Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Nazdárek bastlíři,
řeším problém s neustálým odpalováním žároviček u starých přístrojů. Dost často odchází při zapnutí, ne teda často, ale vzhledem k velmi špatné dostupnosti těchto žároviček je to pro mě často
K věci, nemáte někdo konkretní schema, (jednoduché) na ochranu žárovičky proti přepětí (nárazu), samozřejmě nemyslím tavnou posjitku, něco vratného bez zásahu, plynulé najíždění s ochranou. Jedná se o 3V/90mA žárovičky.
Děkuji za pomoc.

Pokud se jedna o DC, zkusil bych k zarovce paralelne elyt [a event. seriove se spinacim kontaktem maly R ].

Termostat.Pardon mal som na mysli termistor na znizenie narazoveho prudu pri zapnuti spotrebica.

rudoex píše:Termostat.

a k k čemu by tam asi byl? Pověz mi jak by to fungovalo?

breta1 píše:Pokud se jedna o DC, zkusil bych k zarovce paralelne elyt [a event. seriove se spinacim kontaktem maly R ].

ten odpor je asi nejjednodušší řešení (jednotky ohm - tak aby nešel moc poznat rozdíl ve svítivosti), kondenzátor by měl význam, kdyby byl v řádech desetin Faradů...

Termistor? Používal se pro ochranu elektronek v televizích. Nebo pokud je to DC tak tranzistor s RC článkem v bázi.

Zkusil bych jeden z těchto:
http://www.ges.cz/?ipp=12&lang=cz&cur=C ... ES05313335
http://www.ges.cz/?ipp=12&lang=cz&cur=C ... ES05313178
http://www.ges.cz/?ipp=12&lang=cz&cur=C ... ES05313334

Odpor 4R7 sníží proud asi o 15% to by na svítivosti nemuselo vadit a životnost se prodlouží podstatně. Tohle je nízkovoltová žárovka s krátkým vláknem, ta by neměla odcházet proudovou šupou při zapnutí jako malopříkonové žárovky na 230, kde je poměr délky a tloušťky vlákna horší.

První, co je potřeba udělat, je napájet přístroje správným napětím na které byly navrženy, nejlépe přes regulované autotrafo. Při dnešním napětí v síti jsou žárovky zpravidla přehžaveny (totéž elky).

Většinou by mělo stačit zapojit do nízkonapěťového osvětlovacího okruhu jeden-dva páry Si diod. Páry proto, že většinou se svítí střídavinou - tak aby procházela symetricky, je potřeba dát diody do dvojice antiparalelně. Na každém páru diod (víceméně nezávisle na odběru) bude úbytek kolem 0,7V...

EKKAR píše:Většinou by mělo stačit zapojit do nízkonapěťového osvětlovacího okruhu jeden-dva páry Si diod. Páry proto, že většinou se svítí střídavinou - tak aby procházela symetricky, je potřeba dát diody do dvojice antiparalelně. Na každém páru diod (víceméně nezávisle na odběru) bude úbytek kolem 0,7V...

Super, doporuč mi prosím typ těch diodek
Respect EKKAR ...

dufam ze sa EKKAR nenahneva

napr 1N4007 zvladne 1A

Diody nejsou nejlepší nápad - pokud se použije srážecí odpor, zároveň ochrání studené vlákno žárovky při rozsvícení.

Potvrzuju mikollara - nějakou starou KY132/80 nebo 132/150 nebo tu novější 1N4001 až 4007. Případně i ten sériovej "odpůrek" (musí být výkonový - takže bratru 5W) do série, aby chytil proudový náraz - stačit by mělo pár desítek Ω.

EKKAR píše:Potvrzuju mikollara - nějakou starou KY132/80 nebo 132/150 nebo tu novější 1N4001 až 4007. Případně i ten sériovej "odpůrek" (musí být výkonový - takže bratru 5W) do série, aby chytil proudový náraz - stačit by mělo pár desítek Ω.

Přeci tam nebude nikdo dávat pětiwatový odpor kvůli malé žárovičce. Nějak nechápu, jak ses k tomu propočítal. Pár desítek Ohmů je dejme tomu 20Ω. Žárovka 3V/0,09A a odpor 20Ω - to bude svítit hodně mizerně! Proudový náraz bude (když zanedbám žárovku) 3V/20Ω = 0,15A => špičkově 450mW.

Nebo jsou žárovky v sérii? To tu nikde nepadlo. A kolik jich je?

Jsou 2 různé případy - buď se svítí žárovkami v sérii s lampami, pak je proud 300mA (univerzální přijímače - Talismany 3xxU a další podobně zapojené), nebo se svítí proudem odebíraným ze žhavicího vinutí síťového trafa - nejběžnější napětí v takovém případě jsou 4,4V (například pro usměrňovačky řady AZ) nebo 6,3V (většina ostatních nejběžnějších lamp). Proud takových žárovek je v obvyklém případě 150 nebo 300mA. A pokud změnou napětí v síti došlo k navýšení napětí na primáru trafa, je nutno tento nárůst vykompenzovat přepojením propojky na primáru trafa (u některých přijímačů) nebo jiným způsobem. Zvýšené napětí na primáru se samozřejmě přetransformuje a projeví se i na sekundármí straně - takže hrozí nejen osvětlovacím žárovkám na stupnici, ale i žhavicím vláknům katod/přímo žhaveným katodám! Proud je potřeba kompenzovat každopádně.
Když vezmu osvětlovací napětí 4,4V, navýšené o 10%, dostanu 4,84V - abych ho pro proud 150mA "vrátil", musím použít hodnotu 3,3Ω nebo 2,7Ω - dimenzovanou teoreticky na výkon 0,066W - ale když vezmu v úvahu i případné zkraty, raději použiju odpor na výkon nejméně 1W. V lampovém rádiu je dostatek místa a 1W (anebo větší) tělísko bude mnohem chladnější díky větší ochlazovací schopnosti svého povrchu, než nějaká "miniatúra", byť metalizovaná a dimenzovaná na 0,6W... A také mnohem lépe "zapadne" svým vzhledem do okolních součástek...
Pro proud 300mA stačí odpor poloviční, pro napětí (nominální) 6,3V pak jsou hodnoty 4,2Ω a 2,1Ω - výkonově je teoreticky také stačí dimenzovat na pouhý "půlwatt", vzhledově ale víme každý, oč kráčí...