Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ahojte,

v GM som videl panel ktory sa da polozit do auta a strcit do zastrcky aby to dobijalo autobaterku ked auto stoji.

Netusim ako dobre to reguluje napatie alebo co tam vo vnutry je, tak som sa rozhodol ze to ubastlim sam.

Zvolil som tento panel:
http://wifi.aspa.cz/fotovoltaicky-solarni-panel-12v-5w-0-29a-rs-m5-5wp-z98815/

s tym ze k tomu pripojim DC-DC menic na 13.6V
kalkulacka na MC34063
Optima doporucuje, na dlhodobe udrzovanie 13.2-13.8V

Auto mi trvalo odobera 30mA, takze tych 500mA, ktore spickovo dokaze pri 18V vyrobit by to mohlo cez den dohnat.
Neskusal som este co sa stane, ked ten DC-DC menic bude mat na vystupe napatie z baterie bez napajania od panela.
Myslite ze to je dobry napad? Alebo by som mal pouzit pulzne nabijanie ako je popisane tu?
http://www.ludens.cl/Electron/solar2/solar2.html

Já bych to připojil (přes diodu) přímo na baterku, lineární regulátor je v tomto případě k ničemu, jen užírá energii, kterou tam cpeš.

breta1 píše:Já bych to připojil (přes diodu) přímo na baterku, lineární regulátor je v tomto případě k ničemu, jen užírá energii, kterou tam cpeš.

z coho usudzujes ze to je linearny regulator?

možno niekto moje úvahy roznesie v zuboch, lebo sú blbé. Ale sám mám malé panely, a moja úvaha bola nasledujúca. Keď si pozriem údaje toho panelu

Max.napětí při zátěži 5W:Vmp=17,82V
Max.proud při 5W:Imp=0,29A

tak vidím, že napätie je 17.82 V ,a vy chcete nabíjať 13.6V. Keby to nabíjam lineárne, jednoduchým lm317 napríklad, tak mám účinnosť 13.6/17.8*100. To je niečo okolo 76 percentná účinnosť. A teraz je otázka, či spínaným regulátorom spolu s lacnými súčiastkami dosiahnem vôbec 80 percent. Samozejme, mosfetmi s nízkymi vnútornými odpormi, a ich riadením sa to podarí dosiahnuť určite vyššia účinnosť, ale otázka je, či to za to stojí.

Ja som sa s MC34063 hral, a musím sa priznať , že v katalógovom zapojení som viac ako 80 percent z toho nevytĺkol, však stačí pozrieť datasheet.
(úvaha sa týka len účinnosti, neviem nakoľko veríte výhodám pulzného nabíjania akumulátorov, ja s tým praktické skúsenosti nemám)

edit: práve čítam radu breta1, na tom tiež niečo bude, automobilový akumulátor je asi ťažké prebíjať 0.3A

Pokud ten solár není kilowattové hovado s rozměry střechy auta, ale jen nějaký "pětiwatt" nebo "desetiwatt" neboli panýlek s plochou řádově stránky A4 až A3, pak není pro dobíjení nejběžnějšího automobilového "dvanáctivoltového" akumulátoru s kapacitou 44Ah a více vůbec potřeba regulátor. Ten panel dává nějakých 17-18V NAPRÁZDNO, zatímco při zatížení dodá jen asi 13-14V - je to měkký zdroj svojí charakteristikou spíš blízký zdroji proudu. Navíc plný výkon dodává pouze při ideálně kolmém nastavení vůči dopadajícímu světlu, takže při pouhém položení někam do interiéru auta se o ideálním nasměrování asi nebude dost dobře dát hovořit. Vůbec bych se proto nebál přímého připojení například k zásuvce na zapalovač pouze přes jednoduchou zpětnou diodu, která by kvůli účinnosti (co nejmenší úbytek v propustném směru) měla být Schottky. Existují panely, které mají zpětnou diodu už vestavěnu, tam není potřeba nic dalšího doplňovat.

0,3A (5W) 44Ah baterku nevyvedie z miery, najmä za daných podmienok. Takže ... priamo s tou Shotky diódou.

Pulsni nabijeni se vetsinou pouziva u nabijecek, kvuli mereni napeti pri nabijeni baterie.
Jako vzdycky se toho prodejci chytli a vydavaji to jako prevratnou novinku. U klasickeho nabijeni to tedy asi nema smysl.

Pri solárnych paneloch je práveže výhodné použiť DC-DC menič, pretože väčšina panelov, určených pre 12V aplikácie, nemá naprázdno 17-18V, ako spomenul Ekkar, ale okolo 22V, tých 18V je práve napätie pri maximálnom výkone, kedy panel zároveň dodáva nominálny prúd, takže pri priamom pripojení na baterku nebude výkon maximálny, pretože napätie na baterke je nižšie a prúd zostane ten istý, pri použití meniča sa prúd zvýši, ale pri takýchto malých výkonoch to význam nemá, ten rozdiel pár stoviek mA je škoda námahy...
Inak ja mám panely zatiaľ takisto zapojené priamo na baterku, cez regulátor, ktorý poslal Ekkar, ale prúdu nie je nikdy dosť, v lete dávajú 16A, s meničom by to mohlo byť okolo 20A, tak ma to už dlhšiu dobu v hlave máta, či to nevyskúšať, 4A zadarmo by stáli za tú námahu...nemá niekto náhodou nejakú schémičku alebo odkaz na DC-DC menič, ktorý nemá problém odovzdať 20A na výstupe?

Neřízený měnič bez sledování MPP nebude moc velkým přínosem, protože většinou bude sklouznutý za kolenem zatěžovací charky a tudíž jako kdyby tam nebyl.

A navíc "díky" svému minimálnímu vnitřnímu odporu je Pb akumulátor schopný si napětí uregulovat sám, na to nepotřebuje žádný měnič. Prostě a jednoduše z toho panelu bude odebírat tolik proudu, že napětí panelu poklesne na hodnotu nabíjecího napětí akumulátoru. Jediný požadavek je aby akumulátor měl dostatečnou kapacitu, tzn. aby mu ani maximální proud dodaný panelem neublížil. Solární panel se chová jako zdroj proudu, ten prostě víc proudu než dovolí jeho plocha nedodá. Vkládat mezi panel a akumulátor ještě nějaký měnič SNIŽUJÍCÍ napětí a tím zvyšující proud do aku je nesmysl hodný zneuznaného génia z Rožnovské Střední...

Není to nesmysl, pokud se má z panelu dostat nominální výkon, tak to ani jinak nejde. Ale musí ten měnič sledovat koleno. Bez měniče se z panelu s nominálním výkonem při 18V dostane při 13.5V na baterce sotva 75% výkonu.

Andrea píše:Bez měniče se z panelu s nominálním výkonem při 18V dostane při 13.5V na baterce sotva 75% výkonu.

Není to až tak strašné. To nominální napětí je posazené už kousek do kolena charakteristiky, takže při dodávce do napětí =75% nominálu bude proud o chlup větší, a dodávaný výkon bude cca 80% nominálu.
Při porovnání s účinností měniče kolem 90% už pak ten rozdíl není nijak dramatický. To při pokojové teplotě.

Pokud by ten měnič ale uměl sledovat koleno, tj. při nízkých teplotách udržovat vstupní napětí vyšší, pak by to za hřích možná stálo. Dalších 10% výkonu navíc při teplotě pod 0°C přijde vhod a zkomplikování systému by to už mohlo ospravedlnit.

Práveže je to dosť strašné, cucať z panelov 16A, keď by sa teoreticky dalo vyše 20A, je to pre mňa veľký rozdiel, toto leto som v Grécku napájal aj bráškov karavan, veru tých pár ampérov navyše by ozaj bodlo...práveže skôr si myslím, že s tým kolenom to vôbec také strašné nebude, rovnako ani s teplotami, pretože menič by sa nastavil na optimálne podmienky v lete, kedy je toho prúdu najviac, a kedy ho aj najviac potrebujem, čo bude v zime, v slabom slnku alebo pri nízkej teplote, ma nezaujíma, pretože vtedy panely tak či tak dajú veľmi málo prúdu na to, aby sa s tým oplatilo babrať a panely dodajú iba zlomok spotrebovanej energie, to ich rovno môžem vypnúť Samozrejme, že na udržiavanie nabitých aku to postačí, ale na inšie veci nie...vedel by niekto poradiť, akou taktikou je najlepšie stavať ten menič pri takýchto vstupných a výstupných hodnotách? Či sa oplatí skúšať to s nejakým MC-čkom a indukčnosťou ako step-down, alebo trafáčikom s vyvedenými stredmi na primári aj sekundári ako normálny push-pull menič? Pri takto malých rozdieloch vstupného a výstupného napätia a prúdoch v desiatkach ampérov - netuším, či má vôbec význam sa do toho púšťať a strácať čas, praktické skúsenosti tipujem s tým nemá asi nikto No rád by som sa mýlil
Ešte k tým napätiam a výkonom som zabudol - tie moje štyri panely by mali dodať výkon takmer 300W, lenže cez deň na baterkách nie je 14V, ani náhodou, sú po večeri a noci vycucnuté z telky, svetiel, chladničky atd...takže panely dávajú cez deň opäť len tých 16A, čo je pri 12V ledva 200W, takže oproti ich 300W maximu to je teda sakramentský rozdiel, nie pár percent, ale dve tretiny maxima, chcelo by to nejaký účinný menič

v mojej téme step down vysoké prúdy môžte sledovať moje pokusy. Ešte nič poriadne tam nemám hotové, takže sa neni čím inšpirovať, ale dotazy niektorých užívateľov sú zaujímave. Je tam aj hotové niečo s tl494 tuším, aj keď ja som si vybral cestu cez mikroprocesor. Ale neriešim tam MPP, to je pravda. Aj keď už mi bolo doporučené aby som aj to premyslel.

PeteBurns píše:Práveže je to dosť strašné, cucať z panelov 16A, keď by sa teoreticky dalo vyše 20A

Když se koukneš na ty teplotní charakteristiky, tak pochopíš, že z 18V fotočlánků dostaneš v letních vedrech do 12V akumulátoru prakticky to samé s měničem jako bez měniče.