Schéma symetrického stabilizovaného zdroje
Moderátor: Moderátoři
Schéma symetrického stabilizovaného zdroje
Nerad bych se pouštěl do spínaného, protože by to moc dobře nedopadlo, přinejlepším ztrátou času a peněz.
Zkoušel sem hledat i tu na foru, ale nějak mi ten vyhledávač blbne nebo spíš hledá úplně něco jinýho než chci.
I kdyby se z tebe jednou stal král, neodsuzuj lidi, kteří ti nebudou provolávat slávu- raději se zeptej sám sebe, proč tomu tak není...
- ZdenekHQ
- Významný člen
- Příspěvky: 25519
- Registrován: 21 črc 2006, 00:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
Já sám často používám třeba napájení -5V / +12V a to čistě jen z toho důvodu, aby všechny operáky šly až do nuly, dál do mínusu to nepotřebuju. Nebo třeba -5V/+24V . Tady to sice nastavit jde, ale společná 0 je (ale jen okrajový) problém.
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Dvojice "do série" spojených zdrojů "á la G400" neboli se snímáním proudu v kladný větvi tady nic nevyřeší (i když zrovna modifikace G400 pro proud 5A v kladný větvi se na podobnou aplikaci dobře osvědčila), protože hlavně právě v momentě toho nesymetrickýho odběru se zdroj nechová dostatečně korektně. Důvodem je právě nesymetrická konstrukce - i "záporná" větev je vlastně "kladnej" stabilizátor, kterej má snímání proudu ve svojí "kladný části". Obě větve se pak nežádoucím způsobem ovlivňujou (výstupní proudy nejsou vztažený ke společný výstupní svorce).
Pro skutečně SYMETRICKOU konstrukci by to chtělo opravdu "zrcadlově obrácenej" zdroj (třeba zrovna ten G400), u kterýho by bylo snímání proudu zařazený v nejzápornější větvi.
Do použití integrovanejch stabilizátorů s kladným a záporným napětím se hrnout nechci, nemají plynule nastavitelný proudový omezení (řada 78xx/79xx i 317/337) - a ty co ho mají je zase problém sehnat v "záporný verzi" nebo jsou v jednom pouzdru nedostatečně výkonný (L200).
Než se pustím do experimentování s "obráceným" zapojením, nemáte někdo zkušenosti s podobnou situací, nebo obdobnou konstrukcí - doslova proto, abych znovu po víc jak 500 letech neobjevoval Ameriku?
A kutilmile - nelituju tě
EDIT: Našel jsem to vlákno, začátek je stejný...Andrea byla tehdy momentálně Marie Fůrie
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=22244&postdays=0&postorder=asc&highlight=symetrick%FD+zdroj&start=0
Vyzkoušeno, dokud měly nastavenou stejnou mez proudu, jelo to přijatelně, jak se ale nastavil rozdíl v proudovým omezení větší jak asi ±20%, začlo to lítat jak nudle v bandasce - "zápornej" zdroj se rozkmital a nepomáhalo ani zpomalení smyčky zpětný vazby kondenzátorem až 10uF. Kmitalo to dál, jen na malým kmitočtu. "Ochota" k rozkmitání se zvětšovala s velikostí kapacity připojený k výstupu v rámci zátěže. Prostě se "to někde potkalo" a šlo to do kopru - přitom silový spojovací vodiče uvnitř zdroje byly 2,5mm² Cu licna, kdyby někdo namítal, že jsem měl velký úbytky na drátech a svorkách....lesana87 píše:Jak se ty dva zdroje můžou ovlivňovat, když jsou propojené v jednom jediném bodě?
Bohužel, není to úvaha, je to popis reálnýho stavu. V momentě, kdy se z libovolnýho důvodu nastaví nestejně velký proudový omezení v kladný a záporný větvi, zdroj přesně podle lesany spojenej jen v 1 bodě začne kmitat s amplitudou asi ±10V.PavelFF píše:Řekl bych, že úplně stejná debata o symetrickém zdroji tady před lety už proběhla na stejné téma a se stejnými účastníky. Stejná Ekkarova (chybná) úvaha, jen Lesana byla ještě Andrea ale jinak to bylo to samé
...
Já se na ten pomyslnej Atlantik nakonec přece jen asi pustím a začnu gómat nad inverzí "gé-čtyřstovky", protože ta se mi zdá v "kladný" verzi dostatečně stabilní i výkonná a vzhledem k minimální integraci výkonovejch prvků i materiálově dostupná pro konstrukci "záporný" varianty....
A kutilmile - nelituju tě
Například mám doma dva topologicky shodné zdroje a nekmitají. Jeden zdroj se stane spotřebičem (je na něm -0,7V , což je napětí na diodě připojené zevnitř ke svorkám) a druhý zdroj je prostě zdroj proudu. Zátěž nepozná, který zdroj z obou je zrovna přepólovaný.
A taky je divné že "...jak se ale nastavil rozdíl v proudovým omezení větší jak asi ±20%, začlo to lítat..." To je přeci blbost. Omezení proudu musí být strmé. Stačí nastavit rozdíl pár mA (příklad) a už musí být jeden zdroj přepólovaný.
Snaha o zrcadlový zdroj je zbytečná. Chyba je jinde.
Na ovládání by tedy stačil jeden P0-P5, P6 by mohl řídit silový relátko na volbu samostatný 2 zdroje - symetrickej. Nebo to řešit jen propojkou na svorkách. Proudový omezení z digitálu pomocí Dallasu by bylo složitější, to jsem zatím neřešil.
Osobně si ale myslím, že u zdrojů není nad ruční kroutítka napětí a proudu a digi voltmetr a ručkovej ampérmetr.
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Mám pocit, že jsem to v nějakém Amáru viděl.EKKAR píše:Pro skutečně SYMETRICKOU konstrukci by to chtělo opravdu "zrcadlově obrácenej" zdroj
Snad pomůže Jirky web: symetr.
(Nemusí mít platnou revizi.)
(Celkově budu raději, když se to obejde bez papírů.)
- Artaban001
- Příspěvky: 10090
- Registrován: 01 dub 2004, 00:00
- Bydliště: Pendrov
http://ulozto.cz/xRYVbCdf/zdroj-rsz30p-pdf