Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ahoj. Nedostatek ladících kondenzátorů s max kapacitou 300 až 500 pF mě donutil experimentovat se zapojením zener. diodi jako varikapu. Kapacitu nastavuji změnou závěrného napětí. Potřeboval bych jen poradit jak pro tenhle účel vybírat zenerky pro dosažení max přeladění. Jsou vhodné ZD s nišším nebo vyšším napětím ?

Ale tuhle funkci přece splňují všechny diody nebo se pletu? Proč sis zvolil právě zenerky?

Zenerky mají obvykle větší plochu čipu = mají vyšší počáteční kapacitu ...

V princípe treba voliť čo najvyššie možné záverné napätie pri danej požadovanej kapacite. Zenerove diódy pre napätia nad 3V fungujú na princípe lavínového javu, pokiaľ sa prekročí kritická intenzita poľa v PN priechode, elektrónový tok sa lavínovo násobí a prudko rastie vodivosť. Toto je spojené s prudkou generáciou výstrelového šumu. Tejto oblasti sa chcete vyhnúť.
Odporučil by som radšej zohnať varikapy Tesla KB113-413, ktoré sa dajú ešte pomerne ľahko zohnať.
I.

Ekkare-Jj to bude asi pravda,ale zase menší změnu kapacity,protože je potřeba větší síla el.pole na změnu kapacity. Na tohle se běžně používaly GA 201 . Zajímalo by mne jak jsou na tom LEDky. Ale pokud chce tazatel dosáhnout přeladitelnosti klasického lad. kondu s nějakou obdobou varikapu,tak to asi neklapne si myslím.

Takže když to záleží na ploše čipu tak jsou použitelné i výkonové usměrnovací diody ?

A co třeba velikost čipu a mezní kmitočet toho "varikapu"?

pajosek2 píše:Ekkare-Jj to bude asi pravda,ale zase menší změnu kapacity,protože je potřeba větší síla el.pole na změnu kapacity. Na tohle se běžně používaly GA 201 . Zajímalo by mne jak jsou na tom LEDky...

Mizerně, mají závěrný napětí jen kolem 5V. Pak se nenávratně prošvihnou - hlavním důvodem je malá izolační schopnost napěťový přehrady na čipu způsobená relativně vysokou dotací polovodiče ...

Superpavel píše:Takže když to záleží na ploše čipu tak jsou použitelné i výkonové usměrnovací diody ?

Jsou, ale zas mají malý "přeladění" = malej rozsah dosažitelný minimální kapacity při maximálním "ladicím" napětí.

Prostě nad specializovaný varikapy není, mají na to speciálně vyvinutou technologii, tak proč používat nějaký náhražky...?

Škoda, že nemůžu najít mé poznámky z měření, měl jsem těch čísel dost - kdysi jsem měřil nějaké 6NZ70 a KZ710, více kusů, při 1 V se tvářily docela nadějně, kapacita kolem 50 až 70 pF, ale při 3 V už měly 25 pF a při 6 V klesla kapacita na 22 pF, prakticky nemá smysl použít vyšší řídicí napětí, a to bez ohledu na typ diody, ani na velikost zenerova napětí, pokud je vyšší, než těch 7 V. Nehodí se tedy do obvodů pracujících s amplitudami v řádu nad málo desítek milivoltů.
Přeladění v rezonančním obvodu přes 1,5:1 je spíše výjimkou, to nedá ani na celé pásmo dlouhých vln. Ale: mají poměrně malou jakost (poměrně malý paralelní (resp. velký ekvivalentní sériový) odpor, takže selektivita laděného obvodu nic moc, spíše hanebná. Přiznávám, že nad 300 kHz jsem s nimi už nic nezkoušel, radši jsem použil otočný kondenzátor. Širší přeladění, vyšší jakost, tedy i selektivita jaksi automaticky...

Možno by šlo použiť výstupnú kapacitu nejakého unipolárneho tranzistora. Napríklad IRF540 má Coss=2300pF pri Uds=1V a Coss=900pF pri Uds=10V.
https://www.vishay.com/docs/91021/91021.pdf

EKKAR píše:Mizerně, mají závěrný napětí jen kolem 5V. Pak se nenávratně prošvihnou

Udělal jsem do baráku pár nočních světýlek s kundíkovým proudovým zdrojem kolem 20mA. Jenže čínský LEDky měly plošku na anodě, očekával jsem katodu, takže všechny 4 byly přepólovaný. Napětí bylo limitovaný jen 63V elytem. A co myslíš, že se stalo? LEDky jsou doteď v pořádku, svítěj každou noc.
P. S.: Zkoušel jsem takhle probít elyt. A taky nic, jen zafungoval jako zenerka s napětím kolem 70V.

https://elektro.bazos.cz/inzerat/102873 ... zatory.php
http://www.bucek.name/stranky/nabidky_v ... skladu.htm
Kromě kapacity a šumu varikapu jde ještě o průběh kapacity na napětí, ten je při nízkých napětích hodně nelineární a velmi nízká jakost k tomu.

Já osobně dávám přednost klasickým ladičákům ať už vzduchovým tak umělohmotným. Ladění napětím má jednu velkou nevýhodu a to,že se musí pracovat jen s amplitudou střídavého napětí zanedbatelnou vůči ladícímu napětí. On ten stříďák,který je např. na laděném obvodu s varikapem se příčítá k ladícímu napětí a varikap úspěšně mění kapacitu v rytmu amplitudy.

Máte někdo zkušenost s max. hodnotou amplitudy,aby tento problém byl zanedbatelný?

v přijímací technice je tento problém zanedbatelný, akorát u oscilátorů s větší amplitudou se (úspěšně) kompenzuje použitím dvojice opačně pólovaných varikapů.

Aha to mne nenapadlo díky.