Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravím! Určitě znáte Relé RP které měly už z výroby namontovaný odpor který byl zapojen paralelně k pomocným rozpínacím kontaktům. Po sepnutí procházel tímto odporem jen udržovací proud. Podobně se to dá udělat paralelním zapojením odporu a kondenzátoru do série s cívkou stykače... Neznáte někdo zapojení, kde by to bylo řešeno tak nějak "moderně" s možností nastavení udržovacího proudu cívky a ovládání optočlenem? Mě napadlo jedno schémátko, jak by se to dalo řešit, ale myslím, že by se to dalo udělat i jednodušeji. Navíc je tu problém s vybíjením C1.

nabízí seotázka: co tím chceš docílit ?

Toto řeší bistabilní relé, http://www.soselectronic.cz/?str=955 A ovládání lze udělat podle potřeby, i opto

Hlavní důvod je, že ty stykače hrozně topí. Bistabilní relé to udělá složitější. Já to chci řešit čistě elektronicky. Vím, že by to šlo s pár součástkama....

Nejekonomičtější řešení jsou dvě vinutí, přičemž impedance (nebo u stejnosměrného stykače odpor) jednoho z nich právě stačí na spolehlivé udržení kotvy, ale nepřitáhne. V klidu jsou obě vinutí paralelně, po sepnutí odpojí pomocný kontakt to nepotřebné vinutí.
To například.
U stejnosměrných obvodů (například spojky či brzdy) se to řeší pulsním regulátorem s činitelem plnění asi 40-60%, kterým se přes malý odpor nabíjí kondenzátor vhodné kapacity na špičkové napětí. K němu je teprve připojený obvod cívky stykače s ovládacím prvkem.
Po připojení cívky stykač dostane plné napětí kondenzátoru, přitáhne, načež toto napětí poklesne a impulsy nestačí kondenzátor dobít na původní špičkovou úroveň, cívka je tedy napájená sníženým napětím a odebírá úměrně menší proud.

To, co tu navrhuješ, není nijak výrazně ekonomické. Sice proud cívkou omezíš, ale za tu cenu, že část napájecího napětí zůstane na regulačním tranzistoru a tedy budeš část výkonu regulačním prvkem vytápět do okolí.
Navíc bych se napřed podíval, jestli stykač není původně určený pro 24V střídavých, jeho cívka bude pochopitelně ve stejnosměrném obvodu topit.

Pokud by byl spínací tranzistor předimenzovaný určitě by tolik netopil. A i kdyby topil, dá se přidělat na stěnu skříně, kde se teplo přenese ven. Stykače jsou na 24V DC.

Morybundus píše:Pokud by byl spínací tranzistor předimenzovaný určitě by tolik netopil...

Pokud by byl tranzistor předimenzovaný, tak bude furt topit, ale na rozdíl od toho poddimenzovanýho to vydrží...

nech si da kondenzator ako preradnik a bude.... dufam ze to nema na denny nocny prud to sa elektrartnam nebude pacit.

Nebylo by na škodu napsat, o jaké stykače jde - typ, napájení, spínaný výkon... a to vyjádění "moderně" - to je o čem? Třeba tam dát i procesor?

Stykace by topit nemely, mas to nejspis blbe zapojene /mezi faze/ nebo spatne napeti civky. Pokud to chces resit "moderne a elektronicky" dej tam SSR.

Jsou to nové stykače (Telemecanique) na přepínání Y/D a levé/pravé otáčky u 11kW motoru. SSR by bylo zbytečně drahé. Normálně bych to neřešil, ale zkusmo jsem je nechal sepnutý půl hodiny a měly pěkně horkou cívku. Asi jsou na to stavěný, ale pokud budou takhle topit celou směnu, vytopí důkladně celou skříň. Nemůže se spálit izolace na vinutí?

Nech to být. Dnes jsou všechny (nejen) elektrosoučástky tak dělané. Prostě topí. Izolace jsou jiné (neříkám, že lepší), ale snesou to.

Ja by som buď vymenil stykače, predradil im nejaké to PWM - viď Hill, alebo aspoň ten odpor. PWM sa dnes dá urobiť jednoducho a lacno.

Ve strojích ve firmě máme stovky stykačů, většinou na 24V DC. Shořelou cívku jsem ještě neviděl, spíš se opálí kontakty. Takže bych to taky nechal být.

Ok, nebudu to řešit. Děkuji všem zúčastněným za příspěvky.