Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Kdy a kde používáte PET, PP? Třeba, který nahradit za ty původní TC? Který dát do Oscilačního obvodu, Impulsního obv.? Nebo k reproduktoru?
Třeba ve schématu je napsané Svitkový.
Sice jsem našel tabulku na netu článek, kde to bylo, ale chytřejší z toho jsem stejně nebyl. A v elektronice také tam nevěděli, když jsem se ptal, bohužel. Prý si to mám zjistit někde, s tím PP nebo PET k čemu jsou.
Takže děkuji chytřejším lidem, kteří už vědí. A o to více, když poradí, jak se v tom vy dokážete vyskytnout. Vím, že se dá koupit ještě to TC, ale to neřeší ty kde použít PP, PET.
Děkuji.

No, já nevím, ale mám pocit, že to není tak jednoduché.
Kondenzátory dělím dle provedení na elektrolytické (ona je tam místo elektrolytu pasta, takže to už nežbluňká), kapacity obvykle od mikrofaradu výše, a kondenzátory s pevným dielektrikem (přesněji bez elektrolytu) od mikrofaradu k menším kapacitám.
No a ty vodivé destičky jsou buď kovové pásky oddělené izolační (obvykle) folií a protože jsou velmi dlouhé, jsou stočeny do svitků, svitkové kondenzátory.
Anebo jsou to izolační destičky oddělující vodivé destičky z kovů. Jako první se používala slída, na obou stranách napařený kov. Posléze nahrazena keramikou a to jako trubička nebo sendvičová struktura jednotlivých vodivých a nevodivých vrstev (keramické kondenzátory). Těch různých typů kondenzátorů je samozřejmě více.
Svitkové kondenzátory mají kromě kapacity, kterou chceme, ještě parazitní indukčnost, kterou v některých případech, jako vysokofrekvenční obvody, impulzní obvody a jiné, nechceme. Na druhé straně mají jiné výhodné vlastnosti a tak je používáme tam, kde nám jejich malá indukčnost nevadí, třeba v nf technice. No a ty keramické mají parazitní indukčnost obvykle zanedbatelnou, takže je používáme tak, kde ona indukčnost vadí. Mají ale zase jiné mouchy.
Foliové kondenzátory PP mají izolační folii (dielektrikum) z polypropylénu, kondenzátory PET z polyesteru.
No a další i s opravami nechám na chytřejších pánech a elektrolordech.

Dej se schéma s vyznačenými kondenzátory o které jde.

v minulosti sa zvitkové kondenzátory používali hojne vo VF obvodoch medzi SV až KV, keďže v tom čase ešte bol problém /neexistencia stabilnej keramiky NP0.

Všeobecne sa dnes používajú zvitkové kondenzátory pre ich zanedbateľný ferroelektrický efekt v porovnaní s keramikou (tzn. napäťová závislosť kapacity, ktorá pri materiáloch ako X7R je príšerne veľká). Zvitkové kondenzátory sa používajú často v impulzových obvodoch, kde sa vyžadujú krátkodobé impulzné prúdy, ktoré by keramika nezvládala v dôsledku strát. Dnes už zvitkové kondenzátory nie sú v pravom zmysle zvitkové, pretože elektródy sú špeciálne zvarované aby sa znížila vlastná indukčnost kondenzátora, tým zvýšili možné dodávané prúdy a posunula rezonančná frekvencia vyššie. Preto mávajú často krabičkovitý tvar.

Myslím, že pre väčšinu bežných aplikácií veľmi nebude záležať, či to je PP alebo PET kondenzátor. V meracích prístrojoch je dôležitý takzvaný pamäťový efekt kondenzátora, ktorý spôsobuje, že ak sa kondenzátor vyskratuje, v dôsledku existencie pohyblivých nosičov náboja v dielektriku s pomalými relaxačnými časmi po odstránení skratu sa objaví zostatkové napätie na jeho svorkách. Toto je problém najmä pri vynulovaní obvodov analógových integrátorov.

Kolegovia určite dodajú nuansy použitia zvitkových kondenzátorov v odrušovacích a impulzových obvodoch. Pri audio tam nie je dôvod na obavy.

V obecných, nijak speciálních obvodech se pojmem "svitkový kondenzátor" dříve obvykle myslel kondenzátor s papírovým dielektrikem a dvěma supertenkými fóliemi. Dielektrický i izolační papír takových kondenzátorů byl zpravidla "něčím" impregnován pro větší izolační odpor i větší elektrickou pevnost, přičemž ono "něco" bylo vždy přísně tajeno. Stejně tak bylo přísně tajeno dosahování co nejvyšší bezindukčnosti apod.
Později se namísto supertenkých hliníkových fólií a dielektrického kondenzátorového papíru používal tzv. metalizovaný papír, u starších typů se uvádí zkratkou MP.
To byl vlastně dielektrický papír, z obou stran nastříkaný speciálním kovem, který nahrazoval obě hliníkové fólie. Měl výhodu 100% samoregenerace po průrazu překročením povoleného napětí. Při průrazu se část některé z metalizovaných vrstev kolem místa průrazu odpařila, kondenzátor takto mohl fungovat dále, bez jinak běžného zkratu u papírových. Pokud se tohle ale opakovalo moc často, kondenzátor začal logicky ztrácet kapacitu a odpařováním metalizace se zhoršoval izolační odpor kondenzátoru až natolik, že v exponovaném místě přístroje musel být vyměněn.
Jak papírové, tak MP kondenzátory po určitém čase podléhají zkáze /jde pořád o papír/ a délka toho "určitého času" také velmi závisí na kvalitě, impregnaci i složení toho papíru, v neposlední řadě také na vzduchotěsnosti toho svitku. Vlhkost napáchá v takovém papírovém kondenzátoru nejvíc nevratných škod, stejně jako prudké a velké změny teploty a ve spojení s netěsným pouzdrem.
To už je naštěstí všecko minulostí.

Dnes se obecným pojmem "svitkový kondenzátor" většinou myslí kondenzátor nejběžnějšího typu MKT, tedy s dielektrikem z polyesteru, který má z obou stran našopovány /nastříkány/ elektrody a mezi jednotlivými závity svitku je opět tenký polyester.
Existují různé drobné názvové mutace polyesteru, ale sám polyester jako základ nejběžnějších svitkových kondenzátorů pořád zůstává.

Kondenzátory s dielektrikem z polypropylénu a klasickými fóliemi /označovaný obvykle MKP/ NENÍ kondenzátor pro obecné použití. Kvalitní provedení MKP se používá oprávněně jen tam, kde je kondenzátor buď zatěžován velkými proudy trvale, nebo impulsně a s vysokým kmitočtem.

Z velké většiny mezi typy MKP patří i kondenzátory, určené k trvalému připojení na 230V/50Hz, označované někdy CFAC, nebo také X2.
Používají se v síťových obvodech jako odrušovací, kompenzační apod.
Záměrně jsem napsal "z velké většiny".
Už mi bylo dopřáno setkání s kondenzátory, označenými "MKP X2 275V AC" takové fyzické velikosti, že by do jejich pouzder sotva vešel obecně objemově o dost menší MKT stejné kapacity.
Jinak by se asi slušelo ještě podotknout, že běžné svitkové MKT kondenzátory, třeba i pro napětí 1000V DC není vhodné trvale připojovat na síť 230V/50Hz.
Že se to v minulosti dělalo a někde dodnes dělá neznamená automaticky, že je to správně.
Zhruba totéž se týká svitkových kondenzátorů větších kapacit ve výhybkách reprosoustav větších příkonů. Tam MKT klasického provedení nemají co dělat.
Bude-li toto vlákno a můj příspěvek k něčemu, mohu potom zhruba vypsat, které ze starých svitkových kondenzátorů byly které a co znamenalo jejich značení. Málokdo už dnes asi ví, co to znamenalo, když bylo na pouzdru starého svitku natištěno či nalepeno např. "L=0".

Na audio to bude asi jedno. Ale pri velkej zatazi MKS/MKT (PET) zhori a MKP (PP) vydrzi.

Rozdíly mezi PP, PE, PET a dalšíma plastovýma fóliema v roli dielektrika svitkovýho kondenzátoru spočívají hlavně v jejich chování závislým na teplotě - ta má největší vliv na "courání" dielektrickejch vlastností plastů a proto se dá říct, že některý jsou "lepší" a některý "horší". Je to prostě hlavně o tepelný stabilitě jejich hodnoty a o případným kompenzování tepelnejch závislostí jinejch součástek v RC/LC obvodech.

Tie 68nF ?
Max 12V, nejaký trojuholník 50Hz...
Tam je to jedno.

Inak v tej tretej schéme sú trimre zapojené úplne identicky, takže nie je dôvod, aby jeden nastavoval frekvenciu a druhy striedu. Skôr jeden nastavuje čas kladnej a druhý čas zápornej polvlny.

Ve všech třech případech souhlasím, že je materiál svitku lhostejný.

Sákra, já bych zrovna tady přednostně řešil druh, typ a výdrž elytů, než takhle zapojené, pomocné svitky..ne?
Elektrolyty tam napereš Hitano z GM? Nebo obyč modrou Samwhu z EZK?

Huahong, Hitano, Jamicon, Ty Sawha jsem teď nekupoval. Někdy jindy ano, alel v tomto případě, ne. Ale co mám koupené, jsou Huahong a Hitano u elektrolytů a ty Střídače.
Ty foliové jsem koupil oboje, jak PP, tak PET.