Pojednání o jalovině (odděleno)

[asdf]

Tento odkaz mi našla googlí umělohmotná inteligence, když jsem ji pěkně poprosil. Tam se ten pojem používá.

[samec]

...Proto by mě i zajímala nějaká ta starší literatura, kde se jalová označuje jiná veličina než výkon.

Jalová energia Eq v jednotkách VArh.

[judeware]

Na stránkách elektriky píšou toto:

Vznik jalového proudu

Vznik jalového proudu... Za normálních provozních podmínek některá elektrická zařízení (elektrické motory, svářečky, zářivky) nespotřebovávají ze sítě pouze činnou energii, ale i energii jalovou. Ta je nezbytná, z fyzikálního hlediska, pro zajištění správné funkce těchto zařízení. Součet obou energií ale zatěžuje přenosové sítě. Snahou je připojit ke spotřebiči správně navržený kondenzátor, který dodává jalovou energii přímo spotřebiči. Sníží se tím velikost jalové energie přenášené po síti. Toto řešení označujeme kompenzací jalové energie.

Kvalita kompenzace se udává účiníkem cos φ, což je poměr činného a zdánlivého výkonu. Ideálním stavem je docílit cos φ=1. Odběratel v ČR je penalizován za účiník nižší než 0,95.

Jsou používány tyto druhy kompenzace: individuální, skupinová a centrální. U individuální kompenzace je kondenzátor spínán přímo se spotřebičem. Skupinová a centrální kompenzace je vhodná pro rozsáhlejší elektrické systémy s proměnnou zátěží. Spínání kondenzátorů je řízeno mikroprocesorovým regulátorem, který zajišťuje dosažení optimálního účiníku.

Jalový výkon potřebný k dosažení požadovaného účiníku.

Všechny prvky sítě je nutno dimenzovat na efektivní hodnotu proudu. Ztráty v síti jsou také úměrné efektivnímu proudu, dokonce jeho druhé mocnině, takže odběr jalového výkonu podstatně zvyšuje v síti. Kromě toho má na svědomí velkou část nepříznivého kolísání napětí sítě. Dle Energetického zákona č. 458/2000 Sb. je odběratel povinen dodržovat účiník v rozsahu 0,95 - 1, pokud není dohodnuto jinak. U téhož motoru je potřeba jalového proudu přibližně stejně, je-li motor zatížen úplně, částečně nebo vůbec. To znamená, že zatížený motor má podle typu účiník v rozmezí 0,7 - 0,9. Motor běžící naprázdno však může mít účiník menší než 0,1. Z těchto důvodů je potřeba vybavit provoz vhodnou kompenzací.

Autor
František Závodný

Jalovej proud, jako vyshitey. Ale celé to zní poněkud kostrbatě a místy podivně.

[Kremik]

Tak pokud problém tkví jen v tom, že místo činný/jalový proud mám říkat činná/jalová složka proudu, tak tomu se ochotně přizpůsobím

Přikládám pár ukázek.

[danhard]

Ano je to taková básnická zkratka, ale vychází to z toho, jaký je fázový vztah proudu k napětí.
Jen do kondenzátoru teče opravdu "jalový" proud (činná složka ztrát je tam minimální), ale jinak se jedná obecně o jalovou složku proudu, podle charakteru zátěže a ten na samotném proudu nijak nezměříš, ale můžeš si ho odvodit ze vztahu k napětí.
Ampérmetr na jalový proud není, ale na to, kolik je proud činný ano a jmenuje se Účiník

[Hill]

Ano, tak to je. Konečně - je to vidět i na těch vektorových diagramech - vektor napětí tam vždy musí být, bez něj v samotném přiváděném proudu nenaměříte, kolik z něj dělá činná, a kolik jalová složka. Podobně u sériového obvodu musí být vektor proudu, aby se daly určit vektory úbytků napětí.
A ano, ukazujeme to na nejjednodušších RC, případně LC obvodech, na které se skutečné zapojení dá zredukovat.
Že si to pojmenování zkracujeme (kolik že to tam teče jaloviny, a podobně)? No, zkracujeme, protože víme, oč jde, i když třeba každý z jiného pohledu: projektant či konstruktér kvůli dimenzování a jištění, energetik velkoodběratele kvůli platbě za kilovarhodiny.
Tato diskuse je vlastně skvělou ukázkou, kolik by přesné technické pojmenování, kdyby se použilo, ušetřilo času.

[samec]

A ja ešte dodám pre úplnosť k tejto téme, že
http://www.jalovyvykon.wz.cz