Potíž je v homologaci: objednání repeateru od operátora je sice dražší, ale spolehlivější. Operátor dodá repeater s přímo naladěnými kanály dostupnými někde vně budovy, čili budeš mít k dispozici v budově jen kanály tohoto operátora, u jiného to bude pořád stejné.
U širokopásmového repeateru nezáleží na kanálech přidělených kterému operátorovi. Jsou to dva selektivní zesilovače, jeden zesiluje downlink, druhý zesiluje uplink, přičemž jeden směr propouští kmitočty 921 až 960 MHz, druhý směr kmitočty 880 až 920 MHz. Duplexní odstup téhož kanálu je zde 45 MHz.
Nebudu se zabývat kanály LTE ani turboInternetu, to vše najdeš
tady v sekci networking.
Ale opakuji: podle zákona smíš použít repeater jen takový, který ti odsouhlasí všichni tři operátoři, protože musí posoudit, zda zesílením sítě jednoho žádaného operátora nebudeš rušit signál operátora jiného. O homologaci repeateru nemluvě. Soukromě to legálně prakticky pořídit nelze, pro firmu je to také komplikované, proto v budovách každý operátor raději instaluje svůj vlastní repeater.
Ostatně k tomu existuje
Všeobecné oprávnění ČTÚ k zákonu č.127/2005 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
V podstatě můžeš bez povolení provozovat pouze pasivní převaděč ze dvou vzájemně propojených antén s velkým ziskem, z nichž jednu umístíš tam, kde je nejsilnější signál, a namíříš na příslušnou BTS, druhou pak namíříš někde z kouta kanclu do míst, kde předpokládáš nejčastější použití mobilu...
Bylo by to samozřejmě na firmu, a ta si to asi nelajzne stejně.