PCF82, co s ní?
Moderátor: Moderátoři
-
Superpavel
- Příspěvky: 377
- Registrován: 20 pro 2010, 00:00
PCF82, co s ní?
Čau mám doma 5ks elektronek PCF 82( trioda a pentoda). Můžete mě dát pár tipů co se s tím dá dělat?
http://pandatron.cz/?551&elektronkovy_p ... lasit=3553
Použij Google - vyskáče toho na tebe dost. Záleží na tom, co chceš zhruba stavět.
Použij Google - vyskáče toho na tebe dost. Záleží na tom, co chceš zhruba stavět.
Člověk se celý život učí jenom proto, aby ve stáří všechno zapomněl.
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
-
Superpavel
- Příspěvky: 377
- Registrován: 20 pro 2010, 00:00
Třetí mřížka se u běžných zapojeních pentod např. jako zesilovačů zpravidla spojuje s katodou. Výrobce to tak udělal u některých elektronek používaných pro tento účel za tebe a ušetřil tím jeden vývod. 
Člověk se celý život učí jenom proto, aby ve stáří všechno zapomněl.
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
G3 je spojena s katodou aby plnila svoji funkci-přibrzdila elektrony před dopadem na anodu a tím omezila tzv. sekundární emisi, tedy vyrážení elektronů zpět z anody. Proto se jí říká mřížka brzdicí. I když podle mého názoru je vhodnější G3 vyvést zvlášť, protože zvenčí se to může propojit vždy. Přesně na tomhle jsem se před pár lety pěkně vykoupal. Potřeboval jsem nějakou bateriovou triodu do vstupního dílu VKV. Protože jsem nemohl sehnat DC90, zkusil jsem spojit na triodu 1F33. Ani omylem! Oscilátor jsem nedostal nad nějakých 35MHz i kdybych se rozkrájel. A já potřeboval 98,7-118,7MHz. Nakonec jsem nastudoval pár schémat a sehnal z obchodu p.Drbala za 15Kč elku DF97. Prakticky to samé co 1F33, jen G3 samostatně vyvedená. A jakmile jsem spojil s anodou nejen G2, ale i G3, oscilátor běžel spolehlivě ještě na 150MHz. Odstranil se brzdicí efekt G3, tím se zkrátila doba průletu elektronů a mezní kmitočet takto stoupl.
Co s ní postavit? Původně byla určena do vstupních dílů ČBTV jako směšovač a oscilátor, funkci vstupního zesilovače plnila PCC88, později PCC189. Dnes s ní můžeš postavit AM dvoulampovku podle výše zmíněného plánku, nebo jednoduchý přijímač pro amatérská pásma na KV, nebo oscilátor / budič pro PL504 nebo PL509 do zdroje VN. A pokud chceš experimentovat, zkus změřit převodní charakteristiky triody i pentody, uvidíš zda by se nehodila třeba jako invertor / budič pro nějaké výkonové elektronky (zřejmě bych použil pentodu jako preamp a triodu jako invertor s rozdělenou zátěží-DC žhavení je pak ale podmínkou). Stačí Ti k tomu dva multimetry, anodový zdroj, běžný regulovatelný zdroj jako zdroj -Ug1 a MS Excel k vytvoření grafu z tabulky (v nouzi tužka, pravítko a milimetrák
). Podle výsledků pak uvidíš na co by se dala použít.
A možná, pokud nemáš ten regulovatelný stabilizovaný anodový zdroj bys ji mohl využít při jeho výrobě a hned zužitkovat jiné, snadno dostupné TV elektronky. Dvě PY88 jako dvoucestný usměrňovač, dvě PL504 paralelně jako podélný regulační člen stabilizátoru a pentodu z PCF82 jako zesilovač regulační odchylky. Já mám něco podobného, jen menšího výkonu, usměrňovač EZ81, podélný člen dvě 6L50 paralelně a zesilovač regulační odchylky 6F36. Reguluje to od nuly do 280V ve dvou stupních a brát mohu až 150mA. Již 10 let mi ten zdroj slouží k plné spokojenosti.
Co s ní postavit? Původně byla určena do vstupních dílů ČBTV jako směšovač a oscilátor, funkci vstupního zesilovače plnila PCC88, později PCC189. Dnes s ní můžeš postavit AM dvoulampovku podle výše zmíněného plánku, nebo jednoduchý přijímač pro amatérská pásma na KV, nebo oscilátor / budič pro PL504 nebo PL509 do zdroje VN. A pokud chceš experimentovat, zkus změřit převodní charakteristiky triody i pentody, uvidíš zda by se nehodila třeba jako invertor / budič pro nějaké výkonové elektronky (zřejmě bych použil pentodu jako preamp a triodu jako invertor s rozdělenou zátěží-DC žhavení je pak ale podmínkou). Stačí Ti k tomu dva multimetry, anodový zdroj, běžný regulovatelný zdroj jako zdroj -Ug1 a MS Excel k vytvoření grafu z tabulky (v nouzi tužka, pravítko a milimetrák
). Podle výsledků pak uvidíš na co by se dala použít.
A možná, pokud nemáš ten regulovatelný stabilizovaný anodový zdroj bys ji mohl využít při jeho výrobě a hned zužitkovat jiné, snadno dostupné TV elektronky. Dvě PY88 jako dvoucestný usměrňovač, dvě PL504 paralelně jako podélný regulační člen stabilizátoru a pentodu z PCF82 jako zesilovač regulační odchylky. Já mám něco podobného, jen menšího výkonu, usměrňovač EZ81, podélný člen dvě 6L50 paralelně a zesilovač regulační odchylky 6F36. Reguluje to od nuly do 280V ve dvou stupních a brát mohu až 150mA. Již 10 let mi ten zdroj slouží k plné spokojenosti.