Znáte někdo sluchátkový zesilovač podle schématu z přílohy? Je z knihy "SCT 100 praktických konstrukcí" kteroužto napsali pánové Stanislav Kubín, Jan Ondrášek a Miloš Munzar.
Působí na mě docela dobrým dojmem, nicméně nemám tolika zkušeností a tak se necítím na to, jej přesně hodnotit.
Chci si postavit, spíše pro radost, sluchátkový zesilovač. Mám normální uši, nejsem battman, takže honba za zkreslením 0,0000000001 %, rychlostí přeběhu 123 MV/µs a rovnou kmitočtovou charakteristikou od 0 do 1 MHz není zcela na místě.
Tu na fóru nějaké diskuse o zesilovačích pro sluchátka jsou, ale o tomto ne. Nebo neumím hledat.
Sluchátkový zesilovač
Moderátor: Moderátoři
-
zdenoeddie
- Příspěvky: 2580
- Registrován: 31 říj 2007, 00:00
- Bydliště: uz len Presov :)
- Kontaktovat uživatele:
sinclair píše:Tohle je celkem dobře fungující věc, co bez toho zdroje byla publikovaná už v Audioamatéru, počátkem 90. let. Akorát pozor na to NE-čko, radši typ NE5534AP Texas. O dost míň šumí.....
Je to znát, sluchátka mají tu nepříjemnou vlastnost, že v nich jsou i ty necelé 3 dB šumu slyšet, třeba i proto, že jeho úroveň se pohybuje na mezi prahu slyšitelnosti (nebo třeba já jsem měl kliku na méně šumící 5534, že byl rozdíl tak malý, když jsem je nahradil 5534AP, které jsem konečně sehnal v DIP pouzdrech, nebo na CD přehrávač, že sám už na svém výstupu nějak šuměl, každopádně i to byle mými prostředky neměřitelné).
Ale uvědomme si, že zesilovač má zisk sotva 8, po připojení 32 Ω sluchátek bude potřeba na vstupu pro plnou hlasitost nějakých 150 mV, to nám dělá odstup od šumu přes 100 dB i s obyčejnou 5534.
fero_b píše:http://www.pavouk.org/hw/audiosystem20/tpa6120a2.html
Hezké zapojení, tu stránku znám. Ale deska z té knihy si mohu vyrobit doma, je jednostranná a většinu součástek na ten zesilovač mám doma. Krom operačních zesilovačů. To pavoukovo zapojení bude možná i lepší, ale já to stejně asi nepoznám.
Jsem na cestě k šípku.
-
jef111
- Příspěvky: 2131
- Registrován: 27 kvě 2006, 00:00
- Bydliště: okr. Olomouc
- Kontaktovat uživatele:
Na tohle zapojení je ta 5534-ka dobrá. Jejím vlastním šumem bych se tolik netrápil, i když v citlivých sluchátkách poznám rozdíl, nechává mě to klidným. Jakmile totiž připojím jakýkoli zdroj signálu, šum se znásobí. Pustím (i slušnou) nahrávku a šumu je pocitově zase minimálně 2x tolik.
A pokud chceš míň šumu a o chloupek lepší i ostatní parametry, použij NJM2114. Je to ta samá topologie jen trochu technologicky vylepšená a obvod s ní bude stabilnější.
OPA2134 bych se tady raději vyhnul. Má poněkud slabší výstup což je u tohoto zapojení nevhodné. A ani jinde mě tenhle operák zrovna nenadchnul, to už raději sáhnu po té klasice 5534.
Ještě bych zapojení doplnil o VF filtr na vstupu, klasický RC článek. Ne že by se bez toho nedalo žít, ale je to "slušnost". Taky odpory 100R na výstupu bych se pokusil snížit, co stabilita obvodu dovolí. Je to už hodně a projeví se impedanční chára sluchátek, některá pak budou příliš "přebasovaná". A to nejsou "netopýří" rozdíly, změna toho odporu je zcela jasně slyšet. Myslím že 22R by tady mělo být ještě bez problému. Pokud ne, pomůže lokální kompenzace na příslušných nohách 5534 nebo klasicky pár pF přímo mezi výstup OZ a invert vstup. Tenhle kondík by tam ostatně měl být v každém případě. Takhle se totiž zpoždění na koncových tranzistorech přičítá k celkovému zpoždění smyčky zpětné vazby a zhoršuje tak stabilitu. Pak dojde k situaci že i těch 100pF v celkové ZV budeš moct snížit a to paradoxně může stabilitu dál zlepšit....
Dál by se to zapojení dalo zlinearizovat použitím proudového zdroje namísto odporu 6k8. Nestojí to skoro nic a srazí zkreslení tak na polovinu. Ale to už možná zbytečně hrotím...
Mimochodem, primitivní zapojení s pěti tranzistory může budit jakoukoli kapacitní zátěž přes 4R7 bez jakýchkoli problémů se stabilitou, jestli to dokáže tenhle obvůdek to nevím, obvykle tam bývají nějaké ty desítky až stovky ohm. Takže bych si troufal tvrdit že ten operák je leda na škodu
Ale je to jednoduché a efektivní. Tak to klidně postav
A pokud chceš míň šumu a o chloupek lepší i ostatní parametry, použij NJM2114. Je to ta samá topologie jen trochu technologicky vylepšená a obvod s ní bude stabilnější.
OPA2134 bych se tady raději vyhnul. Má poněkud slabší výstup což je u tohoto zapojení nevhodné. A ani jinde mě tenhle operák zrovna nenadchnul, to už raději sáhnu po té klasice 5534.
Ještě bych zapojení doplnil o VF filtr na vstupu, klasický RC článek. Ne že by se bez toho nedalo žít, ale je to "slušnost". Taky odpory 100R na výstupu bych se pokusil snížit, co stabilita obvodu dovolí. Je to už hodně a projeví se impedanční chára sluchátek, některá pak budou příliš "přebasovaná". A to nejsou "netopýří" rozdíly, změna toho odporu je zcela jasně slyšet. Myslím že 22R by tady mělo být ještě bez problému. Pokud ne, pomůže lokální kompenzace na příslušných nohách 5534 nebo klasicky pár pF přímo mezi výstup OZ a invert vstup. Tenhle kondík by tam ostatně měl být v každém případě. Takhle se totiž zpoždění na koncových tranzistorech přičítá k celkovému zpoždění smyčky zpětné vazby a zhoršuje tak stabilitu. Pak dojde k situaci že i těch 100pF v celkové ZV budeš moct snížit a to paradoxně může stabilitu dál zlepšit....
Dál by se to zapojení dalo zlinearizovat použitím proudového zdroje namísto odporu 6k8. Nestojí to skoro nic a srazí zkreslení tak na polovinu. Ale to už možná zbytečně hrotím...
Mimochodem, primitivní zapojení s pěti tranzistory může budit jakoukoli kapacitní zátěž přes 4R7 bez jakýchkoli problémů se stabilitou, jestli to dokáže tenhle obvůdek to nevím, obvykle tam bývají nějaké ty desítky až stovky ohm. Takže bych si troufal tvrdit že ten operák je leda na škodu
Ale je to jednoduché a efektivní. Tak to klidně postav Olovnatý cín je vhodný k pájení ale není k jídlu. Bezolovnatý cín je sice možné jíst ale nejde jím pájet
www.sigmaphon.cz
www.sigmaphon.cz