Grundig cívkáč na baterie

Zpráva

konosuke · #1 Příspěvek od **konosuke** » 30 lis 2013, 15:09

To je, co...koncepčně a vzhledově vzdálený příbuzný našich Start a Blues z let 1962-66 a kam to dotáhli...

#2 Příspěvek od **Hill** » 30 lis 2013, 22:04

Jo, diktafon Stenorette, který se vyráběl od roku 1954. Lampový, ovládaný relátky, robustní, blbuvzdorný a nezničitelný a také ohavně těžký.
A, jestli je na baterie? Od počátku byl síťový, hele:
http://www.tonbandmuseum.info/11695.html (podle designu jde o ročník 1954-1955, schéma je také z roku 1955, tedy žádné baterie).
Nemá tónový hřídel, otáčky navíjecí cívky jsou konstantní, takže rychlost pásku je dána průměrem jádra navíjecí cívky a za celou délku pásku začne cca na 5 cm/s a do jeho konce vzroste na 6 cm/s. Na řeč (diktát nebo záznam konference) naprosto dostatečné, ale hlavně mechanicky nenáročné.
Akusticky to nevadí, protože kmitočtový rozsah "přes pásek" je jen 300 Hz - 4,5 kHz.
Jinak vybavení jako každý správný diktafon: dálkové ovládání z mikrofonu nebo tlačítkové soupravy poblíž psacího stroje, případně pedálem, jednoduchá záznamová automatika (ALC).
Z toho je zřejmé, že tento diktafon nemůže být předchůdcem ničeho od Tesly, především mechanicky. Tesla používala důsledně tónový hřídel se setrvačníkem a pokud možno konstantní rychlost posuvu.
Osazení tebou jmenovaných magnetofonů tranzistory je další rozdíl...

konosuke · #3 Příspěvek od **konosuke** » 01 pro 2013, 09:28

Takže lampáč, díky, ještě větší raritka než jsem doufal, mám jenom fotku. Usuzoval jsem vizuální podobnost s těmi jmenovanými ale to byly trazistorové.
Ve starém předválečném rádiu Telefunken jsem objevil kondy označené v cm...někde četl že 1 cm ~ přibližně 0.9 pF nebo možná naopak, 1pF ~ 0.9 cm. Jak tedy ?

#4 Příspěvek od **Hill** » 01 pro 2013, 10:39

Lehmbeck, Th.: Der Radiopraktiker, 1925 píše:...v dřevních dobách bylo zcela běžné, že si radiotechnici vyráběli součástky doma sami. K tomu sloužily praktické návody.
Vzal se staniol nebo plech a jako izolátor pak sklo, pogumovaný, případně voskem napuštěný papír, či slída.
K výpočtu posloužil následující vzorec:
kapacita v [cm] = O*c/(4*π*a), kde
O je účinná plocha desky, c je dielektrická konstanta (například vzduch 1, parafín 2,5 a slída 6), a je vzdálenost desek či polepů, všechny rozměry v [cm] nebo v [cm²].
Pokud se dělal vícevrstvý kondenzátor, samozřejmě se plocha sčítala.

Vychází z toho, že
kapacita 9 cm = 10 pF, ale také indukčnost 1 cm = 1 nH.
Ano, indukčnost se rovněž uváděla v [cm], zde je ale závislost na tvaru a provedení cívky tak komplikovaná, že je nejjednodušší prohlásit, že tento cm nemá žádnou pevnou souvislost ani s délkou cívky, ani s délkou použitého drátu. Existovaly na to různé grafy, podle kterých se daly více či méně spolehlivě určit potřebné rozměry cívek a počty závitů, aby se dosáhlo požadované indukčnosti.

konosuke · #5 Příspěvek od **konosuke** » 01 pro 2013, 10:44

Aha, děkuji, tedy pro velmi hrubou orientaci pF=cm.