Prostor pro osobní dotazy, které nelze jinde dopasovat, případně které přímo nesouvisí s bastlením či elektrotechnikou obecně (protože i bastlíři jsou většinou normální lidé, co nedrží v ruce štípačky a šroubovák 24 hodin denně). Neslouží pro přeposílání obecně známých informací z komerčních webů.
Průser je v tom, že v Bruseli nedokážou rozlišit dobu, kdy se zařízení s olovem používá od doby, kdy se s tím olovem něco provádí, nějakej proces, při kterým by se to olovo mohlo ze zařízení uvolnit. Takže třeba tavení olova, kdy dochází ke vznuiku nějakejch rozpustitelnejch solí nebo kdy se může olovo odpařovat - to jsou skutečně rizikový momenty při užívání olova, ale už ne jeho existence ve stabilní formě, kdy navíc nemá šanci přijít do přímýho kontaktu s člověkem nebo obecně životním prostředím - a to je třeba i v momentě, kdy funguje v Pb baterce nebo jako obložení stěn nádoby na chemický lázně někde v galvanovně. Pro tyhlety de bil ní Bruselčíky je prostě sama existence olova fujky - stejně jako kadmia, rtuti, bismutu ... a prostě všech dalších těžkejch kovů. Těch by se tihle gréténi nejradši zbavili úplně a jaxitaxi jim nedochází, že bez nich se neobejde 90% jakýhokoliv zpracovatelskýho průmyslu, protože fungujou jako inertní nebo naopak jako katalyzující myteriály a jsou ve svejch funkcích doslova nenahraditelný. Jenže přesvědčovat grétény z Brusele o něčem technickým je jako vykládat volovi o sobotě, když jde v pátek na jatka ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
