Větší průhyb profilu 30x50x2 ? Naplacato či na výšku?

Zpráva

#1 Příspěvek od **PavelFF** » 22 bře 2015, 11:37

Dobrý den,
mám u boudy stříšku z vlnitého akrylátu a akrylát drží na jeklu 30x50x2mm v rozteči 4m. Jekl je naplocho (strana 50mm je vodorovně). Profil se dost prohýbá, protože na stříšce jsou taky plazivé větve, občas tam byl těžký sníh apod.

Kdy je průhyb nosníku větší? Bude-li naplacato nebo na výšku?

#2 Příspěvek od **EKKAR** » 22 bře 2015, 11:43

Vždycky je průhyb větší, když má ve směru působení síly ten profil menší rozměr - když ten Jäkl otočíš, aby byl orientovanej "na vejšku", dostaneš přibližně poloviční průhyb...

Na důkaz zkus dvě podobný možnosti - vezmi pravítko a zkus ho ohnout v obou na sebe kolmejch směrech - jednou ho ohneš bez problému (á la "obruč"), ve druhým se ti to nepovede skoro vůbec (pokud by ses pokusil z pravítka stočit část mezikruží = ohýbat ho "naplocho")...

renda15 · #3 Příspěvek od **renda15** » 22 bře 2015, 11:45

Menší průhyb a vyšší tuhost bude mít samozřejmě profil na výšku. U toho 30/50 bude ten rozdíl téměř dvojnásobný.

#4 Příspěvek od **PavelFF** » 22 bře 2015, 12:37

Myslel jsem si to samé, ale nebyl jsem si jistý proporcemi. Spodní strana je namáhaná na tah, ale naplacato má zase zhruba 2x větší průřez než na výšku a třeba se to nějak projeví. Ale boční stěny se taky významně podílejí....
Nebyl jsem si jistý, proč tam ten profil položili naplocho. Teď mám potvrzené, že ho tam dali blbě.

p32 · #5 Příspěvek od **p32** » 22 bře 2015, 13:41

Musíš ho dát na výšku a taky bys měl mít větší sklon té stříšky kvůli sněhu. Jaká je plocha té stříšky ? Na 1 m² počítej se zátěží takových 300 kg a když napadne i půl metru, tak půl tuny. Ale to je jen tak bokem, abys nebyl překvapen někdy na jaře. :wink:

#6 Příspěvek od **EKKAR** » 22 bře 2015, 13:55

PavelFF píše:... Spodní strana je namáhaná na tah, ale naplacato má zase zhruba 2x větší průřez než na výšku a třeba se to nějak projeví. Ale boční stěny se taky významně podílejí....
...

Právě ty boční stěny nesou největší podíl námahy - proto když učuníš bočníma stěnama ty větší = postavíš profil "na vejšku", udrží větší zátěž, než když jsou orientovaný "na placato"... Když dáš jako střešní "trámky" profil "U" obrácenej dutinou dolů, nebude mít vůbec žádnou spodní plochu, která by nesla nějakou zátěž = překonávala tah a stejně takovej profil unese neskutečně mnoho. PROČ? Protože právě ty boční stěny jsou ten nosnej prvek, kterej odolává zátěži...

konosuke · #7 Příspěvek od **konosuke** » 22 bře 2015, 13:58

Jäkl uzavřený profil se válcoval z běžné konstrukční oceli ČSN 11 320, 11 343, občas 11 375 (S235) ojediněle na objednávku i z pevnější 11 523 (S355) trochu vyšlechtěné manganem, dá se sehnat v maloprodeji různé kratší úseky, výrobní délky byly 6 m...všechny jsou dobře svařitelné, ostatní platí co psáno dříve.

#8 Příspěvek od **PavelFF** » 22 bře 2015, 15:04

Chtěl jsem pro jistotu doplnit ještě jeden stejný profil paralelně k prohnutému (jen by byl pootočený na výšku), ale teď to vidím tak, že kdybych přiložil rovný kus nosníku, tak se mi utrhne ten polyakrylát, který je přišroubovaný ke starému profilu a nový nosník bude rvát akrylát směrem nahoru. Musel bych je k sobě sešroubovat a moc se to komplikuje.

Měla to být jen prevence. Není to žádná havarijní situace, už to vydrželo mnoho let. Přežilo to i jarní sněhovou kalamitu 19.3.2013, kdy tady všem mokrý sníh polámal nebo zohýbal tůje až k zemi. A část plazivých větví na stříšce jsem ořezal. Větve ale plní stínicí funkci, takže je nutný kompromis.

konosuke · #9 Příspěvek od **konosuke** » 22 bře 2015, 15:16

Když jsem býval zásobovačem v hutnictví tak po pádu střechy jistého sportovního areálu pod tíhou sněhu se musely nově použít profily I již z tvrdé oceli 11 523.

adept · #10 Příspěvek od **adept** » 22 bře 2015, 16:05

PavelFF píše:Dobrý den,

Kdy je průhyb nosníku větší? Bude-li naplacato nebo na výšku?

Prkno na stojato---žena na ležato vydrží všechno

#11 Příspěvek od **Michal22** » 22 bře 2015, 17:58

PavelFF- to co tě zajímá, se jmenuje Modul průřezu v ohybu Wo. Tady máš studijní materiál (jsem tenhle ústav kdysi navštěvoval

): http://web.spssbrno.cz/web/DUMy/SPS,%20 ... _11-10.pdf
Strana 5.

Konosuke- nejběžnější materiál se zaručenou svařitelností byl 11373. 11523 si nějak nevybavuji. Ale nemusí být vůbec tvrdší, jen má vyšší pevnost v tahu (500MPa).

Už tyhle věci z hlavy doluju dost obtížně, těch 18 let od maturity jde poznat...

fero_b · #12 Příspěvek od **fero_b** » 22 bře 2015, 18:56

ked som rekonstruoval dom, tak som riesil nejaku nosnost/priehyb drevenych tramov (viem ze jakl je nieco ine) - ale statik mi hned povedal, ze ked zvysim vysku tramu tak vyska tramu je vo vzorci s druhou mocninou, kdezto sirka ma len linearnu zavislost...postavit profil na vysku je lepsie

Milan121 · #13 Příspěvek od **Milan121** » 23 bře 2015, 08:31

Pokud chceš mít jistotu,tak stačí profil "T" připevnit na spodní plochu.Plochu na plochu,žebro bude trčet dolů.Nemusí být po celé délce jeklu , může být i kratší.A nemusíš jej ani svařovat,nebo šroubovat,stačí patřičně pevné objímky. (nebo silný! železný drát)

Charos · #14 Příspěvek od **Charos** » 23 bře 2015, 12:53

AD Michal 22:
Dle ČSN 11523 (nově 355) je mat. s větší pevností i tvrdostí, používám ho na obrábění jako konstr. ocel raději, než jen obyč. "bláto" 11373

Např. http://www.lentus-ocel.cz/tridy-oceli/115231-nelegovana-konstrukcni-ocel.htm
A přehled: http://www.ferona.cz/cze/katalog/oceli.php?typ=3

Výše uvedené dobře vysvětluje, proč má traverza nejčastěji tvar I na výšku (unese nejvíc při nejmenší hmotnosti) - čili ten jackl tam dali blbě (méně vhodně).

p32 · #15 Příspěvek od **p32** » 23 bře 2015, 17:33

Michal22 píše:- nejběžnější materiál se zaručenou svařitelností byl 11373. 11523 si nějak nevybavuji. Ale nemusí být vůbec tvrdší, jen má vyšší pevnost v tahu (500MPa).

Je to naprosto normální materiál používaný ve strojírenství aspoň 30 let.