Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravím, je to sice trochu mimo elektro, ale přesto to zkusím

Chápete někdo jak funguje vztah mezi vlhkostí materiálů a jejich teplotou? U vzduchu je to vcelku jednoduchý a jsou na to vzorečky a kalkulačky - prostě pokud změním teplotu, tak se relativní vlhkost změní (ale absolutně je tam vody pořád stejně žejo).
Jak to ale funguje u třeba takovýho silikagelu? Tam se na teplotu (moc) nehraje? Nebo jak to funguje?

Příklad: Mám silikagel co je v místnost kde je 25°C a 40% vlhkost. Dám ho do sáčku a snížím teplotu na třeba 10°C. Kolik bude vlhkost? Pokud by se jednalo jen o vzduch, tak už to začne kondenzovat (z kalkulačky mi vychází vlhkost 102%). Jak se to ale chová u toho silikagelu nebo materiálů obecně? (třeba dřevo).

Jde třeba jednoduše počítat, že silikagel co má při těch 25°C 40% vlhkost těch 40% prostě bude držet bez ohledu na teplotu? Tzn v tom sáčku třeba při 10°C bude zase vlhkost přibližně těch 40%?

Nebo naopak když ho člověk dá do tepla na topení (tzn relativní vlhkost bude třeba jen 15%), tak dokáže zase udělat těch 15% ikdyž se ochladí na pokojovou teplotu?

Díky za komentáře

Zasadni rozdil bude v tom, ze v silikagelu nebo dreve ta voda neni ve forme vodni pary jako ve vzduchu.

Jedoduše si ten sáček můžeš převážit. Hmotnost nasáklé vody v silikagelu lze tak určit velmi přesně, V rozsahu 25°C až 40°C se hustota vody změní sotva o 0,6 %, takže objemově to bude stejný rozdíl.

A navíc - do dřeva voda vsakuje na fyzikálním principu, to znamená, že se po vsáknutí po poklesu okolní vlhkosti umí z toho dřeva i zase vypařit. Ze silikagelu ne, protože v něm je vázaná chemicky určitým typem krystalový vazby a z ní se uvolní jedině vypálením toho silikagelu = ohřátím na tak vysokou teplotu, že se tyhle vazby roztrhají. Indikací je změna barvy. Obdobně se chová třeba nerost sádrovec a pálená sádra nebo "barevný" skalice = krystalický sírany kovů, který po vypálení mají všecky bezbarvej krystal resp. bílej prášek, kterej teprve rekrystalizací za přítomnosti vody změní barvu.

Karel zase žvaní něco z Wiki , ale pokud není silikagel nasycen , tak uvnitř silikagelu je od určité-nasycené vrstvy sucho . Prostředky absorbující vodu se při tomto procesu zahřívají . Na vysušení lze použít i kočkolit . No a vlhkopst bude v místnosti klesat , ale je to dáno reálným prouděním vzduchu v místnosti . Musíš tu vlkost nějak k tomu sušiči dostat . Na tom fungují i sušičky vzduchu , tam je běh zajištěn ventilátorem . Princip sušení je ale založen na vymrazení , tedy vychlazení .

Na těch pytlících, co mně hážou k součástkám je napsaný, že jdou regenerovat v obyčejný troubě. Jen nevím z hlavy teplotu, ale moc vysoká není.

Davam tam cca 120C po dobu 6 hodin, jde to pekne,

EKKAR: opravdu to tak funguje? Já měl za to, že silikagel je jen prostě jen sklo s vysokým povrchem. A že prostě voda se do něj vsakuje a vysychá jako do každýho jinýho materiálu. Jen prostě má velkou kapacitu - proto se používá.
Mimochodem - nefungovalo by podobně jako silikagel aktivní uhlí?

ZdenekHQ: No právě to mě zajímá - jak vlastně funguje tady to nasycení atd. Jestli v té troubě jde jen o to, že tím jak zvýším teplotu, tak se sníží relativní vlhkost vzduchu vevnitř (třeba na 10% a tím pádem se ten silikagel vysuší taky na těch 10% své kapacity? Nebo kapacita silikagelu souvisí nějak jinak s relativní vlhkostí? Nebo potřebuje opravdu vysokou teplotu na vysušení? Nebo stačí jen nízká relativní vlhkost vzduchu? Tzn by se ten silikagel vysušil i třeba při 20°C a 20% vlhkosti?


Musím udělat nějaký pokusy Zatím jsem testoval následující.:
Mám tu ten kočkolit ze silikagelu (asi je to silikagel nízké kvality, ale zase ho mám hodně ). Dal jsem ho do prodyšné síťky. Vzhledem k rychlému testu byl silikagel jen ve výchozím stavu - nesušil jsem ho nijak. Vzal jsem sáček (otevřený) s vlhkoměrem a strčil ho ven a nechal stabilizovat - tam bylo kolem 80%. Pak jsem dovnitř strčil pytlík silikagelu a sáček zavřel. Vcelku rychle klesla vlhkost na 40%. Takhle to bylo celou noc. Ráno jsem zavřený sáček přenesl dovnitř a nechal ohřát na těch cca 23°C. Vlhkost zůstala prakticky stejná (pořád kolem 40%).

Další experiment co chci udělat - nechat silikagel nasytit na "venkovní vlhkost" a pak zkusit jestli ze sebe dokáže tu vodu zase přirozeně uvolnit ven - tzn pokud ho nasycený z venku přenesu dovnitř a zavřu do sáčku, jestli se tam zvýší vlhkost.

Silikagel (SiO2) podle mě žádný hydráty netvoří jako skalice třeba.
Jinak si vzpomínám, že v jedné hodně staré knížce o chemii bylo jako vysoušedlo doporučovaná koncentrovaná kyselina sírová nalitá do misky a v ní ty skleněný kuličky kvůli zvětšení povrchu. Možná to lze vyzkoušet na pokusy místo silikagelu.

@czatlantis: Jo tak na tu chemii se mě neptej, na to jsem slabej.

P.S. Ale jestli je to jen nějaké mikroporézní "sklo" typu SiO2, tak ty principy budou spíš fyzikální. Možná se ta nasáklá voda nedokáže uvolnit díky povrchovýmu napětí a musí se to pro regeneraci řádně ohřát.

V silikagelu k zadnym chemickym reakcim nedochazi, je to porezni material (ac tak na pohled nevypada) a proste vodu nasaje jako houba na myti nadobi. Kdyz ho das do trouby, tak ho jen vysusis jako cokoliv jineho co das do tepla. Zadnou vedu v tom nehledej.

No, já bych řekl, že drobný rozdíl proti houbě tam bude. Proč asi ten silikagel potřebuje přes 100°C?

S tou houbou to byl jen takovy primer jak to funguje a ze tam nedochazi k zadnym chemickym reakcim nebo necemu zazracnemu a hodnemu hlubsiho zkoumani. On by silikagel vyschnul i pri nizsi teplote, ale trvalo by to klidne i tydny a malokdo ma doma suche prostredi s treba jen 5% vlhkosti vzduchu aby se mela vlhkost kam ze silikagelu uvolnovat. Proto je jednoduchsi ho dat do trouby. On v troube vyschne treba i pri 70C, jen to mnohem dyl trva - mam vyzkouseno.

Tak ono odpařování funguje při každý teplotě, ale pod 100°C bude jen povrchový. Když se to přehřeje nad bod varu, půjde to rychleji.

Na stejným principu fungují "nabíjecí vysoušeče": Máš určitý množství silikagelu s barevným indikátorem vlhkosti. Po jeho "zabarvení" strčíš vysoušeč do zásuvky a vestavěné topné těleso silikagel "vypálí". Je jasný, že ten proces se má dělat jinde, jinak ten vysoušeč je k ničemu.