Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Potřeboval bych odmagnetovat malou frézku, lepěj se na ní špóny a frézování litiny to je jak zaházený uhelným naježeným mourem.
Co vzít nezalitý trafo na 220V s cca EI32 a vytahat plechy, co jsou na střídačku a vrátit jen E z jedný strany? Doufám, že pár minut provozu teplotně zvládne a nebo by se mohla dát sériová žárovka.
Kámoš mě říkal, že to kdysi dělal z tlumivky zdroje pro lampičky, co byla mezi prvním a druhým filtračním elytem anodovýho napětí. Nemaj dokonce tyhle tlumivky už kvůli vzduchový mezeře skládaný E a I samostatně? Co jejich indukčnost, snesou takovýhle použití?
Na vercajk mám statickou magnetovačku/odmagnetovačku, jenže to je tak na šroubováky, malý kleště a vrtáky či frézy do průměru cca 10-12 mm
Díky!

Co trafospajkovacka? Alebo degauss cievka z nejakeho vraku farebneho CRT.

Myslíš tu velkou cívku kolem stínítka CRT? Nedávno jsem jednu rozmotal, bylo tam asi 50 závitů 0,3mm drátu. Kupodivu se samopájitelným "smaltem". Suprová věc na zapojování na univerzální desce. Ta cívka se připojuje po zapnutí CRT TV či monitoru na pár sekund přímo na 230V a nebo tam je nějakej proudovej omezovač? Nikdy jsem zatím neměl potřebu to zkoumat.

Celeron píše:Ta cívka se připojuje po zapnutí CRT TV či monitoru na pár sekund přímo na 230V a nebo tam je nějakej proudovej omezovač? Nikdy jsem zatím neměl potřebu to zkoumat.

dával se tam thermistor a po zahřátí se odpor zvětšil natolik, že proud se zmenšil na minimum . . .
. . . a tím došlo k odmagnetování.

rnbw píše:Co trafospajkovacka? Alebo degauss cievka z nejakeho vraku farebneho CRT.

To sa mi zdá slabé.
V dielni som si odmagnetovával zverák (bežná stredná veľkosť, zo 3 roky bol na ňom magnet z repráku ) cievkov na E jadre. Počet závitov bol spočítaný podľa jadra ,ako primár bežného transformátora. Nejako extrémne sa to nehreje..vydržalo to aj 2 hodinovú liečbu postupným prikladaním na rôzne "boľavé" miesta zveráku.
Cievku používam často na vrtáky,skrutkovače,pinzety,kliešte....nemám rád,keď to zbytočne lepí.

Co je to "malá" ? Z dvaatřicítky jsem udělal na magiče před 30 lety , ale na takový svěrák (ne svěráček) to nestačí . Chtělo by to alespoň 50 plechy .

Obávám se že když z EI jádra uděláš jen E budeš muset bleskově pracovat.

ok1hga píše:dával se tam thermistor a po zahřátí se odpor zvětšil natolik, že proud se zmenšil na minimum . . .
. . . a tím došlo k odmagnetování.

Toto je princip odmagnetování CRT? V sérii s cívkou je PTC a k oběma paralelně NTC? Předpokládám, že ten spínač bude mít nějakej časovač. Asi to bude způsobovat ten charakteristickej zvuk po zapnutí většího CRT monitoru, nebo TV, co si tak pamatuju. Takový bzuknutí.

V lepsich TV a monitoroch sa to po chvili vyplo cez rele.

Ten kontakt na tom principiálním schémátku je v praxi (ve skutečném tvp) vlastně síťový spínač.
A časovačem je přímo ten pozistor (nikoliv termistor) - PTC.
Při zapnutí protéká jeho seriovou polovinou (polovodičová "pecka" mezi body 2 - 3) do té degaussing cívky velký proud, který způsobuje postupný ohřev celého PTC. Po nárustu jeho teploty dojde ke zvětšení odporu seriové "pecky" (skutečně to vypadá jako "tableta") natolik, že proud cívkou zase klesne téměř k nule.
Paralelní část PTC ("pecka" mezi body 1 - 2) má zase za úkol udržovat (po celou dobu chodu tvp) teplotu celého PTC na takové úrovni, aby do té cívky tekl jen ten minimální proud - v podstatě celý ten PTC vytápí.
Proto musí být ten PTC (po celou dobu chodu tvp) horký - někdy bývá DPS pod ním až zčernalá
A charakterický zvuk (typické "zabzučení" při zapnutí tvp) způsobuje zachvění se masky uvnitř obrazovky tím "magnetickým nárazem".
A jak napsáno výše - u monitorů a novějších-luxusnějších tvp CRT už pozistor nebyl a cívka se odpojovala pomocí kontaktu relé (mj. taky energetická úspora).

OK, díky, už je mi to jasný.

Jestli máš klasickou trafosvářečku s výstupem střídavého proudu a dost dlouhé kabely, tak bych propojil kleště mezi sebou přes kus plechu, z kabelů vytvořil cívku a objel to tím. Další variantou je samozřejmě připojit na to improvizovanou cívku z kusu tlustého kabelu s propojenými konci vodičů. Nezapomeň to vypnout v dostatečné vzdálenosti.
Taky by to mělo jít tak, že na kotouč který upevníš do ruční vrtačky připevníš pár magnetů vždy střídavými póly a po roztočení to budeš přibližovat a vzdalovat.
Hlavně to nepřežeň ať se ti to neroztaví
Viz:
https://www.youtube.com/watch?v=8n5sSmJsCdY

Teda to jsem nevěděl, že střídáním magnetickýho pole se kus přiloženýho železa dokáže rozžhavit do ruda.
Nojo, ale pokud použiju degauss cívku, tak budu muset z mašiny odstrójit magnetický pravítka a snímače, frekvenčák a možná i komutátorovej motor aby to magnetický pole neodmagnetovalo, případně se něco neprofláklo naindukovaným napětím.

BOBOBO píše:Co je to "malá" ? Z dvaatřicítky jsem udělal na magiče před 30 lety , ale na takový svěrák (ne svěráček) to nestačí . Chtělo by to alespoň 50 plechy .

Na velký devítistopý hlavy u 0,5" magnetický pásky pro sálový počítače byla origo odmagnetovačka z menších plechů než 32. Hlava se stíněním byl kus železa tak 80 x 80 x 100 mm a stačilo to. V návodu bylo zapnout, přiložit a pomaličku oddalovat a kroužit pomalu kolem celýho bloku, vzdálit cca 0,5 metrů a vypnout. Takový čarování.
Na počítadle bylo těch páskovejch stojanů 8 ks. Jedno odmagnetování trvalo cca minutu. Za těch cca 8 minut byla odmagnetovačka teplá cca 40 stupňů, rozhodně se nespálila. A bylo to skutečně neuzavřený E.

Že s otevřeným trafem budeš muset rychle pracovat jsem psal, ale že bude "rudá záře nad Kladnem" jsem netipoval.