Teplovodne podlahove vykurovanie

[dudo02]

Zdravim,

V najblizsej dobe sa chystam na rekonstrukciu a rad by som sa opytal ,ci nema niekto skusenosti ohladom zregulovania systemu podlahoveho kurenia kde vykurovacim mediom je voda .Ako vykurovaci prvok bude pouzity plynovy kondenzacny kotol ,ktory by mal zaroven sluzit na ohrev teplej vody pre domacnost.

Po prestudovani literatury mi je jasne ze pojde o ekvitermicku regulaciu ,ale je moznost zaradit dalsie regulacne prvky ,ako slnecny senzor ,popr.,aj vnutorny priestorovy termostat.

Co som videl na stavbach ,tak dnesny majstri(aspon tych co som zazil ja) ,regulaciu riesia jedinym vnutornym termostatom ,co je vsak podla literatury vyslovene nevhodny sposob regulacie ,vzhladom na malu"pruznost"vykurovania.

Ak mate niekto skusenosti ,popr., mate doma podlahove vykurovanie skuste prosim doporucit ,popr.nedoporucit nejake riesenia.

[StandaT]

>> http://forum.tzb-info.cz/podlahove-vytapeni

[Jodr]

Podlahové topení jednoznačně! Po zkušenostech bych do jiného nešel. Neváhej a dej to do všech místností vč. chodeb. Venkovní termostat pro ekvitermní režim. Prostorový termostat může být v každé místnosti. Není problém regulovat teplotu každé místnosti pomocí ventilů v rozváděcích registrech topných smyček. Pokud vyžaduješ žebřík do koupelny, lze za cenu dalšího oběhového čerpadla a příslušného rozvodu. Kotel pak musí běžet na vyšších teplotách a kondenzační efekt se tím částečně ztrácí. Ohřev TUV mám možnost z kotle a solárka, ale pokud není slunce, raději dotápím TUV elektrikou (v letě je kotel stejně odstavený). Dnes bych volil žebřík do koupelny elektrický s časovým spínačem.
Pokud zmiňuješ malou pružnost regulace podlahového topení to je fakt, masa betonu nebo anhydritu má jistou setrvačnost. Je nesmysl snižovat teplotu na noční režim jako u klasického radiátorového, tady se podlahovka jen dotápí a je rozhodně úspornější než radiátorová varianta. Důležité jsou izolace pod podlahovkou a ve stropě. Vytápím 158m2 užitkové plochy a v současných cenách plynu mě stačí kolem 13tKč. A to jsem zavrhl barák obkládat polystyrenem, jen termocihla 440mm na obvodech.

[TomasX]

.... Vytápím 158m2 užitkové plochy a v současných cenách plynu mě stačí kolem 13tKč. A to jsem zavrhl barák obkládat polystyrenem, jen termocihla 440mm na obvodech....

Jednoho takového jsem už taky potkal. Zdálo se mě 13tKč málo, tak dodal ješte valník dřeva do krbovek.
Vytápím 178m2 tepelným čerpadlem - obvodové zdivo termo 30cm a 20cm polyše, trojskla a ročně platím 12tKč.

[Jodr]

Jednoho takového jsem už taky potkal. Zdálo se mě 13tKč málo, tak dodal ješte valník dřeva do krbovek.

Pravda mám krb, zatopím v něm tak 8x za zimu a šestou sezonu pálím odřezky po tesařích z krovu, jinak zatím ani fň dřeva odjinud. Francouzská okna na jih dělají své. Když zasvítí sluníčko topič Lojza vzápětí uléhá na hadr. Nešetřil jsem na izolacích, pod podlahou 200mm ESP, ve stropě 360mm minerální vaty a zvenku kolem základové desky 60mm ESP pod terén a do výšky čisté podlahy. S tepelným čerpadlem jsem v myšlenkách koketoval, ale vhledem k mému věku a návratnosti někdy po smrti jsem tuhle variantu opustil.

[BOBOBO]

To co popisuje jodr je celá soustava . Musíš zadat zdroj -zdroje (doplňkové) , předpokládaný chod zdroje -hod/den . Jelikož topíme v dakonu jen po příchodu z práce , tak je samostatná podlahovka nepoužitelná . Mám obojí . Nwm , jak by mohla být podlaha od radiátoru úspornější , při stejné tepelné pohodě , nebude tomu tak . Takže kotel valí na 80 do radiátorů a za hoďku je teplo a ráno jsou dobré ohřáté podlahy . Dnes se dělají dálkově řízené hlavice , ale při dnešním kolísání teplot 20-5-25-10-20 co po dnu , nemůžeš podlahovku uregulovat ani za prase .

[fero7]

Nwm , jak by mohla být podlaha od radiátoru úspornější , při stejné tepelné pohodě , nebude tomu tak .

Podla mna sa mylis.

Nakže kotel valí na 80 do radiátorů a za hoďku je teplo

Ak by bola zima a prestanes kurit, tak za dalsiu 0,5 "hodku" mas kosu.

ale při dnešním kolísání teplot 20-5-25-10-20 co po dnu , nemůžeš podlahovku uregulovat ani za prase .

Myslim ze uz ziadna podlahovka nie je potrebna.

[tomasjedno]

...Nwm , jak by mohla být podlaha od radiátoru úspornější , při stejné tepelné pohodě...

Jestli to nebude tím, že podlahovkáři si pro dobrou tepelnou pohodu nastavují takovou teplotu v prostoru, jakou si radiátorovníci nastavují na noc
Ostatně tepelnou pohodu, jakou dostaneš od dobře udělané podlahovky, od teplovodních radiátorů nedostaneš.

[BOBOBO]

Vyjadřovat se k výše cupovaným bodům je nesmysl , protože všechny tyto body působí komplexně a jen tak je třeba k nim přistupopvat . Původní dotazník dal málo info . Nwm , jak může kdokoliv odpovědět , že ti dá podlahovka pohodu . Prostě nedá , pakliže je jako nás v domácnosti 4ks a osoby nekontrolovatelně pobíhají po domě a jaksi teplotami v různých částech oběktu míchají , na což může zareagovat tak hlavice na topení , podlahovka nikolivěk . Dál jaksi píšu , že jedu taky do podlahy , no a když už podlaha dodává , radiátory se hlavicemi stahují . No a když drahá dorazí zmrzlá venku , tak si otočí a do místnosti ji frčí teplo . No a na vnější teploty mnou výše uváděné prostě z podstaty se podlahovka zregulovat nemůže . Čistá podlaha je tak pro důchodce -stabilní teploty bez nečekaných odběrů a dodávek tepla - otevírání oken , dveří , zatopení si v krbu atp ., a také někoho , kdo odebírá drahé energie a nevadí mu to .

[Jodr]

Bobo, nějak jsi nezohlednil zadání. Tazatel výslovně uvádí, že použije kondenzační plynový kotel. Tudíž 80st do radiátoru je poněkud OT. Jinak jsem si užil topení uhlím v kamnech, uhlím v kotli do radiatorů , pak ve stejném bydlení plynem v kotli do radiatorů. V novém baraku plynem v kondenzačním kotli do podlahovky. Můj názor už jsem napsal v předchozím textu.

[Jenda_KL]

Ako vykurovaci prvok bude pouzity plynovy kondenzacny kotol ,ktory by mal zaroven sluzit na ohrev teplej vody pre domacnost.

Kotel má přepínací ventil bojler/topení, řídí se sám. Na výstup TUV z bojleru se dává směšovací bimetalový ventil aby nepřesáhla voda určitou teplotu. Sonda se dá doprostřed. Nastavení parametrů výkon kotle TUV a hystereze přepínání pro nabití TUV musí být takové, aby se nedostal mimo oblast kondenzace. Nejlépe je bojler dát navýšku, pak se dosáhne navrchu 65°C a dole 40°C

Po prestudovani literatury mi je jasne ze pojde o ekvitermicku regulaciu ,ale je moznost zaradit dalsie regulacne prvky ,ako slnecny senzor ,popr.,aj vnutorny priestorovy termostat.

Ekvitermní regulace je sporná, spíše bych klasicky volil referenční místnost s referenčním čidlem teploty zapojeném do kotle a v ostatních místnostech termické hlavice (ty co jsou klasicky na radiátorech).

regulaciu riesia jedinym vnutornym termostatom

Referenční senzor je o dost lepší řešení.
Kotel s BLDC čerpadlem (modulační, elektronické aj. marketingoné názvy) si navíc dokáže upravit průtok topné vody podle ote/zavřených hlavic a tak nemusí být vystaven neustálým zásahům prostorového termostatu.

popr.nedoporucit nejake riesenia.

Řešení se šijou vždy na míru (všeho)

[dudo02]

Tak sa opät vraciam k tejto teme..

Co poviete na umiestnenie termistorov v kazdej miestnosti ,ktore budu s urcitou hysterezou ovladat elektroventily zapojene na jednotlivych okruhoch v rozdelovaci podlahoveho vykurovania?

[Jodr]

Používá se to. V rozdělovači jsou selenoidy pro každou větev. Termostat na zdi a ovládací elektronika k tomu.

[dudo02]

Este sa opytam na snimanie teploty samotnej podlahy.
Videl som riesenia ,kde sa do podlahy zaleje senzor- nechapem zmysel tohoto senzora...

[BOBOBO]

Všechny ekvitermy se chytají nějakého bodu uvnitř vytápěného prostoru a jeho teplotu porovnávají s teplotou venkovního bodu . No a na majiteli je někdy nadlidský úkol , právě vyrobit křivku zákroků regulace pro závislost teplot vnitřního a venkovního tepelného bodu . Jak píši výše , mohou tyto systémy 100%ně fungovat v uzavřeném muzeu .