Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ahoj. Experimentuju. Jen tak na stole zapojuju nejjednodušší rozhlasové přijímače krystalky. Jako detektor používám germaniové diody. Změní se vlastnosti zapojení pokud místo germaniové diody použiju diodu schottkyho ?Rád bych to vyzkoušel ale schottkyho diodu nemám.

Tak si ji kup.
Apropos - změní
Zatím to zkus třeba s galenitem, když jsem si stavěl krystalku, měli ho v prodejnách běžně. Akorát byl pro mě moc drahej, tak jsem musel koupit 1NN41.

Tehdy jsem za zkratkou germ. dioda tušil, že "germánská" to asi nebude a tak jsem to v prodejně na Vachově ulici jen nejasně zamumlal, abych si netrhl ostudu. Podařilo se.
"Co bys chtěl?"
"...já bych prosil jednu germ..ehm..ou dio..""Germaniovou diodu?"
"Ano..." vydechl jsem s úlevou.
Od té doby znám germaniové diody.

v principe Germaniova dioda je tiez Schottkyho dioda, ale to je nepodstatne teraz.
v obchodoch dostat VF kremikove Schottkyho diody ako napr. BAT42. Myslim, ze nie je dovod skusat ich, pokial mate germaniovu, pretoze Ge dioda ma mensi ubytok napatia v priepustnom smere a pre slabe signaly je vhodnejsia.

Galenit vyrobíš doma velmi jednoduše stačí k tomu troška olova a síra. Olověné piliny a síru smícháš ve zkumavce a zahřeješ.Přesný postup najdeš na netu. Já jsem vždy používal GA 201 nebo ten galenit.

Rozdíl mezi klasickou s schotkyho asi moc velký nebude,ale pokud to vyzkoušíš budeš mít jistotu

Rozdíl bude asi hlavně v tom, že Schottkyho dioda má ostřejší koleno zlomu charakteristiky.
V krystalce jsou na tom stejně - jak se nabíjí kondík na výstupu, přivírá toto stejnosměrné napětí diodu. U germaniové ji tlačí do oblasti většího dynamického odporu, takže to funguje zčásti i jako AVC, i když nepříliš účinné. S křemíkovou diodou to v blízkosti AM vysílače slyšitelně zkresluje, slabší stanice nejsou slyšet vůbec.
Schottkyho diodě se naopak vyplatí posunout pracovní bod (jakoby diodu pootevřít) pomocí úbytku napětí na druhé diodě stejného typu. V přiloženém schématu zakresleno zeleně, toto zapojení samozřejmě není podmínkou, jen jsem to schéma našel napoprvé...

Nebylo by lepší a čistší si to předpětí vyrobit rovnou z antény? Dneska je ve vzduchu tolik rušení, že se určitě nějakej kmitočet najde.

Ano. O "biasing" detektoru a tím ke zlepšení jeho vlastností se snažilo (r.1906) mnoho experimentátorů s různými typy detektorů.
Např. z Carborunda.
To schemátko v odkazu je samozřejmě platné pro libovolný jiný detektor.
Ještě před tou mojí "germ. diodou" jsem sháněl jiné materiály, uvedené v článku o krystalce (učebnice fyziky), "leštěnec olovnatý, pyrit..."
Můj otec, když jsem z něho tenkrát tahal rozumy, vzpomínal, že šlo "chytat" i na koks, což jsem jako dostupnou surovinu ihned vyzkoušel, neúspěšně a pak jsem se tomu dlouho usmíval. S odstupem času to tak směšné není.
>ZdenekHQ> V r.1965 jsem tvůj návrh realizoval pomocným LC+detektorem, naladěným na blízkou rušičku Svobodné Evropy.

S galenitem je alespoň legrace, kromě ladění si člověk ještě chvilku hraje s drátkem, než najde místo, kde to hraje nejhlasitěji.

masar píše:O "biasing" detektoru a tím ke zlepšení jeho vlastností....
....V r.1965 jsem tvůj návrh realizoval pomocným LC+detektorem, naladěným na blízkou rušičku Svobodné Evropy.

Jojo, rušička, a ještě v blízkosti, to byl aspoň stabilní zdroj energie. Zrovna v Poděbradech to šlo samo. Anténa na dvorku za Elektrou a vodovod místo uzemnění dokázaly i žárovku rozžhnout.
Těžší je to, naladit si pro BIASing nějakou silnou stanici, která ve večerních hodinách bude mít třeba i ne tak výrazný fading, jako ta poslouchaná stanice, ale na každé bude probíhat v jiném rytmu. Jestli ten BIAS nebude mít rezervu na to, aby se dal ustabilizovat, ten knoflík do digitálek to jistí (taková SR41 třičtvrtě roku a déle, většinou dřív vykvete, než se vybije).
Jinak, co pamatuji, dělali jsme pokusy s galenitem, pyritem, ocelovým pérkem opřeným o zoxidovanou mosaz, vždycky to nějak hrálo, ale nad galenitem s náskokem zvítězila až 1NN41. A pak byly lepší audion s 1F33, po něm reflex s 156NU70, superreakční přijímač s RL2,4P2 atd...