Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

V měniči 24V stř na 12 V ss asi po půlroce vybuchnul elektrolyt na výstupu. Následkem exploze se rozletěl slepený plastový futrál, zvedla se tlumivka, původně umístěná naležato nad pouzdrem měniče 34063, a utrhla se jedna noha elektrolytu na vstupu.
Po výměně IO a obou elektrolytů (na výstupu low ESR!) je měnič opět funkční, připravem možná k dalšímu kouřovému znamení...

Obcas takto rozleteny elyt vidim, tie "chlpy" su potom vsade okolo. Vybuch ma prekvapivo velku silu.

Jestli to dobře chápu, v tomto typu ellytů je elektrolyt (kapalina) obsažena v té "vatičce"? Nevidím tam totiž stopy po kapkách elektrolytu, poškození okolí poleptáním a z příspěvku nevyplývá, že by rozstříklý elektrolyt způsobil zkrat a zničení některé ze součástek.

Otkundes píše:Jestli to dobře chápu, v tomto typu ellytů je elektrolyt (kapalina) obsažena v té "vatičce"? .....

Ano, je to tak. Ve starých elytech byl napuštěný papír. V žádném elektrolyt volně "nešplouchá". Mě se v prehistorii při opravě TVP u zákazníka v bytě, podařilo ani nevím jak, přivést k výbuchu elyt v katodě elektronky. Papírky snad úplně všude a paní domácí neskrývala svou radost. Ten bordel nešel z koberce ani vysavačem.

V žádném elektrolyt volně "nešplouchá"

Toto platí pre súdobé elyty, ešte pred 2.SV sa používaly elyty s tekutým elektrolytom bežne. Jeden taký rozobratý vlastním.
Inak sila explózie bude úmerná napätiu na kondíku. V dávnych časoch mi explodoval prepólovaný 100uF/450V, nabitý asi na 310V, našťastie v kovovej skrinke.
Komu ešte nestrelil elyt, neni elektronik

Raz som dal v monitore elyt opacne a jeho obsah vystrekol na kryt. Takze tekuty bol dost

Já za mladých bastlířských let omylem připojil elyt 470M/16V na hodně tvrdý zdroj 28V. Pouzdro elytu minulo bráchovu hlavu o příslovečný chlup. Od té doby se mě vždy ptal, jestli nebudu bastlit, že by šel jako pryč
Jak je vlastně konstrukčně udělán tantal? Je stejný a liší se jen v elektrodách?

Z tantalu mi nic nevytieklo, ale hori pekne A to som ho ani nedal opacne, len som zapol nieco, co sa niekde par rokov valalo.

Šplouchat v ellytu sice nemusí, ale toť nedávno jsem ze šuplíčku vytáhl dva Teslácké TC941 200M/6V, ze kterých vyteklo a pak uschlo pár kapek jejich šťávičky. Vznikl nažloutlý krystalický prášek.
Před lety jsem se pokoušel šroubovákem vypáčit ellyt z objímky. Až jsem ho hranou šroubováku propíchl. A též z něj pak vykapalo pár nahnědlých kapek. Takže kapalina v nich asi bude.
Na bouchání si dávám pozor: správnou polaritou i naformováním (zejména těch anodových) před připojením. Zatím jsem výbuch řešit nemusel.

V elektrolytickych kondenzatoroch novodobej konštrukcie je elektrolyt napusteny v zrolovanom porovitom papieri. Ten ked sa takto ,, načychrá,, tak je z neho kopa takejto vaty.
Kedysi sa v elektrolityckych kondenzatoroch pouzivala kyselina borita, a ano, ta v kondikov spred 2. sv. vojny bola naozaj volne a anoda kondiku vyzerala ako taka hviezdica uprostred.
Potom sa pouzivaly rôzne sodné lúhy a dnes som čítal, že sa používa niečo úplne iné z vyššou životnosťou, že elektrolitom je dačo volne rozpustene v obyčajnej destilke.

Nedávno jsem se rozloučil s vyschlými kondíky Tesla TC521. Asi jsem udělal chybu. Možná by stačilo injekční stříkačkou, přes gumovou zátku, do kondíku vpravit trochu destilky...
Zkusil to už někdo?

Keby to aj fungovalo, aka by bola zivotnost? Ak ide o zachovanie vzhladu stareho pristroja, tak je lepsie vnutro kondika vyhodit a skryt tam novy.

Viem ze v nejakom AR zo 70. rokov bol navod ako inejkcnou striekackou vsterknut trocha destilky do elektrolytu cez tu gumovu upchavku, ale aka je zivotnost tazko povedat.
Ono probelm tychto axialnych TESLAckych elektrolytov je v tom, ze ta gumova upchavka casom prestane tesnit, takze ked tam aj vstreknes tu destilku tak v kratkom case to aj tak vyschne.
Ak ich chces realne pouzivat tak na to zabudni. Ak Ti ide o ,, historicku vernost,, tak pod sem: www.radiohistoria.sk
Je tam vela obrazkovych navodov ako vypreparovať vnutro a dat nejaky novy dovnutra.

Takže ten můj nápad není nic nového, technici to řešili a možná i vyřešili, dokonce již před 40-ti lety!
Možná, po následném utěsnění dnešními silikony, butylplasty, samolepícími fóliemi a podobnými vymoženostmi, by to chvíli fungovalo i bez nebezpečí výbuchu.
Mám však stejně smůlu: vyschlé kondíky, jsem na jaře vyhodil do kontejneru, takže to teď ani nemohu zkusit. Ale stejně by mě to zajímalo.

Ta destilka by aj tak nezachranila uz jeho parametre. Pravdepodobne by uz aj elektroda bola poznacena zubom casu.