móóc pěkný kousek doma dělaného zařízení !
v 60tých a 70tých letech téměř každý OK amatér používal doma vyrobené zařízení, nebo alespoň vysílač.
Stavba zařízení patřila u většiny hamů skoro neodmyslitelně k tomuto koníčku.
Bylo to i nutností, neboť žádné továrně vyráběné zařízení nebyly v Československu k mání.
Stále se hojně používaly oddělené přijímače a vysílače. Při provozu to znamenalo že,
po naladění stanice na přijímači rychle zapnout "tiché ladění" (oscilátor TX),
naladit se do nulového zázněje protistanice nebo na správný zázněj (a na správnou stranu signálu) a teprve pak začít vysílat.
Bylo zapotřebí jistého cviku a zručnosti, jinak byl člověk "za bukem" a protistanice ho prostě neslyšela.
Transceivery se začaly prosazovat teprve pozvolna až koncem šedesátých a začátkem sedmdesátých let.
V časopisech AR a RZ byly popsány některé jedodušší konstrukce transceiverů s přímosměšujícími přijímači,
ale i dokonalé stroje typu Z-Styl Zdeňka OK2ABU.
Mnohem později začala svazarmovská Radiotechnika vyrábět transceivery,
známé Otavy a také tranzistorové Petry, Jizery a Boubíny (přidělované většinou radioklubům).
Předpokládám, že tvůj kousek je právě z dílny Zdeňka OK1ABU, nebo z jeho okolí (Žďár nad Sázavou).
Sehnat dnes nějakou dokumentaci bude asi problém. Tato zařízení byla stavěna ze součástek "co šuplík dal"
a invenci konstruktéra rozhodně meze nikdo nekladl.
Na ovládání tohoto stroje je zapotřebí mnoho znalostí (teoretických i praktických) a nedá se to naučit za týden.
Pokud ty znalosti budeš mít, jistě ti nebude dělat problém tento přístroj ovládat.
Navíc je nutné mít amatérskou koncesi, jinak se vystavuješ postihu ze strany správních orgánů(ČTÚ).
Doporučuji prostudovat tyto stránky:
http://ok1ike.c-a-v.com/
http://ok1if.c-a-v.com/
http://www.ok1cz.ddamtek.cz/160m_cz.html
http://www.qsl.net/ok2na/
a jistě si najdeš i další zajímavé stránky.
Ještě napiš jak jsi k tomuto skvostu přišel, případně jaká je jeho historie.
OK1HGA
Vláďa