Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Dnes jsem vyslechl nějaký povídání, že Hynix dal na trh SSD postavený na základě memristorů. Prý je to neskutečně rychlý na zápis a čtení. Věděl jsem o existenci memristorů, ale že už z toho někdo udělal komerční RAMky, mi uniklo.
Víte o tom někdo něco bližšího?

Upraveno. ZdenekHQ

V prvé řadě se tam píše měkké "i".

Už jsou dokonce předpovídány další součástky, jako meminduktor a memkapacitor, které by byly na tyhle aplikace ještě vhodnější.

Navíc je to budoucnost analogových počítačů, které budou mnohem vhodnější pro pokusy s umělou inteligencí.

A nám ve škole na přelomu 70. a 80. let vysvětlovali, že analogový počítač je dobrý na simulaci a zkoumání přechodových jevů, ale digitální technologie je postupně nahradí a vytlačí.

Zdá se, že vývoj probíhá po spirále, že se nám vrací stejné věci, ale v jiných souvislostech, na jiné úrovni...

Tady máte zajímavej článek:

http://www.mikrozone.sk/soubory/downloa ... ristor.pdf

Ono to spíš vypadá, že se to uplatní tam, kde nebude záležet až tak ECHT na přesný hodnotě a naprostý shodě až do posledního desetinnýho místa, ale právě tam, kde běžně stačí "nekonečně velká množina hazardních stavů kdekoliv mezi nulovým a maximálním napájecím napětím".
Ale bať, analogová technika nikdy nepřestala bejt zajímavá, to jen některým blbounům se zdá bejt jednodušší nahradit blikač ze dvou tranzistorů programovatelným procesorem - Hádrujýno a spol ...

V některých případech může být výsledek i přesnější než digitální zpracování.

ZdenekHQ píše:V některých případech může být výsledek i přesnější než digitální zpracování.

Digitální zpracování je omezeno na nějaký krok, daný vzorkováním, analog "umí" celý průběh, bez "schodů".

Asi jako u fotky - když se zvětšuje digitální, objeví se "kostičky", když se zvětšovala "analogová klasika", objevilo se max. "zrno", ale působilo to úplně jinak...

Kdysi na škole jsme měli v počítačích čísličák ADT4000 a několik analogáčů Meda a APŠ. Na ADT byl známý prográmek Lunar landing. V celý škole se nenašel jedinej člověk, co by hladce přistál. Ing. Jór, co byl expert na analogy, to nasimuloval na Medě, zapojil pár propojek s banánky, zakroutil pár potenciometrama a na výstupním voltmetru se odčítala v reálným čase přípusť brzdícího motoru a my jsme to rychle datlovali do ADT. Přistálo se hladce hned napoprvé. Vzpomínám, že Meda uměla v reálným čase řešit diferenciální rovnice snad až 20 řádu.
Nojo, mladý se možná zase v počítačích budou učit místo C++ derivace, co si pamatuju, analogáče byly hlavně o nich.
Jinak na analogovej počítač stačí pár trochu lepších operačních zesilovačů...

Analogovej počítač je každý logaritmický pravítko nebo na kusu papíru nakreslenej (vytištěnej) nomogram a k němu přiložený pravítko. Prostě je to nejenom elektronická pomůcka, může bejt klidně i mechanickej - protože i mechanicky se dá vytvořit určitý zobrazení závislosti nějaký výstupní veličiny na veličině vstupní - a ta závislost nemusí bejt ani lineární... Stačí si vzpomenout na historickej astroláb, kterej se při znalosti určitejch konstant dal použít nejenom k měření zeměpisnejch souřadnic pomocí zaměření na určitý hvězdy, ale i jako místní hodiny atp ...

EKKARe, ty nám tady pěkně kličkuješ...

Vemte si třeba "hloupej" integrál (třeba při výpočtu RMS) - analogovej integrátor s kondíkem bude vždycky přesnější než milion diskrétních vzorků z AD a sumace, zvlášť pokud se uplatní i šum. Vzorkování ze stochastickýho šumu může udělat pěknýho otravu, hlavně v případě nepřesnýho časování. Atd...

Kámoš, co u toho sloužil, mi říkal, že taky celý naše PVO až do konce bolševika bylo řízený analogem.
Já zase četl na Astronautixu, že i Sojuzy lítaly až do půlky 80 let na analogu a na digitál se přešlo až s vývojem Buranu.
Nejmenší a nejvymakanější mechanickej analog byl prý zaměřovač Norden na amerických bombarďákách B17 a B29. Uměl vypočítat z výšky a rychlosti letu křivku letu bomby a ještě ji dokázal kompenzovat na vítr, teplotu a vlhkost.

Celeron píše:....
Kámoš, co u toho sloužil, mi říkal, že taky celý naše PVO až do konce bolševika bylo řízený analogem.

Nebylo, sloužil jsem u toho právě při konci bolševiků a bylo tam digitální řízení - aparatura SAMECHOV (Vozduch stacionarnyj 11M = "moděrnizírovannyj"), akorát ty logický úrovně tam byly spíš pro techniku CMOS (log.0 bylo 0,8V a log.1 pak 12,3 až 12,8V) - a žádný integráče ani operáky, hezky všecko diskrétní germánium. Stabilizace napájecího napětí elektronková.

Celeron píše:Já zase četl na Astronautixu, že i Sojuzy lítaly až do půlky 80 let na analogu a na digitál se přešlo až s vývojem Buranu.

Celá první série Sojuz 1 (†Vladimír Komarov - R.I.P.) až Sojuz 40 (Interkosmos - tuším kubánskej kosmonaut na palubě) byla analogová, akorát těsně před jejím ukončením někdy kolem roku 1979 začali vypouštět i Sojuz-M (Moděrnizírovannyj) a ten už měl avioniku a navigaci digitální. Moc dobře jim to nelítalo, do popředí se dostala varianta Sojuz-T (Trjochmjéstnyj) = varianta s vyšší přistávací hmotností a zvětšeným vnitřním prostorem ve velitelský/přistávací sekci, aby se dovnitř vešli 3 kosmonauti ve skafandrech Sokol. Nakonec tu digitální avioniku vychytali na lodích Progress-M (kosmickej "náklaďák" = bez přistávací sekce, ale s cisternou na palivo a vodu) a postupně ji zavedli v podobě Sojuzu-TM a -TMA. U Buranu byla polovička avioniky z Československa, bez ní by nedokázali automaticky bezpilotně sednout ani s nočníkem bez záchrannejch brzd.

Celeron dál píše:Nejmenší a nejvymakanější mechanickej analog byl prý zaměřovač Norden na amerických bombarďákách B17 a B29. Uměl vypočítat z výšky a rychlosti letu křivku letu bomby a ještě ji dokázal kompenzovat na vítr, teplotu a vlhkost.

Jestli byl nejmenší nevím, ale byl gyroskopicky stabilizovanej - a stejně byl Ámosům na prd, když Thomas Ferebee ani s jeho pomocí nedokázal v Hirošimě trefit záměrnej bod líp jak o půl kiláku mimo - ne že by na tom při ráži "Hošíka" 13kt nějak extra záleželo, ale Angláni ze 617.Sq Bomber Command RAF v tu samou dobu házeli 12 000lbs a 22 000lbs trhavý bomby s přesností lepší než 50yds (asi 48m) od cíle z vejšky přes 6 000m ...

Kdo u nás pro ně tu avioniku dělal?

Na 100% vím o Technometře Radotín, Tesle Pardubice a Letu Kunovice, něco údajně přímo vyráběla Metra Blansko a něco se z výroby jinejch firem přizpůsobovalo v VZLÚ a v Aeru Vodochody. Mělo se jednat o přistávací radar/radiovýškoměr v centimetrovým pásmu a gyroskopickou inerciální stabilizační jednotku určenou k celkový orientaci orbiteru. Plus Technometra vyráběla celou podvozkovou hydrauliku.

Nespletl jsi ty Pardubice s Radar Opočinkem?
Oba už nejsou, z jednoho je Foxcom a zřícenina a z druhýho zásobovací centrum jednoho řetězce.
Jo a ten můj známej sloužil u PVO na "tříprsťáku" a na konci 80 let to byl analog. AČR ho má zmodernizovanej do digitálu dosud.