Ochlazovač vzduchu
Moderátor: Moderátoři
Ochlazovač vzduchu
Dobrý den přeji, četl jsem spoustu recenzí na ochlazovače vzduchu, někdo chválí, většinou však ne. Má někdo odtud osobní zkušenost? Taky by mě zajímal princip funkce. Díky.
Času dosti mám, trpělivost musím míti.
Dělat si z vedra vedro s pocitem prádelny je k nezaplacení. Minimalistická, ale poněkud hlučná funkční varianta je mobilní klimatizace a dobře vyřešený odvod horkého vzduchu, třeba překližkovou deskou s otvorem vsazenou místo okna. Seriózní řešení je splitová klimatizace.
Krátce před tím, než se to rozbilo, tak to ještě fungovalo...
Chudáci v králíkárnách bez klimatizace. 
Kdo chce kam.
Je třeba si uvědomit, že v tomhle případě makroekonomika a tzv. civilizace s tzv. pohodlím doběhla jejich zastánce a konzumenty.
Pradědek pásl kozy a žil v barabizně z vepřovic, v síni měl dlažbu, nad barákem lípu jako kráva. Sral do latríny čím pokaždý zvedl mračno much.
Jako bonus měl to mikroklima a pokud byly venku třicítky, barák si stále držel svoji teplotu.
Megapole zkoncentruje lidi do bydlení nastojato, tepelný řešení staveb se omr.dávalo, plochý střechy s absorpční krytinou k tomu. Dodatečně zatepleno řeší prostup tepla jen po dobu než se hmota stavby prohřeje.
V zájmu parkování=pohodlí se zelené a vodní plochy ve městech proměnily v tvrdé povrchy, asfalt nebo zámková dlažba= další nárůst teploty. A teď bonbonek, masivní používání klimatizace vytvoří drahé ostrůvky chladu, ale současně nad celým městem zvednou teploty o příslušné stovky MW, v případě bezvětří a přízemního smogu se město podusí ve vlastní šťávě.
Za tohoto stavu si teď představme blackout, bez energie, vzápětí bez vody, brzo bez kanalizace...
Je třeba si uvědomit, že v tomhle případě makroekonomika a tzv. civilizace s tzv. pohodlím doběhla jejich zastánce a konzumenty.
Pradědek pásl kozy a žil v barabizně z vepřovic, v síni měl dlažbu, nad barákem lípu jako kráva. Sral do latríny čím pokaždý zvedl mračno much.
Jako bonus měl to mikroklima a pokud byly venku třicítky, barák si stále držel svoji teplotu.
Megapole zkoncentruje lidi do bydlení nastojato, tepelný řešení staveb se omr.dávalo, plochý střechy s absorpční krytinou k tomu. Dodatečně zatepleno řeší prostup tepla jen po dobu než se hmota stavby prohřeje.
V zájmu parkování=pohodlí se zelené a vodní plochy ve městech proměnily v tvrdé povrchy, asfalt nebo zámková dlažba= další nárůst teploty. A teď bonbonek, masivní používání klimatizace vytvoří drahé ostrůvky chladu, ale současně nad celým městem zvednou teploty o příslušné stovky MW, v případě bezvětří a přízemního smogu se město podusí ve vlastní šťávě.
Za tohoto stavu si teď představme blackout, bez energie, vzápětí bez vody, brzo bez kanalizace...
Syn si na kolej koupil tehhle vehement:
https://www.coolexpert-world.com/files/ ... -om-cz.pdf
Údajně mu to bylo na dvě věci. Máme to v kůlně, zkoušel jsem, jestli by se to dalo použít aspoň jako ventilátor, ale zdálo se mi, že je to moc hlučné.
Pokud by o to měl někdo zájem (dálkové ovládání asi zmizelo v propadlišti dějin), mohu to zapůjčit nebo i darovat za osvoz.
https://www.coolexpert-world.com/files/ ... -om-cz.pdf
Údajně mu to bylo na dvě věci. Máme to v kůlně, zkoušel jsem, jestli by se to dalo použít aspoň jako ventilátor, ale zdálo se mi, že je to moc hlučné.
Pokud by o to měl někdo zájem (dálkové ovládání asi zmizelo v propadlišti dějin), mohu to zapůjčit nebo i darovat za osvoz.
Ve strojovně je voda a na palubě se tančí.
Silová klimatizace (na principu Carnotova cyklu) je vyhánění jednoho zla zdánlivě menším zlem, dneska a pro jednotlivce se to zdá být řešení. Nakonec může ale milion klimatizací ve velkoměstě vytvořit závažnou změnu lokálního klimatu. Jenže lidi jsou už takoví.
Klimatizování horka, které se už do baráku dostalo je vždycky už na úrovni jak rozestavit kbelíky pod děravou střechou, aby mi nenachcalo rovnou na hlavu.
Řešení je stavět tak, jak stavěli předci instinktivně a hlavně v jižních zemích, protože naše klima se jim už podobá nebo i předstihuje, a sice chytře.
Klimatizování horka, které se už do baráku dostalo je vždycky už na úrovni jak rozestavit kbelíky pod děravou střechou, aby mi nenachcalo rovnou na hlavu.
Řešení je stavět tak, jak stavěli předci instinktivně a hlavně v jižních zemích, protože naše klima se jim už podobá nebo i předstihuje, a sice chytře.
starecd píše:bohužel mám totéž co venku +50%-60%vlhkost. Taky k nezaplacení chládne to asi tři dny, pokud se ochladí aspoň o 10°C.
záleží na více faktorech, orientace místností, barva fasády, úroveň podlahy vůči terénu, přítomnost zeleně v nejblížším okolí a celkové prostředí. Jestli máš v sousedství firmu a pozemek 400m2 vydlážděný na parkoviště, máš prakticky o výheň postaráno.
Jak teď přes léto projíždím na skůtru v tričku a kraťasech, je znát okamžité rozložení teplot v prostředí: lokálně velmi chladno od údolí se zahrádkama, venku v krajině +- snesitelně, ale v centru města bestiální horka. Sem tam strom to nevytrhne. "luxus" je historická část s množstvím střech z břidlice.
Chybí nám tuniská zkušenost, jak stavět aby se horka dala přežít.
Tím, jak přibývá veder, tak zlevňují klimatizační sady a už to vidím /a večer slyším/ i na balkónech osmipatrových paneláků.
Neptal jsem se ještě, co na to ti ostatní, jak to hučení snášejí.
Ale jak toho bude masivně přibývat a lidi se budou spoléhat jenom na tohle, tak potom nás Bůh chraň před výpadky elektriky. A není to jenom o tom, že nás to uškvaří v baráku. K tomu přidejme zásadní deficit vody v přírodě.
Mně z toho při všech verzích vychází, že máme zadělané na pěkné průsery.
Čím pravidelnější jsou dodávky všeho dneska, tak o to to bude větší rána v budoucnu.
Je už těžko představitelné, že by třeba elektrika vypadla jenom na jeden jediný den. Před cca 30-40 lety výpadky nebyly nic zvláštního, lidi z toho tehdy nijak nebláznili. Ale dnešek je na tom naprosto existenčně závislý.
Ona mnohde bez té elektriky nepoteče ani ta obyčejná voda z kohoutku.
Neptal jsem se ještě, co na to ti ostatní, jak to hučení snášejí.
Ale jak toho bude masivně přibývat a lidi se budou spoléhat jenom na tohle, tak potom nás Bůh chraň před výpadky elektriky. A není to jenom o tom, že nás to uškvaří v baráku. K tomu přidejme zásadní deficit vody v přírodě.
Mně z toho při všech verzích vychází, že máme zadělané na pěkné průsery.
Čím pravidelnější jsou dodávky všeho dneska, tak o to to bude větší rána v budoucnu.
Je už těžko představitelné, že by třeba elektrika vypadla jenom na jeden jediný den. Před cca 30-40 lety výpadky nebyly nic zvláštního, lidi z toho tehdy nijak nebláznili. Ale dnešek je na tom naprosto existenčně závislý.
Ona mnohde bez té elektriky nepoteče ani ta obyčejná voda z kohoutku.