamenalo blikání? Nemám s tím zkušenost. Díky za rady.

Chenzee píše:Poradíte mi prosím, jaký refresh musí být, pokud chci zobrazovat jedním obvodem 4 7.segmentovky?. Jak dlouho musí znak svitit a jak dlouho může být prodleva, aby lidské oko nezaznamenalo blikání? Nemám s tím zkušenost. Díky za rady.

mno záleží hodně na člověku. Já osobně používám obnovovací frekvenci u 7 segmentových displejů kolem 100Hz. Ale už někde na 50Hz by měl být obraz neblikající . Nutno zkusit

Také záleží na tom, jestli na to kouká člověk v klidu nebo u toho poskakuje, případně chroupe oříšky nebo topinku Pokud to budeš řídit nějakým mcu, tak by 100-200Hz neměl být problém a to už většinou stačí i při pohybu.

Taky používám 100Hz. U 4 čísel pak logicky vznikne poměr dob svícení:tma 1:3, čili jedna čtvrtina "plného jasu" Samozřejmě poměr dob má vliv pouze na "vnímaný" jas displeje, nikoliv na blikání.

Teď ale přemýšlím, jestli jsem nenapsal blbost. Čím víc čísel při konstantním času volání podprogramu pro displej (co zavolání, to 1 číslo), tím menší frekvence zobrazení pro každý číslo. Takže 100Hz "volání" vlastně znamená 25Hz blikání pro 4 čísla.... Mozek vypnul, hurá ! Jdu na pivo.

Jenže Zdendo, celý displej bliká stejně těmi 100Hz - protože v jednom momentě svítí stejně jen ta jedna jediná číslicovka. Jinak ano - jedno místo má střídu světlo:tma 1:3 a svítí s kmitočtem obnovování 25Hz.

Taky kromě frekvence a chroupání topinek záleží na jasu. Jasně svítící segmenty blikají subjektivně daleko víc než sotva svítící (zkus si to na starém monitoru VGA/44 Hz při bílé stránce a v DOSu na pár šedých písmenkách na černém podkladu).
To chroupání topinek je ekvivalent pohybujícího se displeje, takhle se "mázne" i 200Hz obnovování, protože vzniká stroboskop.
Frekvence blikání se hezky zkoumá při pokusech se "světelným telefonem" (citlivá fotodioda a převodník imedance), kdy v místnosti hraje každý displej jiným tónem

Marie Fůrie píše:Také záleží na tom, jestli na to kouká člověk v klidu nebo u toho poskakuje, případně chroupe oříšky nebo topinku Pokud to budeš řídit nějakým mcu, tak by 100-200Hz neměl být problém a to už většinou stačí i při pohybu.

Tohle jsem zjistil jako malej, kdyz jsem u jidla koukal na LED budik. Ty segmenty u toho hezky litaly nahoru a dolu Ono stacilo i jen pusou imitovat takovy "vrcivy" zvuk a melo to stejnej efekt.

Jako "malej" jsem dělal strobo efekt ještě jinak - protože jsem modelařil, nebyl problém ze šuplíku vytáhnout leteckou vrtuli a motorek, ani nemusel být spalovací - stačil malý MABUCHI a plochá baterie. Multiplexovaný displej se při pohledu přes kotouč rotující vrtule taky poznal velice snadno...

Nepříjemný vedlejší efekt se dá někdy otočit ku prospěchu... http://www.spikenzielabs.com/SpikenzieL ... splay.html
(je tam nablito spousta velkých bitmap a IE6 to skoro nezvládá zobrazit, to je neuvěřitelně sračkovitej prohlížeč )

EKKAR píše:Jenže Zdendo, celý displej bliká stejně těmi 100Hz - protože v jednom momentě svítí stejně jen ta jedna jediná číslicovka. Jinak ano - jedno místo má střídu světlo:tma 1:3 a svítí s kmitočtem obnovování 25Hz.

já to třeba dělám tak aby mi obnovačka každý segmentovky vycházela těch 100hz. takže obnovovačka * počet 7segmentovek. tzn 400hz pro tvoji aplikaci.

Nj, jenže u tohohle postupu hrozí vznik poměrně silnýho rušení, jakmile přelezeš řekněme 500Hz - musel bys ty spínací impulsy zhladit na pseudosinus, aby neměly příliš kolmý hrany a tím pádem aby celej displej nevyzařoval jak blázen. Hodně konstruktérů se MPX displejům právě z tohoto důvodu raději vyhýbá a navrhuje displeje ve statickém režimu. Určitým řešením je rozdělení MPXu na 2 nebo víc částí, kdy stačí nižší obnovovací kmitočet - naopak je potřeba víc dekodérů a celé zapojení je komplikovanější.

EKKAR píše:Nj, jenže u tohohle postupu hrozí vznik poměrně silnýho rušení, jakmile přelezeš řekněme 500Hz - musel bys ty spínací impulsy zhladit na pseudosinus, aby neměly příliš kolmý hrany a tím pádem aby celej displej nevyzařoval jak blázen. Hodně konstruktérů se MPX displejům právě z tohoto důvodu raději vyhýbá a navrhuje displeje ve statickém režimu. Určitým řešením je rozdělení MPXu na 2 nebo víc částí, kdy stačí nižší obnovovací kmitočet - naopak je potřeba víc dekodérů a celé zapojení je komplikovanější.

Bohužel nejsem tak zkušenej , takže tohle je pro mě úplná novinka. Já jsem v praxi zatím nepotřeboval víc jak 3 displeje ,takže jsem přes 300Hz nešel.

Jsou aplikace, kde vyzařování celkem nevadí. Koneckonců není to zapalování u fichtla, ale jen desetimiliampéry na 5V...
Kdybys přesto potřeboval natěsnat displej těsně vedle feritky na DCF77, tak použij místo LED LCD...

Já se s tím právě potkal - dělal jsem čítač s displejem z nějakých VQExx, celkem 8 míst displeje, nechtělo se mi kupovat 8 dekodérů, tak jsem to zkusil s MPX. Klíčovací frekvence asi 1,5kHz. Copak o to, displej svítil, zobrazoval - ale vše OK jen do momentu, než jsem k čítači připojil vstupní zesilovač a tvarovač. Pak se všecko zbláznilo, čítač čítal jako zběsilej i když jsem zkratoval konec vstupní sondy. Po odpojení předzesilovače zase vše OK. Že vyzařuje MPX displeje jsem zjistil asi až po 3 dnech lámání si hlavy... Nakopnul mě k tomu podobně vyzařující multivibrátor s TTL hradly, kterým jsem zkoušel jinou bastlovinu - čítač, kterým jsem to měřil, počítal i v momentě, kdy byla sonda půl metru od oscilátoru. A ono se řekne "jen půldruhýho kila"...