To není komplexní ochrana koncových stupňů i zátěží jako takových, jen ochrana reproduktorů proti ss napětí na výstupu a jejich zpožděné připojení. Ochranu proti nadproudu /nízké impedanci zátěže například/ koncové tranzistory žádnou nemají. Předpokládám, že jsi ještě netestoval funkci možných proudových ochran - třeba připojením součtové zátěže 2 ohmy na kanál.
Ani to prosím raději nezkoušej, koncové tranzistory se nemají jak, ani čím bránit.
Bohužel ani tím, že by pro udané výstupní výkony receiveru do předepsaných zátěží byly koncové tranzistory například lehce předimenzované - tak to rozhodně nejsou. 100V-8A-70W není bůhvíco.
Ano, já být na Tvém místě, tak také nechám aparátek trvale přepnutý raději na těch 240V, je to velmi rozumné.
Koncové tranzistory bez přípony A mají Uceo rovných 100V a přesně stejně velké je i ss napětí výkonového zdroje bez buzení, ±50V.
I křemíkové polovodiče stárnou, se všemi průvodními jevy a proto velmi doporučuju receiver nechat trvale přepnutý na oněch 240V. Je to šikovně časované samokurvítko, tahle "shoda" napájecího a dovoleného napětí...Je to taková základní, často a dodnes používaná metoda spousty výrobců, jak "zajistit" rozumnou poruchovost a obměnu.
Mnozí současní (darebáci) jdou s napájením i proudem i hodně přes katalogové parametry, i v kombinaci s dalšími metodami samokurvení to skoro vždycky ty dva roky běžného používání vydrží, ale po těch 2 letech je aparát opravdu zralý do SD.
Snad má receiver alespoň "tak akorát" tvrdý transformátor - připojením zátěží výrazně pod 4 ohmy by tedy snad mohlo dojít k většímu poklesu jeho napětí a tím nepřímo k ochraně koncových tranzistorů, ale vůbec bych na to nespoléhal.
Spíš by mělo dojít k výpadku primárního jištění, pokud je správné velikosti a charakteru.
To bys chtěl za ty peníze opravdu už moc, 4 malé plasty, 4 diody a pár odporů navíc
Víš, kolik tím ve výrobě třeba jen půl miliónu kusů ušetřili?
Tolik tedy k "ochranám" tohoto dotyčného aparátu.
To jsou ale celí Sony - nižší i střední třídu od jisté doby vždy dělají "tak akorát". Nikdy v nich zákazník za své peníze nedostane ani onen příslovečný chlup navíc, než si zaplatí.
U přenosných přístrojů nižší cenové třídy od Sony bylo možné, například u dvoukazetových mechanik, se setkat s hlavami bez možnosti seřízení. Jedna z mála srandiček od nich - nad těmi většími srandičkami někdy i padá brada.
U jiných, nepoměrně dražších přístrojů vyšších tříd lze zase potkat spoustu přímo vlastních, nebo alespoň zákaznických součástek. Použité jsou vždy a pouze na místech, kde absolutně nejsou nahraditelné čímkoli jiným - natož od jiné firmy, než Sony.
Ve spojení s velmi osobitě pojatou politikou pozáručního servisu, plus navázané rejžování na něm je firma Sony doslova na zabití.
Jakýkoli novější přístroj od Sony je noční můrou snad všech servisáků, co zrovna nepracují, nebo nemají známosti v jejich smluvním, autorizovaném servisu.
