jehla na gramo Tesla mc600q
Moderátor: Moderátoři
jehla na gramo Tesla mc600q
https://www.ortofonaudio.cz/ortofon/esh ... ofon-OM-5E
http://www.ame.cz/Gramofonova-prenoska- ... 10699.aspx
. . . a levněji
Vložka je originální výrobek Ortofon.
Model OMB je vždy OEM verzí modelu OM pro výrobce gramofonů.
Mezi stejnými verzemi OM a OMB není prakticky žádný rozdíl.
Jiný způsob balení je dán velkoobchodní distribucí a tím i nižší koncovou cenou.
http://www.graled.cz/p/145/omb-5-e
Jinak k těm OMB-5kám:
Ortofon své oem přenosky nerad vidí ve volném prodeji. Svého času byl trh zaplaven OMB-5, kterou v megamnožství po čalounickém převratu nakoupila litovelská Tesla, resp. její pokračovatel, tuším ETA.
Přenosky nabalila do stejných plexi krabiček, v nichž se prodávaly předtím teslácké přenosky VM, a distribuovala jako "přímou náhradu" již dále nevyráběných véemek.
Ten kus na ame.cz bude asi ještě něco z oné várky.
Tyto přenosky se na trhu držely velmi, velmi dlouho.
Samotný Ortofon Czech pak v reakci na to, že mu chronicky uchází zisk, neboť si každý v Česku akorát kupuje "óembéčko za pěťo", notabene ne od nich, vypustíl fámu, že se jedná, ó hrůzo!, o neautorizované padělky!
OMB-5 je kvalitou stejná jako OM-5, rozhodně bych se nebál do ní jít.
Občas se setkávám OMB-3, ale o té nevím, co si mám myslet.
Jeden je osobní zkušenost s OM3, OM5 a OMB5. Jestli máš měřicí desku a slušný milivoltmetr /či měřič úrovně/, tak i sám sobě můžeš vyvrátit tvrzení o tom, že OM5 a OMB5 jedno jsou. Dál to nemíním rozpitvávat - každý sám, kdo to myslí jen trochu vážně, má možnost si to ověřit a změřit. Není nad osobní zklamání.
Druhej je to, že před 7 lety běžel soudní spor mezi českým zastoupením OF a jednou firmou, který OF vyhrál.
Třetí je skutečnost, že Litovel opravdu přenosky OMB5 od OF koupil v "průmyslovým balení" a poté je dával do svých, acrylových krabiček i s návodem k montáži a vysvětlujícím textem - někde ještě ty krabičky i s papíry mám, i když je v nich na vložené plastové základně a šroubkách něco jiného.
Sami Dánové tuto dodávku /jednalo se o 25.000 vložek a nějaké chvějky k tomu/ záměrně označili tím béčkem, aby byly odlišené od toho, co se běžně prodává v jejich zastoupeních.
Tyto vložky, pokud opravdu pocházely z oné litovelské dodávky, byly fakticky OM5, doplněné samotným výrobcem o to B kvůli odlišení.
Jenže 25k vložek zmizelo a světe div se - OMB5 se furt u nejrůznějších firem objevovaly a objevují!
Měl by sis zjistit u českého zastoupení, nebo klidně i v Dánsku, jak to s těmi béčky v současnosti opravdu je a neplácat kraviny.
Myslíš, že jsem dal odkaz na OF jen proto, aby tazatel víc utratil ?
Podezíráš mě z profitu na propagaci té firmy ?
Co by podle Tebe mělo do MC600Q přijít a proč pokládáš OM5 za entry level? Měřil jsi tu přenosku vůbec a porovnával s jinými? Já jo..
A co přesně je podle Tebe o dvě třídy výše nad OM5?
Ano, OM10 má vychozeno tak maximálně o 2 třídy školy obecné víc než OM5
EDIT: Tohle měla být reakce na Konosukeho smazaný komentář, že OM10 je o 2 třídy lepší než OM5.
Omlouvám se za unáhlenou a přehnanou kritiku firmy Ortofon, kterou tady ponechávám z dokumentárních důvodů.
Mimoto i MC600Q, stejně, jako každý jiný gramofon, je jen jeden článek řetězce a je otázka, co všechno by muselo tvořit řetězec a v jakém prostoru by měl hrát, aby se rozdíl mezi OMB5 a nějakou AT s microline hrotem vůbec poslechem dal poznat.
Samozřejmě, OMB-5(E) znám, byť jen zvukově, neměřil jsem je. Kupoval jsem si ji poprvé v 90. letech, ještě s kulovým hrotem, plus jsem si k ní koupil náhradní chvějku, taky s kulovým hrotem, bylo to bez "E" na konci. Nevím, jestli v devadesátkách byla eliptická v široké distribuci taky, ale u nás v přerově, kde jsem tehdy bydlil, v "Elektro gramo Zink" byla jen kulová.
Další, tentokrát OMB-5E eliptickou, jsem koupil r. 2007, a poslední, roku 2011.
Všechny byly v teslácké "plexi" krabičce, s typickým teslácky psaným návodem (text v podstatě obšlehnutý z návodů k Tesla VM-xxxx), jen s jiným náčtrkem a parametry, samozřejmě. Na návodu bylo červené kulaté razítko. Byla přišroubovaná k fóliovému výlisku těmi klasickými hliníkovými tesláckými šroubečky.
To jsou všechno typické znaky a myslím nenapodobitelné znaky pro tuhle várku.
25k přenosek
Já osobně jsem se nesetkal s jinak balenými OMB-5, než jak jsem uvedl. Jestli se na trhu vyskytly ještě jiné OMB-5, je možné, ale pokud by mělo jít o padělky, je tu otázka, proč je padělek nadepsán OMB? Proč ne OM? Jestli se někomu vůbec vyplatí pajcovat lacinou MM přenosku? Přenosky přece jen jsou zrovna dost okrajový sortiment. Kdybych měl něco opajcovat, vezmu si do hledáčku jednu z těch "zázračných" přenosek pro audiofilní snoby, co se prodávají za 100k.
To písmeno B v označení znamená prostě "bulk", tedy volně přeloženo "na kila"
To nařčení z padělání bylo směřovánu právě na tu OMB-5 z Litovle, měli na webu přímo nafocenou tu jejich krabičku a ofocený návod. A přesně tohle označili jako ten pokoutní produkt, který kazí dobré jméno firmy Ortofon. Bohužel už to nemohu na webu najít, je to dlouho. Asi to už odstranili.
- Přílohy
-
P1060124.jpg- Návod na obsluhu magnetodynamické přenosky OMB 5E
- (221.75 KiB) Staženo 360 x
Já OM-5 jako takovou přece nezatracuji. Jen říkám svůj názor, a za tím si stojím, že plně nevyužije potenciálu tohoto grama. Ale aspoň gramo nebude mařit potenciál této přenosky.
Když jsem si OMB5 koupil a slyšel poprvé, byla to i pro mne příjemná změna oproti těm VKxxxx, VM-xxxx a Mf-100 či čeho.
To jen moje přirozená nespokojenost se statusem quo čehokoliv a perfekcionismus mě hnaly k dalšímu bádání a experimentování v téhle oblasti.
Asi bych měl proto tazatele nechat, ať si touto cestou projde i on sám a o dalším vývoji ať si rozhodne podle svého vkusu, spokojenosti, peněženky atd...
Protože kdyby si tazatel koupil nějakou mnou doporučenou přenosku a poslouchal s ní, přeskočil by svůj vývoj, byl jen produktem mé vlastní koncepce, a nevěděl by, proč zrovna tahle přenoska se mu má líbit. A to by byla chyba.
Každý máme jiné uši, každý jsme jinak tolerantní k tomu či onomu, máme jiné nároky, takže uznávám, že nic jiného v této chvíli asi nemá smysl doporučovat.
Jestli bych něco s mírnou nadsázkou mohl označit za vložku o jednu třídu lepší, tak to asi bude Shure V-15. Kterákoli verze. Rozdíl třídy, vyjádřenej v penězích, si najdi sám.
Tuzex sice byl doost nenažranej, ale třeba SL-Q3 a pozděj i B77 dovezli za celkem rozumný peníze. Ve stejný době, kdy jsem kupoval tu SL-Q3 tam měli i V-15 II. Za nějakých usraných 1.700 bonů. No nekup to!
I kdybych se udřel a snažil se na ni vydělat, než by se tak stalo, už by dávno nebyla v nabídce..
Ale věř tomu, že kdybych Ti pustil na dvou stejných gramofonech dvě stejný desky, přes dva stejný řetězce a neřekl Ti, která zrovna hraje - jestli OM5 či V-15, tak to nepoznáš. Takovej je sviňa život a lidský uši.
Kdybych Ti přímo neřek, na co se máš zaměřit a co hledat, tak bys mě nařknul, že z Tebe dělám vola a pouštím Ti dvě stejný vložky.
No a nakonec - kdyby nebylo jedné z těch přenosek pro ty vyfetovaný DJe na klubech, tak bych si dneska dobrou polovinu maxáčů normální vložkou v normálním gramofonu nepřehrál.
A OM5 vs. OM10 není rozdíl třídy, to fakt ne.
- elektrosvit
- Příspěvky: 2517
- Registrován: 27 čer 2016, 00:00
Dovolím si zase trochu odbočit a zavzpomínat: dokonce jsme někdy v roce 1975 sestavu SG40 (se Šurkou) - něco jako Transiwatt (ten jsem nedělal, ale předpokládám, že to byl on) a dva kousky levistenových třípásmovek z hifiklubu nastěhovali do prodejničky Supraphonu v Hořicích a jedno odpoledne za měsíc dělali agitaci za lepší zvuk (teda lepší, než byl k dispozici na tom firemním gramci, co byl v pultu; poslechová studia začala vznikat až o 15 let později). Paní Věrka Bruková, vedoucí a prodavačka v jediné osobě, nás totiž měla za cvoky, co radši měří, než poslouchají, ale uznala, že to asi je k něčemu, když to slyšela hrát. Říkala, že bychom se asi divili, ned čím si lidi medí, jak to dobře hraje, na čem ty desky soustruží, měla přehled i o tom, jak často si zákazníci mění nebo spíše nemění chvějky nebo přenosky... byla prostě profík v prodávání desek, not i gramofonů, ale také její hudební znalosti musím ocenit.
Nakonec ty akce možná někoho přiměly pořídit si domů něco slušného, ono toho na trhu zase tolik nebylo, ulovili jsme tři nové členy do Hifiklubu (protože v té době byl už narvaný pod Svazarm, tak se lanařilo o to hůř - nikomu se nechtělo "spolupracovat s armádou", a měli pravdu - hifikluby nepatřily ve Svazarmu mezi zrovna preferované složky, mám-li to opsat eufemismem). A paní Věrka pro nás sehnala i sem tam nějakou nedostatkovou desku, kterou jsme si zapomněli v klubu rezervovat předem, nebo se třeba nalisovaly nějaké kousky jako exportní souběh a u nás neměly snad být ani prodávané, pro nás se pár titulů našlo. Určitě ty tři diplomy "Nejlepší prodavač n.p. Supraphon za rok..." už tehdy na prodejně vyvěšené získala právem. Myslím, že ještě nějaké přibyly časem, ale v té době se diplomy už zase dávaly za kdeco, ba i za nic, tratily zase na ceně, ale bylo to pořád levnější, než nějaká hmotně pocítitelná odměna...
Škoda, že jsme se pak dlouho nedostali k zařízení a majetku klubu; někdy v osmdesátém došlo k jakémusi personálnímu otřesu, předávání majetku novému vedení ZO Svazarmu a, když jsme konečně po dvou letech dostali nový klíč k našemu bývalému kumbálu, jak by se asi slušelo správně nazvat klubovnu, z evidence hifiklubu zbyl cár proškrtaného papíru. V evidenci Svazarmu to samozřejmě zůstalo, ale nikdo nevěděl, kde. O popelkovském postavení hifiklubů po převzetí Svazarmem, které se zasloužilo o podstatný úbytek členské základny hlavně tím, co se najednou od nás požadovalo, už tu byla řeč jinde, tak to nebudu v tomto vláknu dál rozmazávat.