Jiskřiště - neznámá funkce

[GeorgeB]

Uvádím do chodu staré zařízení na zkoušení zapalovací soustavy zážehových spalovacích motorů a řeším funkci jiskřiště. Přístroj byl již "opravován" a některé části nevím jak byly zapojeny.
Nyní mi jde hlavně o funkci jiskřiště uvedeného na fotografii. Pozná někdo k čemu je právě takto uspořádané jiskřiště?

Pravý posuvný hrot FM je zapojen na kostru (-pól) a šikmý hrot FH je zapojen na šroubovací svorku H.

Co jsem viděl jiskřiště na jiných zkoušečkách zapalování (např československý kufřík z r. 1960 má posuvné jiskřiště přímé a zkoušky jednotlivých komponentů se provádí pomocí porovnání nejdelší možné délky jiskry u ethalonu a měřené části.
U níže vyfoceného jiskřiště jednak nechápu proč tam jsou tři hroty, zapojené jen dva a navíc zapojené tak jak jsou.
Chápu označení P1,P2 (primár cívky), C1,C2 (vývody zkoušeného kondenzátoru). Navím jak si přeložit označení AD,D,K,Š,H,FH,FM

Děkuji za pomoc.

[pepik9]

Pro běžná provozní měření se nejvíce používají měrná jiskřiště kulová nebo hrotová. Kulová jiskřiště se vyznačují větší stálostí geometrického tvaru a menší závislostí na atmosférických podmínkách, mají však značně proměnný impulsní poměr. Tříhrotová jiskřiště jsou výhodná tím, že doskok je delší a impulsní poměr zůstává blízký jedné. Na obr. 219 je uspořádání tříhrotového jiskřiště, jak je předepisuje československá norma. Pomocný třetí hrot slouží k předionizaci prostoru u pracovního hrotu. Má mít oproti elektrodě s bližším hrotem kapacitu 2 až 4 pF a k elektrodě spojené s kostrou svodový odpor větší než 30 Mohm. Mezi ionizační elektrodou a přivráceným pracovním hrotem nastává výboj při nižším napětí , než je průrazové napětí mezi hlavními hroty. Napětí ionizační elektrody a hlavní elektrody se vyrovnají a výboj zhasne, náboj ionizační elektrody se však odvádí svodem na kostru a po určitém poklesu napětí nastane nový průraz. Rychlost, jakou se tento cyklus opakuje, závisí na svodovém odporu a může být i několik set až tisíc hertzů. Výbojem mezi hlavní a pomocnou elektrodou před hlavním výbojem se udržuje prostor u hlavní elektrody v ionizovaném stavu a udržuje stálý impulsový poměr. ...

[GeorgeB]

Děkuji za odpověď. Na konec jsme zjistil,že zapojené jsou ty hroty co jsou proti sobě. Připojím-li indukční cívku,tak skáče jisrka z jednoho na druhý hrot a pak na ten třetí. Zkoušel jsem ten šikmý odstranit a jestli se změní maximální přeskoková vzdálenost a nezdálo se.
Každopádně pořád zcela nevím k čemu se toto jiskřiště má použít. Možná pro zkoušku externí indukční cívky.
Pak důmám nad funkčí vrchní cívky s otevřeným jádrem. Domníval jsem se,že je to na zkoušeku magnetového zapalování s VN vývodem a nedaří se mi to nějak zprovoznit. Ani dostat nějaký výrazně střídavý signál jako buzení uvedené cívky.
Nikdo asi neviděl podobný přístroj, že?

[Artaban001]

A co tak to rozkreslit? - Ta cívka z otevřeným jádrem může být buď na zkoušení závitových zkratů nějakých malých rotorů dynam, nebo jiných motorků (pokud ty konce cívky jsou rolny, tak by to i ulehčovalo odvalování rotoru v cívce, kusem železnýho plechu se zkouší, zda nemá závitový zkrat, v místě, kde se snaží přitáhnout je problém.) Ovšem ta cívka by musela být napájená střídavým proudem nejspíš přes trafo ze sítě..

[GeorgeB]

Vzhledem k tomu,že uvnitř je to prodrátovaný a evdentně už "opravovaný", tak nevím jestli tyhle konkrétní části jsou zapojený dobře. Vlastně ani nevím jestli se jedná o amatérskou konstrukci nebo o nějakou malovýrobu. Mimochodem mechanické části jsou moc pěkně udělány.

Uvnitř není žádné trafo, boční svorky slouží pro bateriové napájení. Elektromagnet tak jak je zapojenej, tak po připojení napájení odebírá asi 1,8ADC. Nějaké domněnky jak by to mělo fungovat jsem měl,ale zatím ani jedna není správná. Proto se ptám jestli to někdo náhodou nepozná podle fotek.

Schéma pak můžu nakreslit.

[masar]

Napadá mě jen generátor pro zkoušení přístrojů rázovou vlnou.