Plánovaná životnost 5 let, skutečná 45+
Moderátor: Moderátoři
-
Crifodo
- Příspěvky: 14779
- Registrován: 11 říj 2005, 00:00
Plánovaná životnost 5 let, skutečná 45+
Za nejšťastnější považuju tehdy skvěle vyřešenou vlastnost jménem rekonfigurovatelnost.
https://www.youtube.com/watch?v=H62hZJVqs2o
-
sis2
- Příspěvky: 1508
- Registrován: 07 říj 2012, 00:00
- Bydliště: JN89GF
Voyager 1 je ve vzdálenosti zhruba 24 miliard km, vysílaný rádiový signál ze sondy putuje k Zemi přes 20 hodin. V2 je na trochu jiné dráze a má za sebou skoro 20 miliard km...
-
EKKAR
- Příspěvky: 35146
- Registrován: 16 bře 2005, 00:00
- Bydliště: Česká Třebová, JN89FW21
-
Artaban001
- Příspěvky: 10096
- Registrován: 01 dub 2004, 00:00
- Bydliště: Pendrov
-
Crifodo
- Příspěvky: 14779
- Registrován: 11 říj 2005, 00:00
-
PCmaniac99
- Příspěvky: 884
- Registrován: 07 úno 2008, 00:00
- Bydliště: Jablonec nad Nisou
-
sis2
- Příspěvky: 1508
- Registrován: 07 říj 2012, 00:00
- Bydliště: JN89GF
A ještě jedna zajímavost ohledně kompenzace Dopplerova jevu. Protože Země obíhá kolem Slunce rychlostí 30 km/s a navíc se otáčí kolem vlastní osy rychlostí 0,5 km/s, je nutné při velice "úzkopásmové komunikaci" kompenzovat značné kmitočtové odchylky, vznikající uvedeným pohybem Země vůči sondě v průběhu roku a v průběhu dne. Navíc rychlost sond se měnila, jak se využívala gravitace velkých planet při "nabírání další rychlosti" a ohýbání trajektorie v průběhu mise - zhruba v rozsahu 12km/s až 60 km/s. Původně měl odchylky vyrovnávat automaticky dolaďovaný přijímač sondy, ale u Voyageru 2 přestal příslušný obvod fungovat už v roce 1978, takže od té doby se musí "protikompenzace Dopplera" počítat a dělat na straně Země.
A jak vidno, stále to funguje...
-
Artaban001
- Příspěvky: 10096
- Registrován: 01 dub 2004, 00:00
- Bydliště: Pendrov
-
lesana87
- Příspěvky: 4492
- Registrován: 20 zář 2014, 00:00
-
h_honza
- Příspěvky: 162
- Registrován: 01 úno 2020, 00:00
- Bydliště: Praha 1
-
kulikus
- Příspěvky: 3318
- Registrován: 10 pro 2009, 00:00
Artaban001 píše:..., ale jak je to u těch pohybových serv. Jak je řešený pohon v podmínkách vakua a nízkých teplot? - Zvolili motorky s komutátory, nebo už tehdá měli bezkartáčkový. Pamatuju si, že v nějakým dokumentu o Lunochodu, řešili ložiska v podmínkách vakua.
Pro vakuovou techniku se vyrábějí samomazná ložiska bez tuku. Pro pohon do vakua bezkomutátorové motory tj. krokové motory nebo na střídavé napětí. Ale mají důkladněji řešený odvod tepla.
-
petula
- Příspěvky: 828
- Registrován: 22 kvě 2016, 00:00
- Bydliště: Čelákovice / Brandýs n.L / Stará Boleslav
-
sis2
- Příspěvky: 1508
- Registrován: 07 říj 2012, 00:00
- Bydliště: JN89GF
-
maxijaroslav
- Příspěvky: 370
- Registrován: 02 čer 2020, 00:00
- Bydliště: Brno KrPole
-
DukeNuke
- Příspěvky: 2102
- Registrován: 02 dub 2018, 00:00