Zdravím ! Mám doma starou střídavou trafo svářečku (okolo 4000VA - 5000VA). Jde o to že regulace svařovacího proudu je tam řešena odporovou spirálou (na sekundární straně trafa) s přepínačem odboček na spirále. Spirálka je po letech používání zkorodovaná, polámaná, zkrátka dosluhuje...
Chtěl bych regulaci proudu udělat trošku lépe a celkově svářečku vylepšit.
První mě napadla triaková regulace na PRImáru, ale dočetl jsem se že to není nejlepší nápad...
Pak tedy mě napadla pulsní šířková modulace na sekundáru. Ztoho plyne předělat svářečku na stejnosměrnou. To by problém nebyl..
Našel jsem doma výkonnové diody ČKD D200/300 i velkou tlumivku (80A trvale) a nějaké kondenzátory 6800uF/100V.
Teď můj dotaz: Po chvilce brouzdání na internetu jsem narazil na tohle principiální schéma viz. příloha. Nejsem si jistý zda N-MOSFET dokáže pracovat se zátěží v Source, lepší by bylo asi použít P-MOSFET, ale jestli se mýlím prosím vyveďte mne z omylu. /Samozřejmě že by jich bylo cca 10ks paralelně/.
Nějaký ten řídící obvod třeba s TL494 s budičem už bych zbastlil, ale nejsem si jistý jak vyřešit to výkonové spínání zda použít P-MOS / N-MOS a jak ho zapojit? Popřípadě doplnit o nějaké ochranné/tlumící články?
Budu rád za jakoukoliv radu, předem díky za odpověď:)
Trafo svářečka - Chopper ?
Moderátor: Moderátoři
Trafo svářečka - Chopper ?
- Přílohy
-
nmosprincipchopper.png- (27.78 KiB) Staženo 186 x
Ne, že by to nemohlo fungovat, ale nepouštěl bych se do toho.
N-MosFET je lepší volba, protože má obecně menší odpor v sepnutém stavu než P-MosFET.
Pokud bude jeho buzení opřené pouze o jeho Source a o nic jiného, tak nezáleží na tom, jestli je zátěž nalevo, nebo napravo.
Budeš potřebovat spolehlivý budící obvod pro ty výkonové tranzistory.
Pokud nemáš dosavadní zkušenosti se silnoproudými polovodiči, je pravděpodobné, že ti budou odcházet.
Nenapsal žádné konkrétní označení té svářečky, ani uvažovaných MosFETů.
N-MosFET je lepší volba, protože má obecně menší odpor v sepnutém stavu než P-MosFET.
Pokud bude jeho buzení opřené pouze o jeho Source a o nic jiného, tak nezáleží na tom, jestli je zátěž nalevo, nebo napravo.
Budeš potřebovat spolehlivý budící obvod pro ty výkonové tranzistory.
Pokud nemáš dosavadní zkušenosti se silnoproudými polovodiči, je pravděpodobné, že ti budou odcházet.
Nenapsal žádné konkrétní označení té svářečky, ani uvažovaných MosFETů.
Sháním hasičák s CO2 "sněhový", raději funkční.
(Nemusí mít platnou revizi.)
(Celkově budu raději, když se to obejde bez papírů.)
(Nemusí mít platnou revizi.)
(Celkově budu raději, když se to obejde bez papírů.)
No dej se raději do regulace primáru . Ověřené . Např. http://www.svarbazar.cz/phprs/view.php? ... 2007042401
To je velký krok zpátky.
Chopper JE dobrá cesta:http://www.svarbazar.cz/phprs/view.php?cisloclanku=2006101801 Bohužel není příliš prošlapaná a bude asi zpočátku dlážděna (drahými) neúspěchy. Řekl bych, že u nás moc lidí tento stroj nepostavilo, pokud vůbec někdo.
Taky si myslím, že "velká tlumivka na 80A" bude určena na vyhlazování 100Hz, takže pro spínání v řádu kHz se nehodí. Bude nutno použít jinou, ale naštěstí mnohem menší a jednodušší.
A pak nastoupí vývoj (a ničení FETů). Možná, že cenově to vyjde zhruba nastejno s koupí běžného invertoru. Ale píšou, že čopr svařuje ještě líp jak invertor.
Chopper JE dobrá cesta:http://www.svarbazar.cz/phprs/view.php?cisloclanku=2006101801 Bohužel není příliš prošlapaná a bude asi zpočátku dlážděna (drahými) neúspěchy. Řekl bych, že u nás moc lidí tento stroj nepostavilo, pokud vůbec někdo.
Taky si myslím, že "velká tlumivka na 80A" bude určena na vyhlazování 100Hz, takže pro spínání v řádu kHz se nehodí. Bude nutno použít jinou, ale naštěstí mnohem menší a jednodušší.
A pak nastoupí vývoj (a ničení FETů). Možná, že cenově to vyjde zhruba nastejno s koupí běžného invertoru. Ale píšou, že čopr svařuje ještě líp jak invertor.
Díky za ohlasy a reakce !
Nejde o svářečku sériové výroby je to jen pohopouhý transformátor s odporovou spirálou - (homemadesvářečka) ,ale transformátor je robustní kvalitní konstrukce !
Konkrétní tranzistory mám vyhlídnuté IRFP260N asi 16ks jsem kdysi vytáhl z velkých záložních zdrojů. Proto si říkám za pokus to stojí
Díky za to schéma teď už to vidím jasněji.
Ten řídící obvod a budiče zvládnu. Nejspíš emitorový sledovače z BD139/140 a možná sáhnu i po BD911/BD912.
Mrknu ještě na nějaký ochranný/tlumící články, který by měly uplatnění na straně hlavně D-S, G-S zvládnu oštřit.
(s fety už nějaké zkušenosti mám, ale ještě něco nastuduji ohledně těch ochran)
Ta menší tlumivka by byla lepší asi z feritu předpokládám... to bude asi jediný kámen úrazu... ferity vůbec doma vzásobách nevedu... ale budu laborovat a uvidím co z toho dostanu.
Nejde o svářečku sériové výroby je to jen pohopouhý transformátor s odporovou spirálou - (homemadesvářečka) ,ale transformátor je robustní kvalitní konstrukce !
Konkrétní tranzistory mám vyhlídnuté IRFP260N asi 16ks jsem kdysi vytáhl z velkých záložních zdrojů. Proto si říkám za pokus to stojí
Díky za to schéma teď už to vidím jasněji.
Ten řídící obvod a budiče zvládnu. Nejspíš emitorový sledovače z BD139/140 a možná sáhnu i po BD911/BD912.
Mrknu ještě na nějaký ochranný/tlumící články, který by měly uplatnění na straně hlavně D-S, G-S zvládnu oštřit.
(s fety už nějaké zkušenosti mám, ale ještě něco nastuduji ohledně těch ochran)
Ta menší tlumivka by byla lepší asi z feritu předpokládám... to bude asi jediný kámen úrazu... ferity vůbec doma vzásobách nevedu... ale budu laborovat a uvidím co z toho dostanu.
Dobrý den. Nějaké zkušenosti s tím taky mám. Ale toho jak jsou ty dva schémata bych se bál. Jestli je to trafo ne určené ke sváření, tak nemá v jádru vzduchovou mezeru a bude hrozně tvrdé. Obrovský nárůst proudu při zkratu.
Svařovací trafo musí být jako guma. Doporučoval bych místo starého odporového drátu dát tlumivku s odbočkama a doplnit triakovou regulací. To vše na primáru. Bude to skoro zadarmo. Ta tlumivka na výstupu je na plný proud, taky nákladný. Jsou jiné možnosti. prostuduj si svarinfo.cz.
Na sekundáru jsou velké proudy a bez ochrany nadproudu to ani nezkoušej, protože ti zůstanou z tranzistorů jen nožičky.
Svařovací trafo musí být jako guma. Doporučoval bych místo starého odporového drátu dát tlumivku s odbočkama a doplnit triakovou regulací. To vše na primáru. Bude to skoro zadarmo. Ta tlumivka na výstupu je na plný proud, taky nákladný. Jsou jiné možnosti. prostuduj si svarinfo.cz.
Na sekundáru jsou velké proudy a bez ochrany nadproudu to ani nezkoušej, protože ti zůstanou z tranzistorů jen nožičky.
Vzduchová mezera není zárukou měkkosti či tvrdosti či gumovosti trafa. Svařovací trafa ani žádnou vzduchovou mezeru nemají, mají jen velký rozptyl. Vzduchovou mezeru mají tlumivky.
Trafo může být v tomto typu topologie klidně tvrdé, je to naopak žádoucí.
Aby se celek choval jako zdroj proudu, to dělá právě ten spínací tranzistor,nulová dioda, tlumivka a regulátor proudu, který ten tranzistor vhodně spíná.
Tlumivka na výstupu až tak nákladná být nemusí, protože má jen několik závitů je vzduchová, nebo s feritem a závitů má pár. Ani nesmí mít velkou indukčnost, protože regulátor proudu musí rychle reagovat na změny poměrů při kmitočtech desítek kHz. Pak to prý dobře vaří. To uvádějí na svarinfu za hlavní výhodu čopru.
Jinak souhlasím s tím, že při vývoji takového silného a složitého stroje často zůstanou z tranzistorů jen nožičky.
Trafo může být v tomto typu topologie klidně tvrdé, je to naopak žádoucí.
Aby se celek choval jako zdroj proudu, to dělá právě ten spínací tranzistor,nulová dioda, tlumivka a regulátor proudu, který ten tranzistor vhodně spíná.
Tlumivka na výstupu až tak nákladná být nemusí, protože má jen několik závitů je vzduchová, nebo s feritem a závitů má pár. Ani nesmí mít velkou indukčnost, protože regulátor proudu musí rychle reagovat na změny poměrů při kmitočtech desítek kHz. Pak to prý dobře vaří. To uvádějí na svarinfu za hlavní výhodu čopru.
Jinak souhlasím s tím, že při vývoji takového silného a složitého stroje často zůstanou z tranzistorů jen nožičky.
Ještě něco k transformátoru:
zkoušel jsem ho meřit a při svařování (bez odporové spirály) abych zjistil co vněm skutečně je, jsem naměřil 180A a (35VAC) ve špičkách, 150A průměrně (45VAC) toď k transformátoru.
(ale spíš se jednalo o tavení než svařování
)
Zkoušel jsem načrtnout nějaké schéma silové části k diskuzi. Aneb CO VY NA TO ? (nejvíc mě vrtá hlavou snímání proudu, napadla mě varianta 150A (60mV) bočník - > následně komparátor TL494)
Něco k tlumivkám:
L1 - jádro železnéplechy - rozměry jádra 150x180x60 - 36závitů, 35mm2 lanem, /80Atrvale/
L2 - podařilo se mi sehnat větší feritové jádro s kostrou, rozměry jádra 92 x 88 x 29mm, /viz. příloha/, tuto tlumivku navinu asi zkusmo okolo těch 6závitů 30mm2 lanem + vzduchová mezera 3mm, pokud by měl někdo lepší nápad ? bohužel nenašel jsem nikde žádnou "kuchařku" na feritové tlumivky ...
Opět díky za vaše názory !
zkoušel jsem ho meřit a při svařování (bez odporové spirály) abych zjistil co vněm skutečně je, jsem naměřil 180A a (35VAC) ve špičkách, 150A průměrně (45VAC) toď k transformátoru.
(ale spíš se jednalo o tavení než svařování
)
Zkoušel jsem načrtnout nějaké schéma silové části k diskuzi
. Aneb CO VY NA TO ? (nejvíc mě vrtá hlavou snímání proudu, napadla mě varianta 150A (60mV) bočník - > následně komparátor TL494)
Něco k tlumivkám:
L1 - jádro železnéplechy - rozměry jádra 150x180x60 - 36závitů, 35mm2 lanem, /80Atrvale/
L2 - podařilo se mi sehnat větší feritové jádro s kostrou, rozměry jádra 92 x 88 x 29mm, /viz. příloha/, tuto tlumivku navinu asi zkusmo okolo těch 6závitů 30mm2 lanem + vzduchová mezera 3mm, pokud by měl někdo lepší nápad ?
bohužel nenašel jsem nikde žádnou "kuchařku" na feritové tlumivky ...
Opět díky za vaše názory !
- Přílohy
-
- silová část.png
- (35.9 KiB) Staženo 311 x
-
- P1020669.JPG
- (294.19 KiB) Staženo 207 x
-
HiGhLaNdEr
- Příspěvky: 912
- Registrován: 08 bře 2005, 00:00
- Bydliště: Českobudějovicko
- Kontaktovat uživatele:
Hledal jsi blbě: http://schmidt-walter.eit.h-da.de/smps_e/smps_e.html
Jinak tlumivku pro takové proudy je vhodné motat plechovým pásem o šířce kostřičky a třeba i více pásů na sebe a závity izolované folií.
Snímání proudu jedině bočníkem s OPA2335 nebo třeba hallem. Hall snímače jsou na malé proudy ale je možné přímo nad broukem natahnout pásek mědi a vhodnou polohou brouka udělat dobrý převod proud / napětí na výstupu. Také potřebuješ nějak snímat špičkový proud tranzistorama jinak ti umřou. Takže použij proudové trafo. Jinak při skratu na výstupu to celé bouchne. Jinak myslim že 20x IRFP260 je dost mimo, jak je donutíš spínat najednou všechny třeba na 70kHz ?
Jinak tlumivku pro takové proudy je vhodné motat plechovým pásem o šířce kostřičky a třeba i více pásů na sebe a závity izolované folií.
Snímání proudu jedině bočníkem s OPA2335 nebo třeba hallem. Hall snímače jsou na malé proudy ale je možné přímo nad broukem natahnout pásek mědi a vhodnou polohou brouka udělat dobrý převod proud / napětí na výstupu. Také potřebuješ nějak snímat špičkový proud tranzistorama jinak ti umřou. Takže použij proudové trafo. Jinak při skratu na výstupu to celé bouchne. Jinak myslim že 20x IRFP260 je dost mimo, jak je donutíš spínat najednou všechny třeba na 70kHz ?
S tou tlumivkou , tvrdostí transformátoru (rozptyl. jádro) atd. jsem uvažoval, že by jste se chopperu zřekl a udělal klasickou svářečku s usměrňovačem.
Jinak tedy přeji pane vývojáři hodně úspěchů. Inspirovat se však můžete již zpracovaným inventorem, schema si přizpůsobit na chopper. Má to zpracované Danyk. Stránky jsou danyk.wz.cz. Má tam toho víc, včetně vysvětlení atd. stojí to za to, než se do toho pustíte. Zdravím.
Jinak tedy přeji pane vývojáři hodně úspěchů. Inspirovat se však můžete již zpracovaným inventorem, schema si přizpůsobit na chopper. Má to zpracované Danyk. Stránky jsou danyk.wz.cz. Má tam toho víc, včetně vysvětlení atd. stojí to za to, než se do toho pustíte. Zdravím.
Jo, Danykovy stránky jsou dobrý tip. Používá občas neortodoxní metody a nepřehání to s estetikou. Je tam spousta praktických nápadů.
V hodně věcech nesouhlasím s kategorickými tvrzeními HiGhLaNdEr-a .
Například že to při zkratu bouchne. To by nebylo u svářečky dobré a kromě toho to není pravda (za předpokladu správné funkce).
Nebo že snímat proud jedině bočníkem s OPA2335. Jsou i jiné OZ a jiné metody než bočník.
Není taky nezbytné používat kmitočet 70kHz, ale nižší.
Nebo že je nutno snímat špičkový proud tranzistory jinak umřou. Stačí snímat proud zátěží - jeho amplituda se v podstatě shoduje s proudem tranzistorů. Proud zátěží se snímat musí z principu činnosti, takže tranzistory jsou tím ošetřené.
V Danykově schématu je proudové snímací trafo a tohle trafo se používá u svářecích invertorů běžně.
Tlumivka se dá namotat páskem ale klidně i jednoduchým vodičem. V amatérských podmínkách spíš několika slabšími vodiči paralelně - líp se ohýbají.
Jádro je mi povědomé . Není to tohle?
http://aukro.cz/ferit-jadro-tdk-7906-i4001110511.html
Horší bude, co dál, až trofejní tranzistory dojdou?
V hodně věcech nesouhlasím s kategorickými tvrzeními HiGhLaNdEr-a .
Například že to při zkratu bouchne. To by nebylo u svářečky dobré a kromě toho to není pravda (za předpokladu správné funkce).
Nebo že snímat proud jedině bočníkem s OPA2335. Jsou i jiné OZ a jiné metody než bočník.
Není taky nezbytné používat kmitočet 70kHz, ale nižší.
Nebo že je nutno snímat špičkový proud tranzistory jinak umřou. Stačí snímat proud zátěží - jeho amplituda se v podstatě shoduje s proudem tranzistorů. Proud zátěží se snímat musí z principu činnosti, takže tranzistory jsou tím ošetřené.
V Danykově schématu je proudové snímací trafo a tohle trafo se používá u svářecích invertorů běžně.
Tlumivka se dá namotat páskem ale klidně i jednoduchým vodičem. V amatérských podmínkách spíš několika slabšími vodiči paralelně - líp se ohýbají.
Jádro je mi povědomé . Není to tohle?
http://aukro.cz/ferit-jadro-tdk-7906-i4001110511.html
Horší bude, co dál, až trofejní tranzistory dojdou?
Chopper jako svářečka chodit bude, pár jsem jich viděl na robotech.
Já osobně bych místo mosfetů použil IGBT ( a nejlépe v provedení "žehlička" - bohužel něco to stojí). Výhodou je, že máš diodu integrovanou u druhého tranzistoru a celé je to pěkně pohromadě, což minimalizuje překmity. Nevýhodou je úbytek napětí na tranzistoru a tím pádem potřeba pořádného chladiče.
Mosfet dokáže neuvěřitelné věci "s proudem" pokud je dobře chlazen, běda, když se mu dostane sebemenší napěťová špička, nedejbože záporná.
S proudem při zkratu si nelam hlavu, od toho je tam tlumivka, proud na ní poroste lineárně než se přesytí, takže máš dost času na regulaci, ev. vypnutí.
Tlumivku otestuješ tak, že do ní vybiješ elektrolyt nabitý na napětí zdroje. Budeš měřit proud dobrým osciloskopem. Na osciloskopu uvidíš ze začátku lineární náběh, který najednou poletí strmě nahoru. Tam už její "tlumení" končí a tvé ochrany to musí řešit dříve.
Bočník jako snímání proudu není špatný, pokud máš peníze, zkus raději LEM, nebo Allegro. Nebudeš mít pakárnu se všelijakými potenciálovými problémy.
Já osobně bych místo mosfetů použil IGBT ( a nejlépe v provedení "žehlička" - bohužel něco to stojí). Výhodou je, že máš diodu integrovanou u druhého tranzistoru a celé je to pěkně pohromadě, což minimalizuje překmity. Nevýhodou je úbytek napětí na tranzistoru a tím pádem potřeba pořádného chladiče.
Mosfet dokáže neuvěřitelné věci "s proudem" pokud je dobře chlazen, běda, když se mu dostane sebemenší napěťová špička, nedejbože záporná.
S proudem při zkratu si nelam hlavu, od toho je tam tlumivka, proud na ní poroste lineárně než se přesytí, takže máš dost času na regulaci, ev. vypnutí.
Tlumivku otestuješ tak, že do ní vybiješ elektrolyt nabitý na napětí zdroje. Budeš měřit proud dobrým osciloskopem. Na osciloskopu uvidíš ze začátku lineární náběh, který najednou poletí strmě nahoru. Tam už její "tlumení" končí a tvé ochrany to musí řešit dříve.
Bočník jako snímání proudu není špatný, pokud máš peníze, zkus raději LEM, nebo Allegro. Nebudeš mít pakárnu se všelijakými potenciálovými problémy.