Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

máme dvě cívky, statickou a rotující, se společným středem a osou rotace. Cívky mají 32závitů, průměr 110 a 120 mm.
Statická cívka je buzena 200kHz/15V.V rotující části je koncák napojený na rotující cívku, kterou zkratuje. Je snímán úbytek na meřícím odporu stat. cívky a podle toho komparátor vyhodnocuje stav koncáku.

Problémy jsou dva.
1. je potřeba přidat ještě jeden koncáček
2. (asi) vlivem teploty se obvod rozlazuje, komparátor se nedá spolehlivě nastavit.

nápad na řešení je
1.RFID, s využitím současných cívek. Lze někde sehnat obvody?
2. vyhodnocovat proud v obou půlvlnách, kdy jedna by byla kalibrační pro aut. nastavení citlivosti přijímače a druhá půlvlna by obsahovala analog hodnotu ze snímačů. Má to šanci ?

Jestli tomu dobře rozumím, jde o odstředivý regulátor s vyhodnocením dvojích různých otáček a přenosem pomocí rotačního trafa (stejně se přenáší signál na rotační videohlavy mezi pevnou a pohyblivou částí bubnu).
Pak ovšem nerozumím tomu, co tam dělají ty diody. Cívky samotné mají totiž nejméně o řád lepší stabilitu parametrů, než polovodičové přechody, nehledě k tomu, že stejnosměrná složka způsobená proudovou nesymetrií v obou půlvlnách bude dělat čurbes podle nelinearity magnetizační křivky jader.
Nebylo by lepší diody ze sekundární strany vyhodit a vyhodnocovat závislost výsledné impedance primáru?
Ta přece závisí na zatěžovacím odporu.

Jde-li skutečně o odstředivý regulátor, pak také záleží na tom, jestli během rotace je osa svislá nebo se svislicí svírá nějaký nenulový úhel: čím je absolutní hodnota tohoto úhlu bližší 90°, tím horší stabilita - k odstředivé síle se přičítá i síla gravitační, takže mez rozepnutí se mění podle výslednice těchto sil - kdo měl někdy co činit s motorky prvních bateriových magnetofonů, ať už cívkových nebo kazetových, ví, o čem je řeč. Bez ohledu na to, jestli odstředivý kontakt spínal proud do motoru přímo, nebo zkratováním sekundáru rotačního transformátoru poskytoval informaci regulačnímu tranzistoru.

Celé to má jednu osu a ty cívky leží v sobě.
Rotující věc "otočný stůl", na němž je tento koncák.

Ty diody byly můj nápad, jak odtamtud dostat jednoduše dva signály a zabezpečit (v 1 půlvlně) zpětnou vazbu pro regulátor zesílení nezávisle na stavu koncáků.
Občas se tam totiž stává (nevíme proč) že výstup je trvale neaktivní, nebo trvale sepnutý.
Ono má na to totiž vliv i "obsah" stolu.
Na schématu je trimr R1(100k), ten jsem už nahradil pevným rezistorem, nastavení frekvence bylo extrémně citlivé.
Trimrem R2 se došteluje tak, aby fungoval, ale za týden je to jinak.
Přikládám překreslené schéma současného bazmeku.

Jestli máš ten C1 keramiku, tak není divu, že se to rozlaďuje. A něco ti tam asi chybí, takhle by ten IR2154 skákal radostí. I když, s tím 100 Ohm odporem by mu to asi bylo jedno, ale na funkci to moc nepřidá.

Je tam keramika.
Znamená to že s teplotou se zvyšuje frekvence ? Ono se mi to povedlo nakonec nastavit tak, že po zapnutí to chvíli nefunguje a po chvilce se to chytne.
Myslím že tam nic navíc není a celé to baští zhruba 100mA

No o nejakej keramike na napajcie vyvody tyj io by som tiez pouvazoval....

Jenda_KL píše:Myslím že tam nic navíc není a celé to baští zhruba 100mA

No to je zhruba těch 12V omezených 100 ohm odporem. V tom prvním schémátku máš tu cívku zapojenou jinak.

To první chéma je výpolod fantazie pod tíhou myšlenky přidání druhého koncáku.
To druhé je současná skutečnost.
Pokukoval jsem po RFID, ale psivní transpondéry mají jen jeden externí vstup, navíc se nedají sehnat.

Vymyslel jsem zatím tohle:
napětí z měřícího R3 je zesíleno tak, aby bylo vždy větší než 0.7V
D3 propouští napěťovou půlvlnu "hodnoty proudu tekoucí D1"
D4 propouští obrácenou půlvnlu způsobenou průchodem proudu zkratovaným sekundárním vinutím diodou D2.
Napětí na C4 je dorovnáváno IC1C tak, aby byla udržena jeho úroveň, čímž upravuje UC3 , jehož hodnota udává stavy K1 a K2

Jenda_KL píše:To druhé je současná skutečnost.

Takže to tu cívku opravdu napájí stejnosměrným napětím?

Kondenzátor tam určitě není, takže ano.
Navíc při pohledu škopkem na ten "bočník" napětí kmitalo nad nulou.
Ještě pamatuju - při rozepnutí koncáku klesne celkový odběr o 15mA.

Pořád mi ale nedochází smysl toho nesouměrného zatížení trafa za všech okolností: jedna půlvlna je trvale zkratovaná diodou, druhá je zatížená méně, protože jsou tam odpory.
To má umět rozlišovat čtyři stavy (žádný/jeden/druhý/oba) nebo stačí, aby to poznalo, který z koncáků je sepnutý a sepnutí obou je mechanicky vyloučené?
Co ti brání rozlišovat stavy dvou koncáků tím, že jedním přímo zkratuješ sekundár a druhým koncákem ho jen zatížíš odporem? Stejně ten úbytek napětí na snímacím odporu potom usměrňuješ. Tak dostaneš tři různá střídavá napětí, jejichž úrovně snad už rozlišit půjde.

To ano, jenže chci vyřešit případ, kdy při stejném stavu na sekundáru se výstupní napětí mění, což může být vlivem nestability oscilátoru toho budiče.
Takhle by bylo možné vyhodnotit stav "chyba".

Ještě mě napadla varianta s mcu, kdy by se stavy koncáků "namodulovaly", na primáru toto demodulovat, dalo by se zajistit AGC i stav "chyba".
... Toto je už ale vyřešené u RFID.

Obávám se, že si nerozumíme: pro indikaci tří velikostí primárního proudu nějaká i poměrně velká nestabilita kmitočtu přece nemůže vadit, to se ošetří okénkovými komparátory. Harmonický průběh by byl lepší a dal by jednoznačnější výsledky. Samozřejmě bez těch diod na sekundáru.
S rostoucím zkreslením tvaru proudu roste i neurčitost měření.
To nejde od sebe odlišit proudy dejme tomu 12mA (rozpojené oba koncáky), 40mA (sepnutý koncák s odporem) a 90mA (sepnutý koncák na tvrdý zkrat sekundáru)?
Přece okénkovým komparátorem spolehlivě vyloučíš možné tolerance.

Jestli se ti ale proud mění podle toho, co je na horním kotouči položené, pak bys měl začít odstraněním tohoto nedostatku, jinak bude složitost zařízení neúměrně růst a nezbude ti, než ten digitál. Ale nemusel by.

Toho se neobávám, mám pocit že si rozumíme.
Zřejmě je ta nestabilita dost velká na to, aby to vadilo.
Pokud by nevadilo, přidal bych do současného komparátor navíc a bylo by vyřešeno.
Teď je to tak, že zkratovaný/rozpojený sek je rozdíl 15mA.

Ještě k tomu buzení - nemají takhle podobně zapojenou tu cívku detektory kovů ? Taky ten budič neobrací polaritu.

Zkusím to dneska nějak nasimulovat na stole, než laborovat na místě.