střela .22LR, výpočet

Zpráva

#1 Příspěvek od **mi-ro** » 22 srp 2017, 07:03

Trochu mimo téma, na odlehčení. Dokážete mi někdo spočítat, jak vysoko vyletí a za jak dlouho dopadne zpět na zem střela náboje .22LR vystřelená úsťovou rychlostí 350m/s s hmotností 2,5g? Já to nedám. (nadm. výška cca 250m.n.m, běžná atmosféra) Dík

adamscho · #2 Příspěvek od **adamscho** » 22 srp 2017, 07:34

skus si stiahnut program http://www.balistika.cz/download.html

jirkati · #3 Příspěvek od **jirkati** » 22 srp 2017, 10:49

http://reseneulohy.cz/195/vrh-svisly-vzhuru

#4 Příspěvek od **EKKAR** » 22 srp 2017, 16:23

To není jen vrh, tam je potřeba podle hustoty vzduchu, tvaru a rychlosti střely zanést korekci na odpor vzduchu. Ani při pádu zpátky na povrch z bodu apogea se rychlost trvale nezvyšuje, ale těleso nabere tzv. "mezní rychlost" a dál už nezrychluje ...

Habesan · #5 Příspěvek od **Habesan** » 22 srp 2017, 18:00

Mě vyšlo 6 km (při zanedbání odporu vzduchu.)

Bořiči mýtů to zkoušeli.
Pokud vystřelíš dostatečně kolmo, tak se střela v nejvyšším bodě zastaví, položí a celkem nestabilně padá volným pádem, přičemž dosáhne mezní rychlosti, která není moc velká.

Pokud letí jen trochu šikmo, a boční vítr, se kterým se potká, tomu dost pomůže, tak vykoná balistickou křivku, neztratí stabilizující rotaci, a dopadne rychlostí srovnatelnou s počáteční.

Celkově jim vyšlo, že střelba do vzduchu je nebezpečná blbost.

#6 Příspěvek od **Achab** » 23 srp 2017, 07:57

Habesan píše:Mě vyšlo 6 km (při zanedbání odporu vzduchu.)

To je nesmysl, maximální dostřel náboje 22LR Standard je 1700 - 1800m při nejvyšší dosažitelné ústové rychlosti
(z dlouhé zbraně). U výkonnější verze 22LR HV (High Velocity) je to max kolem 2400m. A při střelbě kolmo nad sebe je dostřel podstatně menší.

#7 Příspěvek od **mi-ro** » 23 srp 2017, 09:40

A i kdyby to letělo tedy 2km, rychlost se bude snižovat až na nulu a pak zase dolů. Ale nahoru tedy cca 5s? a dolů o něco více protože volným pádem střela nedosáhne to co na ústí hlavně. Takže návrat za 10-15s? (napadlo mě vyzkoušet u klidné hladiny rybníka, jinak není šance detekovat dopad)

#8 Příspěvek od **Achab** » 23 srp 2017, 10:17

Kdepak 2km, u 22LR Standard to bude nanejvýš několik set metrů. Příklad dostřelu u protiletadlového kanónu 85mm:

do dálky při náměru 45° ....... cca 22km
do výšky při max. náměru ..... cca 10km (účinný 8km)

Granát 85mm má samozřejmě vyšší čelní odpor, ovšem taky úměrně vyšší energii. Ale pro přibližnou ilustraci to stačí.
Jinak z ruky těžko střelíš ideálně kolmo nahoru, i s malou odchylkou ten rybník snadno mineš, nebo střela spadne příliš daleko mimo dohled. Dopad malé střely jako 22LR nakonec ani nemusí být na hladině průkazně rozpoznatelný.

scorpions-cz · #9 Příspěvek od **scorpions-cz** » 23 srp 2017, 22:48

Přesně s malorážkou těžko střelíš kolmo.
Jinak max dolet .22LR je opravdu někde kolem 1500-1800m. Ranivý - smrtelný účinek max 800m. oproti 7.62x39(SA58) dolet 2800m a smrtelný skoro po celé dráze.

#10 Příspěvek od **Achab** » 24 srp 2017, 11:43

Správný termín pro maximální možnou vzdálenost dopadu střely je dolet. Maximální dostřel se udává pro konkrétní zbraň a náboj při reálném rozsahu náměru dané zbraně. Teoretický maximální dolet je proto u ručních zbraní oproti udávanému maximálnímu dostřelu vyšší, prakticky ovšem není využitelný.
U zbraně s možným náměrem kolem 45° jako například dělo, se maximální dostřel rovná doletu. Pokud se tedy u pušky vyjde z udávaného reálného dostřelu, bude poměr doletu do dálky a výšky jiný než u kanónu.

#11 Příspěvek od **mtajovsky** » 24 srp 2017, 15:07

Existuje bod doletu (dopadu), což je průsečík dráhy střely s úrovní povrchu, kam střela dopadne. Pak je dostřel, což je vzdálenost od ústí hlavně k bodu doletu (dopadu), který se může měnit podle vzájemné výšky ústí hlavně a bodu dopadu. Dostřel pak může být tzv. maximální nebo účinný. Maximální dostřel není ve skutečnosti pro teoretický náměr 45°. Je zde vliv vzduchu. Pro ruční zbraně, kde se neuplatní příliš snížení hustoty vzduchu s výškou, je to asi 30°. Pro dalekonosné kanóny je to naopak více - asi 50°. Vystřelený granát se rychleji dostane do řidších vrstev vzduchu a má v tu dobu náklon asi těch teoretických 45°. To mu pak dává možnost dlouhého letu v řídkém vzduchu.

#12 Příspěvek od **EKKAR** » 24 srp 2017, 15:27

Každopádně prvotní dotaz zněl na vejšku doletu při vertikálním výstřelu, nikoliv na vodorovnou vzdálenost, kam až doletí projektil od místa výstřelu. A k tomu opakuju znovu je potřeba znát nejen balistiku, ale i aerodynamickou charakteristiku samotnýho tělesa střely, protože ta ovlivňuje úbytek rychlosti na vertikální dráze v míře srovnatelný s gravitací - a to tím víc, čím má daná střela menší průřezový zatížení.

Když to přeženu, podkaliberní střela srovnatelný váhy vystřelená z libovolný hlavně bude mít určitě vyšší maximální vejškovej dostup než střela tzv. "rážová" (průměr shodnej s ráží hlavně) nebo dokonce "nadrážová" (příklad některejch tzv. puškovejch granátů nasazovanejch na ústí hlavně a vystřelenejch do vejšky tlakem plynů z hlavně - existujou jak verze vyžadující speciální vystřelovací náboj bez střely, tak i granáty umožňující střelbu obvyklým střelivem). Stejně tak bude mít vyšší dostup střela aerodynamicky tvarovaná, než kus hranatýho sekanýho olova nebo dlažební kostka ...