Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Dobrý den přeji, mám starý Opel Corsa 1,2i 33kW vyrobený 1996, občas chcípne a za nějakou dobu jde znovu nahodit a tak pořád dokola. Palivový systém jsem kontroloval, čerpadlo dává skoro 2l benzínu /min filtr vyměněn, potrubí až ke vstřikovací jednotce profoukáno. Relé paliv. čerpadla vyměněno. Zmíněná závada podle různých poznatků z Corsa fórum ukazuje na vadné čidlo otáček klikového hřídele. Bohužel nikdo mi doposud neporadil, kde to čidlo je umístěné. Není to zmíněno ani v knize věnující se tomuto typu auta. Kdyby snad náhodou někdo věděl, kde to čidlo je, byl bych moc rád. Není problém je koupit a vyměnit, jen vědět kde je.Motor má několik různých čidel a když jsem pod autem ležel, tak žádný nevypadalo jako ty, co jsou v prodeji.

Podle příznaků by to i na čidlo otáček motoru sedělo. Taky jsem zažil - za jízdy chcíp, znovu start po chvíli motor chytil, na volnoběh jel, při rozjetí po pár vteřinách opět chcíplo. Pak to sem tam chcíplo i na volnoběh - diagnostika ukázala přesně to co sem si myslel - vadné čidlo otáček. Otáčky totiž v okamžiku kdy motor přestal jet spadly na nulu jak podťaté. A to jsem ještě motorem brzdil se zapnutým zapalováním.

http://ecat24.com/opel/catalog/part/1/1 ... 935,20898/

Je to díl č.11 ( https://www.autodily-pema.cz/autodily/o ... 12&ga=3896 ). Bude umístěný na bloku motoru, nad rovinou olejové vany a vedle roviny jak se motor spojuje s převodovkou. Tipuju že to bude poblíž olejového filtru. I podle tvaru není problém ho najít.

Nedoporučuju kupovat levnou náhradu. Polský MaxGear vydržel rok, pak mě nechal na dálnici ve špicce. Topran vydržel jediný start, pak přestal fungovat. Takže Hella tj. díl pro prvovýrobu (to co se koupí jako origo díl bude to stejné).

Díky za reakci, je to opravdu on, ale jen ho najít. Musím zvednout předek, abych se dostal pořádně pod motor, pak budu hledat jak píšeš.
Taky máš stejný auto?

Buď bude poblíž řemenice - většinou bývá zubatá nebo bývá na zvonu převodovky a počítá zuby setrvačníku.

Díky za informaci, u řemenice není, musím mrknout ještě na tu převodovku.

Bude na té převodovce, jen nepočítá zuby setrvačníku, ale jsou tam po obvodu 4 štefty.

to stasek
Najskorej ho nájdeš v rozdeľovači zapaľovania alebo na kľukovke pod rozvodmi .
Nenapísal si kód motora (C12NZ alebo X12SZ) čo je dosť dvôležité.

Mám sice jen Astru G s motorem X16SZR a zde je snímač kliky na řemenici při pohledu od nápravy zezadu.

Pánové, děkuji moc všem za odpovědi, jak vyplývá z informací od Delonga, tak mám smůlu a mám typ motoru C12NZ/K a tím pádem čidlo v rozdělovači, to je nejdražší, přes 2500Kč. Teď přemýšlím, jestli je lze považovat za snímač otáček klikového hřídele, když v nabídce od Auto kelly je popisováno jako snímač zapalovacích impulsů.

Tak rozdělovač se stejně jako vačka točí poloviční rychlostí proti klikovce - tudíž lze snímáním otáček jeho hřídele v podstatě snímat i otáčky motoru.

Tak jsem koupil nový rozdělovač, vyměnil ho, a závada zmizela, ještě bych potřeboval radu, jak nastavit předstih. Jestli čistě náhodou někdo neví, jak u tohoto modelu. V celý knížce "Jak na to" pro tento typ auta není zmínka. Jen pro motory 1,4 a já mám 1,2. Na řemenici klikovky žádný značky nejsou, na Corsa fórum to nikdo nikdy neřešil, návštěvnost tohoto webu je mizerná, nakonec jsem dostal na předcházející problém radu právě tady. Třeba někdo ví jak na to. Díky.

Popíšu ti to jako bych to dělal na motoru třeba ze škodifky. Tam je základní hodnota předstihu 4° PŘED horní úvratí - a měří se to na prvním válci. Vyřadí se podtlaková regulace odpojením hadičky (u elektroniky často už podtlaková membrána není, posun předstihu podle podtlaku v sání řeší na základě měření tlakovým čidlem sama ŘJ). Sundá se vrchní kryt ventilů a vyndá se svíčka na prvním válci, abys viděl, kdy jde v něm píst nahoru při současně zavřenejch ventilech = píst jde "do komprese". Horní úvrať se vyhledá pomocí špejle nebo jiný tyčky spuštěný dírou pro svíčku do válce při otáčení klikovkou pomocí klíče na hlavní řemenici = pístem nejvíc vystrčená tyčka je horní úvrať. U zapalování s mechanickýma kontaktama se připojí na kontakty žárovková zkoušečka, u elektronickýho snímače je nejlepší osciloskop, kterým hlídáš úroveň na výstupu snímače. Pak buď odměříš na klice/hlavní řemenici úhel 4° (u Corsy se ta hodnota může lišit !!!! Klidně tam může bejt NULA!!!! TO MUSÍŠ ZJISTIT Z NĚJAKÝHO MANUÁLU NEBO V SERVISE!!!) nebo pomocí šuplery odměříš tomuhle úhlu příslušnej posun pístu dolů do válce pod horní úvrať = MUSÍ SE TOČIT PROTI SMĚRU NORMÁLNÍHO OTÁČENÍ. V tom bodě kliku zablokuješ proti dalšímu pohybu. Rozdělovač samotnej se namontuje do bloku motoru a než se dotáhne jeho upevnění, otáčí se celým rozdělovačem tak dlouho, až v daný pozici klikovýho mechanismu najdeš bod rozpojení mechanickejch kontaktů nebo bod, kdy elektronický čidlo skokem změní svoji výstupní úroveň. Tam utáhneš spoj mezi tělesem rozdělovače a blokem motoru. Tím máš nastavenej bod se základní hodnotou předstihu zapalování V KLIDU. Další posun předstihu už musí dělat technika sama, na další seřizování průběhu regulace bez extra přípravků doma nemáš.

Aha, tak to je docela komplikovaný, myslel jsem, že je to jednodušší. Třeba stroboskopem. Ale žádné rysky a značky na řemenici nejsou. Takže to vidím na servis Opel. Chtěl jsem ušetřit, jako důchodce nějaký pašky, ale nepůjde to. Mám sice knihu Jak na to pro Opel Corsa, ale jak na sviňu tam není o seřizování předstihu u CorsyB ani zbla. Taky ani nevím, kolik stupňů by měl mít. Každopádně díky za podrobný výklad.

Stroboskop se používá na dynamickou kontrolu nastavenýho předstihu i na kontrolu právě tý dynamický regulace (klasický stodvácítky mohly v závislosti na otáčkách a zadupnutí plynu do podlahy "ujet" s předstihem až kamsi ke 25° před horní úvratí nebo ještě dál). Důležitý bylo, aby se předstih posouval s rostoucíma otáčkama k vyšším hodnotám a s jejich poklesem se zase snižoval. Skutečnej průběh regulace, hlavně strmost tý převodní charakteristiky, je důležitej třeba i pro používání paliva o nějaký hodnotě oktanovýho čísla - benál s menším o.č. vyžaduje plošší křivku a celkově menší absolutní hodnotu předstihu, vyšší o.č. dovoluje naopak křivku strmější a celkově větší předstih - tím dovoluje i motor víc vytočit do otáček a získat z něj vyšší tepelnou účinnost a tím i vyšší výkon.

Celý se to už při vývoji motoru testuje pokusama a takovej vývoj je finančně drahej. Výsledkem jsou dneska elektronický "mapy předstihu", který se programujou do řídících jednotek spolu s "palivovýma mapama" a korekčníma křivkama tlaku a teploty nasávanýho vzduchu i teploty samotnýho agregátu. Dřív to byly křivky, podle kterejch se vytvářely i upravovaly mechanický prvky odstředivý a podtlakový regulace. Ty křivky jsou závislý třeba i na takovejch věcech, jako je tvar a dýlka sacího potrubí, velikost sacích kanálů a průměr i počet ventilů a tvar spalovacího prostoru v hlavě - při jejich změně dochází do určitý míry i k požadavku na změnu průběhu regulace předstihu. Nahrání jinejch hodnot je "čiptuning" - snaha vylepšit výkonový charakteristiky motoru. Zas záleží na tom, jak dobře má takovej "čipér" odzkoušený změny v mapách a jak dalece si taková úprava "sedne" s daným motorem.

Pro tvoji montáž novýho rozdělovače je určitě i důležitý, aby ten rozdělovač byl z výroby sám o sobě nastavenej do základního nastavení a nemusel se nejdřív nastavit na počáteční hodnoty daný výrobcem motoru - některý servisy neumějí ani to, i když servis honosící se přívlastkem "značkovej" by to umět měl a měl by z toho titulu na to mít i příslušný vercajky a technický podklady = tabulky hodnot, na který se má takovej díl nastavovat.

Rozdělovač jsem nastavil přibližně, jako byl starej, ale chcípalo to, tak jsem si s tím chvilku hrál a už to maká. Ale když prudce přidám, tak to zacuká. Jinak táhne líp jak dřív.