Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Již mnohokrát jsem slyšel, že anténu lze vyladit do rezonance pomocí ssacího měřiče. Můžete mně někdo poradit jak na to?
Děkuji

Nwm o jakou ti přesně jde , ale o antenách na CB (rady budou obecně platné ) píší velmi dobře . http://www.cbdx.cz/clanek290-7-miniseri ... antenu.htm

je to jednoduché . . .
GDO přiblížíš k anténě v proudové kmitně a projetím rozsahu zjistíž kde rezonuje.
Pokud bude rezonance jinde než potřebuješ, musíš ji upravit . . .
to je, naladit anténu.

No pokud ji chceš využít jako vysílací , tak měření co sem švihnul okáčko je na dvě věci .

a tvoje rada Bořku . . . je na tři . . !!!

Když si přečte uvedený seriál , je to hodně čtení , tak bude vědět o co gou . Je přesně nasměrován k problému .

Maho o jakou anténu jde? K čemu má sloužit? Je dobře přístupná? O jaký kmitočtový rozsah se jedná?
Vláďa i Bořek mají kupodivu oba svou pravdu, ale každá je k jiné skupině antén. Proto ty dotazy.

Když si přečte mnou uvedený text, není to moc čtení, tak bude přesně vědět o co gou . Je přesně nasměrován jak to má udělat za použítí GDO(sací měřič rezonance).

. . . nebo se tazatel ptal na něco jiného ?

Pro někoho je základem úspěchu "dole" si to nějak "udělat", aby mu PSV metr ukázal "nulu", tedy přizpůsobení 1:1
Ale to vůbec není zárukou, že ta anténa to vyzáří do prostoru... Aby to vyzářila, je třeba, aby byla "naladěna na správnou frekvenci" a tam je GDO dobrou cestou, i když pro frekvence 400MHz a výše už to není tak "jednoduché jako odporový pseudoPSV metr"

A proudovou kmitnu najde na nedefinované anténě jak? Třeba na dopólu na stožáru?
Proto ty dotazy.

monterjirka píše:přizpůsobení 1:1 vůbec není zárukou, že ta anténa to vyzáří do prostoru... Aby to vyzářila, je třeba, aby byla "naladěna na správnou frekvenci" a tam je GDO dobrou cestou

. . . tohle ti podepíšu !

monterjirka píše:pro frekvence 400MHz a výše už to není tak "jednoduché jako odporový pseudoPSV metr"

mít ten "odporový" PSV-metr je základ, sám ho taky používám.
Doma ho celkem lehce postavíš chodící až do 3GHz.
Dobré je také mít "šumový můstek", výborná věc na komplexní přeměření parametrů "antény" obecně.
I generátor s externím měřením napětí na zátěži je dobrý (místo GDO nebo šumového můstku)

pokud se tazatel ptal na GDO,
předpokládám, že ho má a jen neví jak na to.
S GDO je potřeba se naučit pracovat a vědět co všechno to "umí" a jak toho využít.

jirkati píše:A proudovou kmitnu najde na nedefinované anténě jak? Třeba na dopólu na stožáru?

dipól na stožáru a i dipól kdekoliv jinde má proudovou kmitnu uprostřed . . .
. . . u nedefinované antény, proudová kmitna nejde definovat . . .

Chci si postavit anténu na poslech na KV. Uvažuji o anténě FD4, kde se uvádí, že se má nejprve mechanicky naladit a poté upravit u přijímače pomoci L čánku. Stále mně není jasné ( i když teorii výpočtu impedance a rezonance LC obvodů snad znám ), jak se spočítá impedance v kmitně napětí nebo proudu na vodiči o délce x násobků Lambdy.

MAHO píše:Uvažuji o anténě FD4, kde se uvádí, že se má nejprve mechanicky naladit a poté upravit u přijímače pomoci L čánku.

žádný "návod", na jakoukoliv anténu, nesmíš brát jako nějaké dogma.
Každá anténa nějak chodí.
Co se týká FD4, je to tak, že uděláš anténu dlouhou λ/2 na nejnižší zamýšlené pásmo (třeba 80m).
U dipólu je bod napájení v prostředku a impedance v tom místě by měla být cca 70Ω.
U "L" antény bývá délka také λ/2, ale napájení je na konci v napěťové kmitně.
To znamená že je tam maximální impedance, řádově tisíce Ω, konkrétní hodnota závisí na "Q" antény (výška na terénem, kvalita izolátorů a pod.)
Co se týká "FD4", ta má také délku λ/2 na najnižší zamýšlené pásmo, jenže má bod napájení posunut asymetricky k jedné straně tak aby výsledná zatěžovací impedance byla na všech harmonických pásmech co nejvíce podobná.
Napájecí bod u FD4 je asi v 3/4 délky, kde by teoreticky měla být impedance cca 200 až 300Ω(podle výšky antény nad terénem(nebo nad střechou) . . .
není potřeba dělat přesné teoretické výpočty, protože v praxi je to stejně jinak, vlivem blízkého okolí antény(vodivost země, vodivost budov a pod.)

Všechny tyto vlivy postihnout výpočtem, nebo nějakou jednoduchou simulací prostě nejde . . .

Takže někde natáhni dvě ramena antény (13,5m a 27,5m) nějakým kloudným drátem(nejlepší je fosfor-bronz ze starých telefonních vedení).
Postav si balun, 1/4 nebo 1/6(osobně doporučuji 1/4 - stačí to) a zkus to.
Uvidíš jestli ti to bude poslouchat a jak.
Všechna HAM pásma sice nebudou chodit všechna stejně, ale všechna nějak chodit budou !
FD4 je prostě kompromis mezi počtem antén, počtem použitelných pásem a kvalitou příjmu (vysílání).

Pokud později budeš některé pásmo preferovat, stejně si postavíš ještě jednu anténu, extra na to požadované pásmo . . .

U antén dost záleží na prostředí.
Pokud je to jen na příjem, dá se jít i jinou cestou.
Citlivost dnešních přijímačů bývá dost dobrá a tak je někdy zajímavé vyměnit "nějaký ten decibel" za trochu selektivity a směrovosti a stojí za vyzkoušení i nějaká laděná rámová anténa.