Trochu jalových keců na téma AP- strategie
Moderátor: Moderátoři
Trochu jalových keců na téma AP- strategie
V úterý šel na ČT dokument Helios 522 o pádu řeckého Boeingu v roce 2005, spadl údajně kvůli banální závadě: ovládač pro systém řízení ovzduší v kabině zůstal poloze manual, takže vzduch v kabině kopíroval okolní prostředí a stroj přestal být řízený pro hypoxii posádky včetně obou pilotů. Letadlo řízené autopilotem kroužilo na okruhupo dosažení cíle za asistence stíhaček až po vyčerpání paliva spadlo do terénu. Spekulovalo se že v poslední chvíli ho zkoušel ovládnout palubní steward který měl přenosnou dýchací soupravu.
Čemu nerozumím: jakto že v systému dopravního letadla není hermeticky oddělená kabina pilotů a že v ní není indikace obsahu O2 nebo rovnou nepřerušitelná regulace? Jaktože systémy mají O2 jen na 15 minut? proč není údaj o hrozícím nedostatku O2 datově přenášen dispečerovi? Proč AP zajistí tisíc funkcí ale nepohlídá polohu důežitého regulačního prvku v kombinaci s nařízenou výškou? Proč není pro mezní situace k dispozici přepnutí AP vnějším povelem pro vnější řízení a proč nejsou posádky hotovostních stíhačů připraveny na takový zásah? Boeing sice není systém přesně ve významu fly-by wire jako poslední Airbusy, ale pokud je řízen autopilotem, stejně jsou všechny systémy k dispozici pro řízení pomocí elektroniky do hydromechanických akčních členů. (?) Je snad lepší aspoň riskantní pokus než žádný...? Nebo je to jinak?
Crifodo píše:Čemu nerozumím: jakto že v systému dopravního letadla není hermeticky oddělená kabina pilotů a že v ní není indikace obsahu O2 nebo rovnou nepřerušitelná regulace? Jaktože systémy mají O2 jen na 15 minut? proč není údaj o hrozícím nedostatku O2 datově přenášen dispečerovi? Proč AP zajistí tisíc funkcí ale nepohlídá polohu důežitého regulačního prvku v kombinaci s nařízenou výškou? Proč není pro mezní situace k dispozici přepnutí AP vnějším povelem pro vnější řízení a proč nejsou posádky hotovostních stíhačů připraveny na takový zásah? Boeing sice není systém přesně ve významu fly-by wire jako poslední Airbusy, ale pokud je řízen autopilotem, stejně jsou všechny systémy k dispozici pro řízení pomocí elektroniky do hydromechanických akčních členů. (?) Je snad lepší aspoň riskantní pokus než žádný...? Nebo je to jinak?
Neříká se tomuhle selský rozum?
Zajímavé je že že letadlu došlo palivo - IMHO by mělo mít zásobu aby doletělo nad cílové letiště a pak k záložnímu letišti a ještě nějakou dobu nad ním mohlo lítat.
Taky mne zaujalo že v letadle není něco jako "Tlačítko mrtvého muže" které je údajně v lokomotivách aby si mašinfíra po cestě nehodil šlofíka.
Jinak se obávám, že ten seriál, ze kterého pochází dotyčný díl, nemá zrovna spolehlivé technické poradce. Jdna z katastrof byla probírána na nějakém serveru lidmi od fochu a informace v TV byly minimálně nepřesné. Možná to ještě někde najdu.
Ale nejvíc je tam těch absencí logiky, proč není v kokpitu zajištěn vzduch a systém trpně dovolí kopírovat tlak v kabině cestujících a ta zase kopíruje venkovní prostředí bez ohledu na výšku letu.
Nucené klesání do 3000m v závislosti na radaru horizontu nebo na datech z GPS by nemělo být neřešitelné, Himálají zas tolik v trasách není. Podle selského rozumu by ale nejkomplexnější mělo být převzetí řízení na sběrnici AP z kabiny stíhače? I kdyby se mělo jednat o řízené klouzání bez paliva.
1. info v seriálu jsou kdovíjaké (pěkný byl rozdíl ve 3 pořadech o Černobylu, některé autorské týmy si pletly naprosto zásadní věci, teď už jenom čekám na nějakou korejskou verzi, kde kromě Re aktorů bude i Godzilla)
2. Letecká technika je čím dál složitější a začíná připomínat složitost mrkvosoftových operačních systémů, už se neřeší bod po bodu co jak funguje, ale celkový výsledek a pak už jen statistika
-
mira15888
Bude to akurát zase další lež pokud na tohle někdo svádí pád letadla...
Bod 2. je i není pravda, některé systémy jsou super složité a nad jinýma ti jen klesne čelist, jak to bylo zpraseno, obyčejně to ale vyplave až po sběru trosek. Ale i mizerná publicita je lepší než žádná, minimálně se ta statistika projeví v ochotě klientů zvolit si leteckou dopravu nebo konkrétního dopravce s konkrétním modelem.
Posádky jsou schopné až na vzácné výjimky (ruský 🤐 pustí ke kniplu 15letýho dementa) schopné pokusit se o nemožné ale v tomhle případě jim myslím podrážejí nohy okolní vlivy, možná konstrukce, možná údržba, možná něco jiného co se tutlá.
Mira15888: monitorován asi byl, ale samotná indikace je pak už k ničemu když současně sama neovládá akční členy. nebo když indikuje správně ale nevěrohodně, viz 130 km bezmotorový let na Azory kdy posádka sice měla indikaci úniku paliva ale nevěřila jí. Co když hranice indikování množství O2 je nastavená níž než plíživé projevy hypoxie nebo když kromě nedostatku O2 došlo k úniku nějakého sajrajtu z klimatizace který posádku zfetoval, co když v systému byla nějaká sw chyba která vůbec nebyla ještě zveřejněná?
Mimochodem, před pár lety byl z pera nějaké mladé technicky vzdělané ekovložky v jednom magazínu článek o osvětlení. Protože se mj. dotýkal kolegova businessu, spolupomáhal jsem s tvorbou dopisu do redakce. Kolektiv pisatelek byl úžasný, poměrně často používal místo výrazu atest výraz "A-test". Bohužel, nepokračovali v abecedě, tak se B-test, ani C-test už nekonal
Pořád jsou ještě řídicí systémy a výcvik stíhačů odbornou záležitostí a ne otázkou kola štěstí Bédy Trávníčka doufám?
-
Návštěvník