Dlouhověkost

[bastliar]

Liekom na rakovinu sa ukazuje byť Antabus. Užívali tí ktorí to preháňali s čúčom.

[p32]

Liek ktorý by mal predlžovať život sa ukazuje byť metformin

Ano, diabetici se jeho pomocí dožívají delšího věku, aby ho mohli platit. Četl jsi vedlejší účinky tohoto "léku"?

[Kremik]

A k čemu je taková dlouhověkost vůbec dobrá?

To je přece jednoduché. Čím více elektromateriálu máš nasysleno, tím tu musíš bejt dýl.

[sis2]

Výborně pane kolego, správnej bastlířskej závěr! Tak aby nám to vyšlo!!!

[mirku]

a kolikpak by toho bylo potřeba na tu dlouhověkost (100 a více let)?
tenhle toho měl ve skříni na deset životů a moc mu to asi nepomohlo ...
https://www.radio-forum.cz/domains/radi ... 68d#p16261

[p32]

Jenomže ten tam měl o jeden regálek navíc a to ho asi dostalo.

[Pikofarad]

tenhle toho měl ve skříni na deset životů a moc mu to asi nepomohlo ...

Podle množství krabiček od ztužených tuků byla příčina úmrtí nesprávná výživa

[Kremik]

Nemyslel jsem to tak, že ten matroš to přímo zajišťuje, ale když ho máš a máš s ním nějaké plány, máš teda nějakej motiv a tím i zájem tady pobýt. Já bych potřeboval tak 500 let, ale když mi to bude myslet, budu vidět a nebudou se mi klepat ruce tak do 120ti, mohl bych být spokojenej...
Jedna skříň, to nemá moc nasysleno. I když - obecně - i jedna skříň teoreticky může být až až. Záleží co v ní je a kolik mozkové práce je potřeba k jejímu zpracování.

[bastliar]

A teraz si predstavte, že tou dlhovekostou ale odpalenymi kognitívnymi schopnosťami, Vás budú v domove dôchodcov prebalovat ešte 30 rokov.

[Kremik]

Což o to, přebalovat umí každej. Horší, jestli nebudou umět pájet SMDéčka

[kokun]

V Česku přibývá stoletých lidí. Příčinou je i první světová válka

Lepší zdravotní péče prodlužuje průměrnou délku života v Česku. Za posledních sedm let se téměř ztrojnásobil počet seniorů starších sta let a dlouhodobě přibývá i devadesátníků. Příčin je však více, včetně vývoje věkové struktury obyvatelstva. Počet stoletých ovlivnila také populační exploze po první světové válce.
...
Zatímco v roce 2018 evidovala Česká správa sociálního zabezpečení 438 lidí ve věku sto a více let, tak na konci letošního prvního pololetí jich bylo už 1186.
...
Nárůst je s drobnými ročními výkyvy patrný i mezi lidmi staršími devadesát let. Ještě v roce 2017 jich podle Českého statistického úřadu bylo méně než 59 tisíc, loni už jejich počet překročil 70 300.
...
Demograf Tomáš Fiala z Vysoké školy ekonomické upozornil i na výkyvy ve věkové struktuře. „Za první světové války porodnost klesla, což se v tomto století projevilo i úbytkem stoletých. V roce 1918 ale válka skončila a porodnost prudce vzrostla,“ poukázal. Lidem narozeným v té době je nyní více než sto let, a jejich počet proto roste.

[Artaban001]

Je rozdíl se dožít skoro stovky, jako např mýho otce kamarád - jistý Antonín Malach, který ještě ve svých tuším, že 90-ti letech vydal knihu. Nebo být ležící osobou, závislou na péči druhých. To raději usnout a už se neprobudit. Proto užívejte života jak nejlíp můžete.

[p32]

Přesně tak, je důležité si života užívat bez ohledu na věk. Dnešní 40-50 letí mudrcové důchodcům závidí důchod, ale nevidí, že jednou si ho budou také užívat a že právě jim se vrátí ta bezohlednost jejich žití bez vlastních dětí. Na jejich důchod budou vydělávat určitě ty "pracujicí" dovezené síly. Samozřejmě, že před 30-40 lety to bylo jinak a důchodcům nikdo nezáviděl, protože umírali většinou 2-3 roky před důchodem nebo 2-3 roky v důchodu.

[rudolf02]

No, začnu zlehka. Pravidelný ranní běh pro zdraví a dlouhověkost, emeritní profesor (alias důchodce) se ptá emetritního chirurga, kde je jejich třetí člen? Vběhl chudák pod autobus.
Světový besceler Jak se dožít sta let napsal lékař, který zemřel v 57 letech. Ojoj.
Jak se dožít dlouhého věku nevím, ale vím, že by si člověk měl dopřát denně chvilku pohody a veselí. A měl by se těšit na další den.
Není čůčo jako čůčo. Táta vždy černý rybíz pomlel a šťávu vytlačil, někdy přidal vyzrálý rybíz bílý (je sladký). Doředil převařenou vodou bez cukru a v teple nechal kvasit. Po vykvašení kvas opatrně přepustil (hadičkou, rmut u dna se musel oddělit) do dalšího čistého demižonu, kde doplnil (ne rozředil) převařenou oslazenou vodou a tentokrát přidal kvasinky. Opět proběhlo další kolo kvašení. Poté přepouštěl víno do lahví, zašpuntoval a špunt zalil voskem. A lahve do sklepa na zahradě. Víno muselo "dozrát", zhruba 1 rok. Pokud se pravidelně lahve otáčely, vznikl "šampus" (silnostěnné lahve, špunt zajištěný drátkem). Během zpracování vína byla nutná úzkostlivá čistota (vypařování, vymývaní vařící vodou, poslední oplach lahví čistým kunzumním lihem).
Toto víno jsem nosil na večírky se známými, kde mělo konkurenci z domácím vínem z jižní moravy. Vůbec si nevedlo špatně. Bylo silné, sladké, chyběli ranní permoníci.

[sis2]

Karle dobré téma! Připomenul jsi mi rybízové a angreštové víno, někdy i směsku z obojího, které před mnoha léty vyráběl můj bývalý tchán.
Uměl ze zahrady zužitkovat vše co mohlo kvasit. A další pak i pálil (samozřejmě doma, jak jinak), výborná hruškovice a slivovice k němu vždycky stahovala řadu známých a kamarádů.
To víno bývalo vždycky výborné, jak čerstvé, tak svařené. Nejlepší tak mezi vánocema a velikonocema...
Jak jsem mu pomáhal, tak pamatuju, že demižony i flašky umýval jen horkou vodou a sodou, nic jiného. A nikdy se mu nekazilo.
Jo a z demižonů víno stahoval vždy oranžovou asi centimetrovou hadicí, co bývala v dobách první republiky (společně s bílou závěsnou nádobou), součástí soupravy na klystýry a jiné domácí výplachy...