Navod na indikátor přebuzení zesilovače a dopočet hodnot

Zpráva

legal · #1 Příspěvek od **legal** » 19 lis 2009, 16:52

Zdravím vás bastlíři,chtěl bych se vás mnohem zkušenějších než jsem já zeptat na to jak zjístit potřebné hodnoty a nejlépe také podle čeho k ním lze dojít.nevím si s tím rady a zkoušet potenciometrama to moc nechci jde tam větší proud a mam strach že by to nastavování nemusely přežít.Dale jsou tam starší typy tranzistru a nevím jak zjístit zda jsou otevřeny nebo zavřeny abych si ověřil funkci,neporadili by jste jak to zjístit měřákem ,dioda se totiž nerožne ani když spojím vystup s + nebo - bodem.Což by mělo při kontrole bliknout.Proto také bych rád věděl a pokud možno nějak si v zapojeni ověřil zda se ty pranzistory otevíraji a zavíraji jak mají.Pro vás to zjístit je jistě hračka ale pro mne bez tolika vědomostí docela problém :-)

.Díki již ted za každou pomoc s tímto jistě zajimavým zapojením.

#2 Příspěvek od **Hill** » 19 lis 2009, 17:07

Jestli tam místo R1 a R4 nemáš nic, nemůže LEDka bliknout. Dej tam pro začátek odpory 2k2, to by mělo u většiny zesilovačů stačit, aby přiblížení se k limitaci zavřelo T1 nebo T2 (když jsou oba otevřené, LEDka nic). Jak je spočítat z deltaU je tam popsáno.
Jako R8 tam dej 3k3, to LEDky přežijí, i kdyby na něm bylo 30V, bude to dělat proud pod 10mA. Tuhle hodnotu můžeš pak kdykoliv změnit, na vlastnosti indikátoru to vliv nemá, jen na omezení proudu LEDkou.
R5 závisí na napájecím napětí zesilovače (to mi křišťálová koule neřekla), podobně delta U je rozdíl mezi maximální dovoleno okamžitou absolutní hodnotou výstupního signálu zesilovače a absolutní hodnotou napájecího napětí v příslušné větvi - podle konstrukce zesilovače nemusí být stejný pro kladnou a zápornou půlvlnu (ani to nevyvěštíme, když nemáme z čeho).

legal · #3 Příspěvek od **legal** » 19 lis 2009, 21:42

díky za pomoc Hille mam v planu to zabudovat do zesilovače s tda 2050 nesymetricky napájeným pokud to nějak pomuže tak napětí na trafu bude 33 volt před vyhl. kondenzátory.Docela mě zarazilo že to není stejne pro kladne a záporné pulvlny vždy sem myslel že zesilovač limituje simetricky :oops:

ten rozdíl by měl dělat pokud to dobře chápu u tda 2050 asi 2.5 voltu???Nebo se pletu??

legal · #4 Příspěvek od **legal** » 19 lis 2009, 21:45

ještě doplním že místo R1 a R4 tam mám hodnoty doporučene pro zes. nad 20 watt tedy 4.7 k.

Zatížitelnost podle tohoto vztahu také moc nechápu

P>0.02 U

#5 Příspěvek od **Hill** » 19 lis 2009, 21:48

Tos měl napsat, že je tam 2050, ta má symetrii saturačních napětí koncáků celkem dobrou. Spočítej si to s rezervou, tak na 3V.

legal · #6 Příspěvek od **legal** » 20 lis 2009, 04:40

děkuji Hille ještě prosim poraď jak se to spočítá,jaký je vzoreček popřípadě jak to vychází na těch 33 volt abych se to naučil spočítat, vápočet Delta U nemohu nějak na internetu najít.Ještě taky se chci zeptat jak poznám že jsou tranzistory otevřené nebo zavřené???Nekteré totiž již nemaji dobře čitelné označení i když znamy je pečlivě třídil ale pro jistotu bych rad věděl že opravdu fungují jak mají.

BOBOBO · #7 Příspěvek od **BOBOBO** » 20 lis 2009, 07:17

Nedivím se , že Hill šel spat . Měl by jsi něco o elektronice sám přečíst . Ve Tvém případě vskutku z gruntu . Věřím , že Ti vzorečky nic neříkají , když nemáš potuchy ani o parametrech a fci tranzistoru . Delta U je rozdíl mezi napájecím napětím a napětím výstupním při maximálním rozkmitu . Máš velice jasně ukázáno v článku . To jsou ty vlnovky mezi rovnoběžkami . Aby tranzistory ještě tranzistorovaly , tak musí mít nějaké napětí , které je žene kupředu . A to je to delta U . Hill Ti napsal , že můžeš počítat 3V . Ptáš se a pak nevěříš ? Toto napětí je zhruba stejné u zesilovače výkonu 1W i 200W . Přitom napájecí napětí zesu pro zátěž 2 Ohmy a 16 ohmů je sakra jiné . Proto musíš vycházet z konkrétní reality . Čemu nerozumíš na P>0.02 U ? Minimální zatížitelnost odporu podle použitého napájecího napětí viz výše . např. P=0,02*33=0,66W , tzn. že osadíš odpor o zatížitelnosti alespoň 1W , lépe 2W , aby se tolik nehřál - má větší povrch , tím pádem "méně" hřeje .

#8 Příspěvek od **Hill** » 20 lis 2009, 08:03

Koukám, že už příspěvek neodešel, večer se mi nedařilo už dostat na Bastlírnu.
Takže: výkon na odporu stále platí P=U*U/R , kde U znamená právě napětí na tom odporu, nemusí to tedy být napájecí napětí. Odpor samozřejmě zvolíš na větší zatížení, bude se pak ohřívat méně.
Pokud jde o ty odpory na vstupu, musíš počítat s tím, že T1 nebo T2 zavírají, pokud je jejich UBE<0,65V. Děliče tedy musíš spočítat tak, aby na bázích bylo toto napětí v okamžiku, kdy na děliči jsou právě 3V (nebo o fous víc nebo méně, ty 3V odhaduji z vnitřního zapojení 2050ky).
Tedy, jsou-li R2 a R3 po 15k, pak R1=R4=3k25. Když tam dáš odpory 3k3, bude to akorát.
Když použiješ R1=R4=1k, bude indikátor blikat už daleko před limitací, při odporech nad 3k3 se může stát, že zesilovač bude zalimitovaný a LEDka neblikne.

Jinak: ΔU závisí na zapojení konkrétního koncového stupně. Jsou koncáky, které mají ΔU nad 5V (s Darlingtony a některými FETy), to se snižuje pomocí zapojení bootstrap. Naopak zesilovače pro autorádia jsou často v zapojení rail-to-rail (od napájení k napájení) a mají ΔU i pod 0,6V.
Ale pravda tu zazněla: chce to ještě sestudovat naprosté základy.

legal · #9 Příspěvek od **legal** » 20 lis 2009, 15:48

Díky tedy Hlavně tobě Hillej,e to pravda. Budu muset studovat :-)

.Pote snad zjístim i kolik má byt to R5 ve vztahu k napětí.také si hned vytisknu tvé info o té deltě.Jinak na výpočtu

P>0.02 U mi nešlo do hlavy to znaménko > MĚLI TAM, DÁT TOHLE =

#10 Příspěvek od **Hill** » 20 lis 2009, 16:58

Neměli. Jestli nemá odpor moc topit, musí být dimenzovaný na větší výkonovou ztrátu, než se na něm skutečně bude ztrácet. Proto tam není rovnítko, ale většítko. Pokud bys dimenzoval odpor podle rovnítka, výrazně bys mu zkrátil životnost.
Ale je blbost to za ním, nevím, jak kdo k tomu vztahu dospěl.
Výkon na témže odporu roste se čtvercem napětí (U*U)/R=P - to je přírodní zákon a nějaká konstanta a přímá úměra tam nefungují.