Mám prijímač STR7055, u ktorého sa vyskytujú nepravidelné rušivé zvuky. Najčastejšie majú charakter praskania, ktoré sa podobá na prejavy búrky, ako to bývalo pri rozsahu AM. Ojedinele to znie krátko aj súvislejšie, vtedy to znie približne ako Tasmánsky ďábel.
Robí to výkonový zosilňovač pravého kanálu. Manuál má k stiahnutiu Elektrotáňa:
https://elektrotanya.com/sony_str-7055. ... nload.html
Sony STR7055 výstrelový šum
Moderátor: Moderátoři
Sony STR7055 výstrelový šum
- Přílohy
-
Sony STR7055neb.jpg- (82.53 KiB) Staženo 184 x
Jako tazmánskej čert? 
Laskavě to rozdělej a koukni se, jestli se náhodou na pravým kanálu nepřehřívej trandy, pokud máš škopek, koukni, jestli Ti nekmitá. Jinak měř a porovnávej mezi součástkama obou kanálů.
Laskavě to rozdělej a koukni se, jestli se náhodou na pravým kanálu nepřehřívej trandy, pokud máš škopek, koukni, jestli Ti nekmitá. Jinak měř a porovnávej mezi součástkama obou kanálů.
Kdo není ve dvaceti levičák, nemá srdce,
kdo je levičák ve čtyřiceti, nemá rozum.
— Winston Churchill
kdo je levičák ve čtyřiceti, nemá rozum.
— Winston Churchill
-
radioelectrum
- Příspěvky: 2337
- Registrován: 11 lis 2011, 00:00
- Bydliště: Oslavany
Jeto fakt příšerný zvuk, naštěstí jsou to jenom 2 - 3 sekundy.
To vše jsem už zkoušel. Stejnosměrné hodnoty v pořádku, zbytkové napětí (off set), symetrická limitace, stabilita na obdélníku, klidový proud vše v normálních mezích. Zdá se, že nekmitá. Zkoušel jsem frekvenční prúběh, výkonovou šířií - vyhovuje.
Napájení je 2X50V naprázdno pro 220V, raději jsem to přepnul na 240V na primáři.
To vše jsem už zkoušel. Stejnosměrné hodnoty v pořádku, zbytkové napětí (off set), symetrická limitace, stabilita na obdélníku, klidový proud vše v normálních mezích. Zdá se, že nekmitá. Zkoušel jsem frekvenční prúběh, výkonovou šířií - vyhovuje.
Napájení je 2X50V naprázdno pro 220V, raději jsem to přepnul na 240V na primáři.
Xeon_sk píše:symetrická limitace, stabilita na obdélníku
takže škopek máš . . .
tak se dívej od konce ke vstupům a tam kde už to nebude vidět se vrátíš o stupeň zpátky a tam to nejspíš bude . . .
měnící se svod . . . jakékoliv součástky, kondíku, uvolněná nožička odporu, může to být cokoliv . . .
možná, že by byl lepší než škopek, jednoduchý uspúsobený sledovač signálu . . .
. . . a až budeš blíže k závadě, můžeš použít ohřev, nebo podchlazování, konkrétní součástky.
Místo závady je možné ohraničit docela jednoduše. Je tam přepínač na rozdělení nf části na pre amp a za amp 
Je to v té koncové části od diferenciálního zesilovače po výstup. Součástky konce se hřejí normálně, asi do tělesné teploty.
Jsou tam (malé) tranzistory zapouzdřené v plastu, nemohlo to chytit luft, nebo něco podobné?
Je to v té koncové části od diferenciálního zesilovače po výstup. Součástky konce se hřejí normálně, asi do tělesné teploty.
Jsou tam (malé) tranzistory zapouzdřené v plastu, nemohlo to chytit luft, nebo něco podobné?
Zpravidla tohle způsobují podle pořadí nejčastěji :
1. mizerné elektrolyty /popis toho, co se to v nich děje, je nadlouho/
2. malé tranzistory TO92 a podobné s dovoleným Uceo 120V a výš
3. kompenzační keramické kondenzátory, namáhané vyšším ss napětím, plus superponovaným st napětím ve stupních, napájených plným napětím.
Je to mizerný špek jako skoro každý jiný. K úspěšnému nalezení je ale často potřeba rozpojit hlavní smyčku ac nfb, protože při uzavřené smyčce se bude při špehování např. sledovačem tento jev objevovat na všech místech, i když přímo odtamtud nepochází - přenese se právě smyčkou nfb přes celý zesilovač. Problém je trochu v tom, že jen ty nejlepší přístroje zůstanou po rozpojení nfb stabilní natolik, aby jimi bylo možné prohánět signál - což tahle Yamaha určitě není.
V první fázi bych zkusil réglem po zapnutí snížit síťové napájecí napětí celého stroje natolik, aby se ještě udržela sepnutá relé. U klasických zdrojů bývá to rozmezí někde mezi 130 a 150V.
Pokud to bude dělat i při takto sníženém napětí, je to s vysokou pravděpodobností napadený některý keramický kondenzátor, pokud to bude dělat jen při jmenovitém napětí a při sníženém nikoli, ukazuje to na polovodiče.
Mmch - kolik je tu identit Xeon_sk? Jedna píše česky, druhá slovensky
Jestli někoho cituješ, je dobrý uvést koho.
1. mizerné elektrolyty /popis toho, co se to v nich děje, je nadlouho/
2. malé tranzistory TO92 a podobné s dovoleným Uceo 120V a výš
3. kompenzační keramické kondenzátory, namáhané vyšším ss napětím, plus superponovaným st napětím ve stupních, napájených plným napětím.
Je to mizerný špek jako skoro každý jiný. K úspěšnému nalezení je ale často potřeba rozpojit hlavní smyčku ac nfb, protože při uzavřené smyčce se bude při špehování např. sledovačem tento jev objevovat na všech místech, i když přímo odtamtud nepochází - přenese se právě smyčkou nfb přes celý zesilovač. Problém je trochu v tom, že jen ty nejlepší přístroje zůstanou po rozpojení nfb stabilní natolik, aby jimi bylo možné prohánět signál - což tahle Yamaha určitě není.
V první fázi bych zkusil réglem po zapnutí snížit síťové napájecí napětí celého stroje natolik, aby se ještě udržela sepnutá relé. U klasických zdrojů bývá to rozmezí někde mezi 130 a 150V.
Pokud to bude dělat i při takto sníženém napětí, je to s vysokou pravděpodobností napadený některý keramický kondenzátor, pokud to bude dělat jen při jmenovitém napětí a při sníženém nikoli, ukazuje to na polovodiče.
Mmch - kolik je tu identit Xeon_sk? Jedna píše česky, druhá slovensky
Jestli někoho cituješ, je dobrý uvést koho.
To není komplexní ochrana koncových stupňů i zátěží jako takových, jen ochrana reproduktorů proti ss napětí na výstupu a jejich zpožděné připojení. Ochranu proti nadproudu /nízké impedanci zátěže například/ koncové tranzistory žádnou nemají. Předpokládám, že jsi ještě netestoval funkci možných proudových ochran - třeba připojením součtové zátěže 2 ohmy na kanál.
Ani to prosím raději nezkoušej, koncové tranzistory se nemají jak, ani čím bránit.
Bohužel ani tím, že by pro udané výstupní výkony receiveru do předepsaných zátěží byly koncové tranzistory například lehce předimenzované - tak to rozhodně nejsou. 100V-8A-70W není bůhvíco.
Ano, já být na Tvém místě, tak také nechám aparátek trvale přepnutý raději na těch 240V, je to velmi rozumné.
Koncové tranzistory bez přípony A mají Uceo rovných 100V a přesně stejně velké je i ss napětí výkonového zdroje bez buzení, ±50V.
I křemíkové polovodiče stárnou, se všemi průvodními jevy a proto velmi doporučuju receiver nechat trvale přepnutý na oněch 240V. Je to šikovně časované samokurvítko, tahle "shoda" napájecího a dovoleného napětí...Je to taková základní, často a dodnes používaná metoda spousty výrobců, jak "zajistit" rozumnou poruchovost a obměnu.
Mnozí současní (darebáci) jdou s napájením i proudem i hodně přes katalogové parametry, i v kombinaci s dalšími metodami samokurvení to skoro vždycky ty dva roky běžného používání vydrží, ale po těch 2 letech je aparát opravdu zralý do SD.
Snad má receiver alespoň "tak akorát" tvrdý transformátor - připojením zátěží výrazně pod 4 ohmy by tedy snad mohlo dojít k většímu poklesu jeho napětí a tím nepřímo k ochraně koncových tranzistorů, ale vůbec bych na to nespoléhal.
Spíš by mělo dojít k výpadku primárního jištění, pokud je správné velikosti a charakteru.
To bys chtěl za ty peníze opravdu už moc, 4 malé plasty, 4 diody a pár odporů navíc
Víš, kolik tím ve výrobě třeba jen půl miliónu kusů ušetřili?
Tolik tedy k "ochranám" tohoto dotyčného aparátu.
To jsou ale celí Sony - nižší i střední třídu od jisté doby vždy dělají "tak akorát". Nikdy v nich zákazník za své peníze nedostane ani onen příslovečný chlup navíc, než si zaplatí.
U přenosných přístrojů nižší cenové třídy od Sony bylo možné, například u dvoukazetových mechanik, se setkat s hlavami bez možnosti seřízení. Jedna z mála srandiček od nich - nad těmi většími srandičkami někdy i padá brada.
U jiných, nepoměrně dražších přístrojů vyšších tříd lze zase potkat spoustu přímo vlastních, nebo alespoň zákaznických součástek. Použité jsou vždy a pouze na místech, kde absolutně nejsou nahraditelné čímkoli jiným - natož od jiné firmy, než Sony.
Ve spojení s velmi osobitě pojatou politikou pozáručního servisu, plus navázané rejžování na něm je firma Sony doslova na zabití.
Jakýkoli novější přístroj od Sony je noční můrou snad všech servisáků, co zrovna nepracují, nebo nemají známosti v jejich smluvním, autorizovaném servisu.
Ani to prosím raději nezkoušej, koncové tranzistory se nemají jak, ani čím bránit.
Bohužel ani tím, že by pro udané výstupní výkony receiveru do předepsaných zátěží byly koncové tranzistory například lehce předimenzované - tak to rozhodně nejsou. 100V-8A-70W není bůhvíco.
Ano, já být na Tvém místě, tak také nechám aparátek trvale přepnutý raději na těch 240V, je to velmi rozumné.
Koncové tranzistory bez přípony A mají Uceo rovných 100V a přesně stejně velké je i ss napětí výkonového zdroje bez buzení, ±50V.
I křemíkové polovodiče stárnou, se všemi průvodními jevy a proto velmi doporučuju receiver nechat trvale přepnutý na oněch 240V. Je to šikovně časované samokurvítko, tahle "shoda" napájecího a dovoleného napětí...Je to taková základní, často a dodnes používaná metoda spousty výrobců, jak "zajistit" rozumnou poruchovost a obměnu.
Mnozí současní (darebáci) jdou s napájením i proudem i hodně přes katalogové parametry, i v kombinaci s dalšími metodami samokurvení to skoro vždycky ty dva roky běžného používání vydrží, ale po těch 2 letech je aparát opravdu zralý do SD.
Snad má receiver alespoň "tak akorát" tvrdý transformátor - připojením zátěží výrazně pod 4 ohmy by tedy snad mohlo dojít k většímu poklesu jeho napětí a tím nepřímo k ochraně koncových tranzistorů, ale vůbec bych na to nespoléhal.
Spíš by mělo dojít k výpadku primárního jištění, pokud je správné velikosti a charakteru.
To bys chtěl za ty peníze opravdu už moc, 4 malé plasty, 4 diody a pár odporů navíc
Víš, kolik tím ve výrobě třeba jen půl miliónu kusů ušetřili?
Tolik tedy k "ochranám" tohoto dotyčného aparátu.
To jsou ale celí Sony - nižší i střední třídu od jisté doby vždy dělají "tak akorát". Nikdy v nich zákazník za své peníze nedostane ani onen příslovečný chlup navíc, než si zaplatí.
U přenosných přístrojů nižší cenové třídy od Sony bylo možné, například u dvoukazetových mechanik, se setkat s hlavami bez možnosti seřízení. Jedna z mála srandiček od nich - nad těmi většími srandičkami někdy i padá brada.
U jiných, nepoměrně dražších přístrojů vyšších tříd lze zase potkat spoustu přímo vlastních, nebo alespoň zákaznických součástek. Použité jsou vždy a pouze na místech, kde absolutně nejsou nahraditelné čímkoli jiným - natož od jiné firmy, než Sony.
Ve spojení s velmi osobitě pojatou politikou pozáručního servisu, plus navázané rejžování na něm je firma Sony doslova na zabití.
Jakýkoli novější přístroj od Sony je noční můrou snad všech servisáků, co zrovna nepracují, nebo nemají známosti v jejich smluvním, autorizovaném servisu.