Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Dokáže někdo dekódovat, na jaký napětí jsou? Vlevo má 1 µ, vpravo 2,2 µ.
Díky.

2G = 400V⎓ (podle EIA)

Luxusní tabulka, tleskám

Vocamcaď: http://www.iequalscdvdt.com/Markings_and_Codes.html
Nebo: http://kaizerpowerelectronics.dk/theory ... ode-table/

K je tolerance ±10%, to dole, "g", nebo "9J0", bude šifra pana Hitačiho, možná ňáká datumovka, šarže, nebo tak podobně.

Na 400V se mi zdají malé, hlavně ten 1µ, tomu bych tipoval tak max. 63V... Jaké to má rozměry?

Tak to by se dalo zjistit podle napětí průrazu hodně měkkým zdrojem, ne?

Ten 1µF má větší tloušťku (viz stín), může bejt na stejný napětí jak ten vedle.

Díky za tabulku, hodí se. Malý úplně nejsou, ten vlevo je tak 10x10x20, vpravo 7x25x15 odhadem, teď je nemám u sebe.

Toto není polovodič . Neuvědomuješ si , že všechna energie v kondu projde najednou průrazem a je šlus . Z kondů lze takto dělat jen elyty .

Nás kdysi učili o kondenzátorech s metalizovaným papírem (MP). Ty mají v popisu práce se při průrazu "zotavit" a přežít za cenu nepatrného poklesu kapacity.
A kondy na obrázku sice už nemají papír, ale fungují stejně.
Třeba srážecí kondenzátory v různých PIR čidlech taky ztrácejí kapacitu postupně aniž by byl "šlus". Takže zjišťovat průrazné napětí se takto orientačně dá. Naopak u elytů o tom velmi pochybuji.

EDIT 25.8.2017 - vloženy výstřižky ze starých katalogů:

Nevíš , o čem klapeš .

Tos to vysvětlil.

Ale nedalo mi to. Kdysi jsem to zkoušel s kondenzátorem kolem 1uF a na menší napětí, možná na 63V, a fungovalo to velmi dobře. Průraz nastal mnohokrát a kapacita postupně mírně klesala po mnoha desítkách průrazů. Byl to nezapouzdřený typ jako na obrázku: http://cz.rs-online.com/web/p/polyesterove-foliove-kondenzatory/4833898/


Je ovšem pravda, že energie byla mnohem menší než u kondenzátoru 1uF/400V , který jsem teď zkoušel. Je zalitý v hmotě, podobně jako kondenzátory na které se tazatel ptá.
První průraz nastal při asi 1,2kV. Prsklo to, ale nic dalšího se nestalo. Druhý průraz nastal asi při 1,6kV a prsklo to znatelně víc. Třetí průraz byl asi při 1,7kV a způsobil prasknutí a odfouknutí vrchní zalévací hmoty z jedné strany součástky. Udělal jsem ještě asi 10 průrazů s odloupnutou krycí hmotou. Původní kapacita byla 1,008uF, po cca 10 průrazech 1,002uF. Kondenzátor stále funguje, ale nikdo by ho asi už nechtěl použít s polovinou obalu.

Což mi připomnělo situaci, že jsem kdysi potřeboval rozměrově menší kondenzátory než byly tehdy k dispozici, tak jsem ve svěráku rozdrtil obal hnědého "hovňáku" TC181 a holý svitek pouze namočil do nitrolaku. Fungovalo to léta. Možná to nakonec byla lepší ochrana před vlhkostí než měly originály. Jen bylo nutné nenamáhat silou přívody.

BOBOBO, já bych to s tím klapáním viděl spíš opačně.
Většina polyesterových svitků jsou samoregenerační typy podobně, jako se kdysi chovaly MPčka a jak popisuje PavelFF.
Zvyšováním napětí u elektrolytu /výrazně nad jeho pracovní mez a s tvrdým zdrojem/ se žádný elektrolyt natvrdo a trvale neprorazí.
Dosáhneš akorát tak toho, že Ti vlivem 500x zvýšeného svodového proudu po chvíli bouchne do držky.

Pokud je k dispozici víc kusů,můžeš to změřit za cenu jednoho z každýho typu.Jestli jsou samoregenerační,jde poznat snadno nejen podle kapacity poté,ale i podle stavu kondu.
BTW.Big THX 2 MetalGod za tu tabulku.
BTW#2.Malejma elytama(starejma)jsme na průmce stříleli.Pouštěli jsme to doho střídavinu z reguláku.Dolet a přesnost asi jako kuličkovka a strašně to smrdělo už po deseti výstřelech.

Tabulka užitečná. Ono při prvním pohledu vypadá, že to používají i v označení MLCC SMD..

No to nám na intru nedržel už na konci studií jistič. My taky stříleli střídavinou, ale bez reguláku

Kondy mám jen dva od každýho. Vytažený asi z nějaké staré CRT televize. Ten druhej bude asi taky jen na 400 V odhadem. Trápit je nebudu.