Stránka 1 z 2
Fázová regulácia cez tyristor
Napsal: 04 pro 2011, 14:34
od Tesla222
Nazdar, postavil som tento fázový regulátor (stmievač žiaroviek) a fungoval pekne, sledoval som ho aj na osciloskope, pri použití potenciometra 1M sa dalo riadiť napätie od 0 - 228V pri napájaní zo siete 236V , chcel som však dosiahnúž riaditelnosť až skoro 100% sinusoidy tak som prehodil žiarovku za tyristor, ako je to na spodnom obrazku a už to nefungovalo, neviem si vysvetliť prečo... nejaké rady?
Druhá otázka: chel by som použiť silnejší Tyristor s vyšším Igt, Ten sa mi ale nevládze otvoriť... pomože vyšia kapacita kondíku alebo treba aj znížiť odpor R1, R3 ? prípadne je nejako možné pôvodným tyristorom spínať ďalší výkonnejší tyristor?
Napsal: 04 pro 2011, 14:55
od ok1hga
ten úbytek dělají ty diody v graetzi
použij regulaci
triakem
Napsal: 04 pro 2011, 14:59
od Hill
Zjevně je odpor žárovky tak velký, že v druhém zapojení budicí obvod neprotlačí přes řídicí elektrodu proud postačující k otevření tyristoru.
Napsal: 04 pro 2011, 15:04
od procesor
-A keď tú žiarovku vrátiš kde bola, ešte to funguje?
-Akým meracím prístrojom meriaš to napätie?
-Myslíš, že thyristor takým časovacím obvodom dokážeš otvoriť na 360° (2∩)?
Napsal: 04 pro 2011, 15:05
od Banda
a) na to že máš tak malé znalosti si celkem troufáš
b) 100%-ho výkonu nedosáhneš nikdy, vysvětlení je základech elektroniky
c) ano, při použití tyristoru s vyšším Igt, použij vyšší kapacitu C1 a možná bude potřeba snížit R4
Napsal: 04 pro 2011, 15:19
od procesor
A je jedno kde tá žiarovka je...všetky úbytky sú v sérii so žiarovkou tak či tak.
Napsal: 04 pro 2011, 20:00
od Tesla222
Takže, efektívnu hodnotu som zmeral obyčajným mulťákom, no samozrejme som obvod pozoroval na osciloskope, riadenie šlo pekne od nuly, vhodnou kapacitou kondíku som sa snažil docieliť čo najvyšieho uhlu vzopnutia, jasné že kúsok sinusovky ostal vždy nevyužitý, nerátal som to na percentá, ale mohlo to byť cca 92% plochy sinusu... pri kapacite 33nF .
Procesor - mysel si 180°nie? je to jednosmerné. jasné že to nedosiahnem, viem že nieje možné aby už od začiatku polvlny bol vzopnutý tyristor..
odpor studenej žiarovky je 95 Ohm takže na začiatku sínusu malé napätie možno nestačí na dosiahnutie minimalneho pridržného prúdu tyristora ale prečo to nenabieha neskor so stupajucim priebehom polvlny??
Napsal: 04 pro 2011, 20:12
od breta1
Buď rád, že se v tom druhém schematu nepodařilo tyristor zapálit. Kdyby se mu to podařilo někde v okolí maxima, 320V projde přes proražený přechod E-B T2, a tomu tranzistoruT1 obrácených nějakých 300V mezi K-E taky neudělá dobře.
Napsal: 04 pro 2011, 20:43
od procesor
Kondenzátor sa musí vybiť, vtom druhom zapojení to je problém.
Napsal: 04 pro 2011, 20:49
od jandu
Mala by pomôcť dioda paralelne k kondenzátoru, anoda dole, katoda hore.
Napsal: 04 pro 2011, 21:42
od procesor
Mám malú predstavivosť...
Napsal: 04 pro 2011, 21:50
od jandu
Je to tak zložité???
Napsal: 05 pro 2011, 00:14
od Banda
jandu, že ty už si začal ujídat rumové kuličky?!

Napsal: 05 pro 2011, 01:37
od mtajovsky
To druhé zapojení je špatné. Jestliže Ty zapálí, bude na T2 a R2 v sérii plné síťové napětí.
Řídit na plných 100% nepůjde, To by musel Ty sepnout okamžitě na začátku půlperiody. Ale C1 se musí i při minimáním odporu R5 nabít na nějakou hodnotu.
jandu << takhle zapojená dioda tam nebude nic dělat. Kondenzátor se impulsně vybíjí přes T1, T2 a řídící elektrodu Ty. Ta dioda se v jednoduchých fázových řízeních dělá analogicky jako přes R3, R4 a R5. C1 se pak vybíjí sepnutým Ty, ale tady je to zbytečné.
Napsal: 05 pro 2011, 07:02
od BOBOBO
Si z nás děláš Teslo jundu , však ? Mezi řídící elektrodou a katodou musí být rozdíl potenciálů , kde ho seženeš , když tam dáš žárovku a na ní by se teoreticky zvyšovalo napětí ? K bé , ano méně výkonným tyristorem můžeš spínat většího bratra , ale proč ? Prodávají se i s vyšší citlivostí a vyšším dovoleným spínaným výkonem .
