Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Existuje nějaká jiná metoda?

Neeznalec píše:Existuje nějaká jiná metoda?

Samozřejmě že to lze i jinak. Třeba pokud znáš napětí a součástku u které chceš změřit proud lze ponořit, tak z údajů o měrném teple, době průchodu proudu a oteplení za dobu průchodu proudu jej lze vypočítat.

Pokud je to rezistor a víš kolik má Ohm , tak na něm můžeš měřit napětí a proud vypočítat....

Pozor na Trolly. Nekrmit!!

Drtivá většina ampérmetrů jsou voltmetry měřící úbytek napětí na známém bočníku se stupnicí ocejchovanou v ampérech.
U některých nabíječek bývá ampérmetr s elektromagnetickým systémem.

Nebo použít půllitr se slanou vodou a dva hřebíky, počet vyvíjených bublin odpovídá velikosti proudu.

Přece průtokoměrem
V nouzi jde i metrem, měří-li se délka proudu třeba při močení

Jinak tato otázka je docela zvláštní, protože popírá sama sebe. Pokud by se ti povedlo změřit elektrický proud jinak než je obvyklé, vlastně jsi vyrobil co? Ampérmetr.

Meraním magnetického pola okolo vodiča, , treba brať do úvahy aj magn. pole zeme. Syn to nedávno riešil ako laborat. prácu z matfyz , pole meral smartfonom.
Ale v podstate klasický ručičkový prístroj pracuje na princípe mag. pola okolo vodiča, keď ním prechádza prúd.

nebo jít na to přes chemii:

1A je proud, který z roztoku dusičnanu stříbrného vyloučí 0,001 118 g stříbra za sekundu.

Velmi praktické měření....

U střídavého proudu můžeme prostrčit vodič toroidem a měřit indukci pomocí vinutí na toroidu.

breta1 píše:nebo jít na to přes chemii:

1A je proud, který z roztoku dusičnanu stříbrného vyloučí 0,001 118 g stříbra za sekundu.

Velmi praktické měření....

A budeš se divit, v době kdy pantáta Edison zaváděl v Americe svoji stejnosměrnou rozvodnou soustavu se tenhle princip používal jako měřicí pro zjištění množství odebraný elektrický energie - v zaplombovaný nádobě byly do elektrolytu ponořený dvě destičky z kovu (tenkrát to byl nejspíš zinek) a jednou za měřicí období se do domácnosti dostavil ouředník s přesnou váhou, pomocí který zjistil rozdíl v hmotnosti těch destiček - a podle toho vypočetli, kolik proudu (neboli v podstatě kolik elektrickýho náboje) za daný období proteklo měrnou nádobou. Nepotřebovali žádnej elektromagnetismus, rafičky ani stupnice, stačila jim elektrochemie a váhy ...

jezevec píše:Drtivá většina ampérmetrů jsou voltmetry měřící úbytek napětí na známém bočníku se stupnicí ocejchovanou v ampérech.
U některých nabíječek bývá ampérmetr s elektromagnetickým systémem.

Skôr naopak. Elektrodynamický systém voltmetra meria prúd, ktorý je v jeho vinutí vyvolaný pripojeným napätím. I=U/R, kde R je odpor vinutia meracieho systému. Ale ak pôjdeme ďalej, tak je to silomer merajúci silu F=IBlN, kde I je prúd, B je magnetická indukcia, l je dlžka vodiča a N je počet závitov. A mohli by sme to rozvíjať ďalej, že sila pôsobí torzne kvôli uloženiu systému v ložiskách a teda je to torzometer alebo torziometer? (Gúgeľ také slová nepozná...) Cez tuhosť pružiny doochádza k natočeniu o konkrétnu výchylku, takže je to vlastne uhlomer. A nakoniec sa uhol meria vzdialenosťou na obvode kružnice o polomere r od stredu otáčania, čiže je to merač vzdilenosti, jedným slovom meter.

Jde to i přes tepelnou roztažnost drátu ohřívaného protékajícím proudem. Před 50 lety to byla nejlevnější alternativa k autonabíječkám. Nepřesnost ±20 % ničemu neublížila.
Výhoda je, že ti "měří" efektivní hodnotu proudu bez ohledu na tvar průběhu. Nevýhodou je nepřesnost a to, že zrovna u nabíječky je třeba měřit střední hodnotu proudu, a to umí přesněji i ten nejlevnější magnetoelektrický budík s vhodným šuntem.
Pak se dá TRUE RMS hodnota proudu měřit pomocí termokříže, ale, jestli to má být přesné, vychází zapojení podstatně složitější.

Podle pocitu, brnění ....
jemné vibrace, střední, velké, nesnesitelné ........... až po zuhelnatění (kremaci.)
Jen to chce zkalibrovat.
Hezký den přeje Soemtron.

Zapojit obvod a pak spočítat podle faktury od ČEZu.