TESLA Bratislava

Zpráva

houmr · #1 Příspěvek od **houmr** » 07 zář 2026, 09:59

Zajímavých 37 minut z archivu, jak se pracovla v Tesle Bratislava. Když jsem nedávno v týdeníku viděl, jakým kopytem pájeli v Metře Blansko, tak měli můj obdiv. Ale evidentně to byl standard, stejným kopytem se v Bratislavě pájel i Luník. Des si neumím předsavit, že bych se v tím tak jako oni hrabal na DPS...
https://www.youtube.com/watch?v=LH5SO4NYPSk

eleferner · #2 Příspěvek od **eleferner** » 07 zář 2026, 22:21

Masakr, to giganticke mnozstvi rucni prace. V celem dokumentu jsem ani jednou nevidel pajeni vlnou a i vetsina elektrickych testu byla ciste manualni. Ani pro jednoduche ale pracne operace jako navlekani buzirek nemeli zadny pripravek, ktery by to urychlil. Ale hlavne, ze v kazdem druhem rozhovoru papalasi zvanili o zefektivneni vyroby nebo inovacich.

Bohuzel znam echt kapitalisticke firmy, ve kterych to takto funguje i dnes - radsi nechaji zenske cele dny si kroutit prsty, nez aby nekdo na par hodin sednul a vyrobil pripravek nebo naprogramoval merici pristroj. Zrejme je u nas prace stale dost levna...

kunc75 · #3 Příspěvek od **kunc75** » 07 zář 2026, 23:08

Ano. Přesně tak se tehdy pracovalo. Byla to výroba odpovídající tehdejším technickým a ekonomickým podmínkám. Dnes už takovou výrobu u nás ve velké míře nemáme a hotové výrobky dovážíme. Ať si každý sám odpoví, jaký jsme za tu dobu udělali pokrok.

houmr · #4 Příspěvek od **houmr** » 08 zář 2026, 05:43

Já myslím, že průmyslová výroba elektroniky a elektronických dílů se u nás stále vyrábí v masovém měřítku, jen to nejsou na první pohled viditelné koplexní přístroje typu rádio nebo televize, ale různé řídiící sytémy, osazování DPS do automotive apod. Pokrok ve výrobě jsme udělali obrovský. A i kdyby někdo chtěl polemizovat že je to v menším objemu - kolik by si ty ženský asi tak při takovéto banánové výrobě mohly dneska vydělat? Nebo kolik by ten jejich výrobek asi stál? Něž takovouhle banánovou primitivní výrobu, je rozhodně lepší ten výrobek dovézt. Tyhlety nářky považuju za demagogii, a podle mne by byly ospravedlnitelné možná tak kdyby jsme měli vysokou nezaměstnanost. Ta je ale dlouhodobě rekordně nízká, přestože naše ekonomika už mnoho let na takovéto primitivní výrobě nestoji...

xsc · #5 Příspěvek od **xsc** » 08 zář 2026, 06:10

kunc75 píše: 07 zář 2026, 23:08 Ano. Přesně tak se tehdy pracovalo. Byla to výroba odpovídající tehdejším technickým a ekonomickým podmínkám. Dnes už takovou výrobu u nás ve velké míře nemáme a hotové výrobky dovážíme. Ať si každý sám odpoví, jaký jsme za tu dobu udělali pokrok.

Není to pravda. Bratislava je příklad té horší Tesly. Zaostávala jak technicky tak vybavením. V Oravě cínovou vlnu měli stejně tak jako některá automatická měření. TV holt měly vyšší prioritu.

rudolf02 · #6 Příspěvek od **rudolf02** » 08 zář 2026, 08:35

No, v polovině sedmdesátek jsme v Brně chodili do dílny, kde jsme osazovali DPS, zřejmě pro Teslu (jakou?). Volba mikropáječka nebo trafopáječka, co komu vyhovovalo. Chodily tam i děvenky z hnojárny. Seděl tam nějaký maník, který práci průběžně kontroloval a poté přebíral. Měl dvě hodnocení, peníze nebo vyhazov. To byla škola pájení. Jelo se na kuprextitu, součástky před pájením jsme si museli měřit. Takže žádné stachanovské hnutí.
S bratislavskou Teslou to ještě relativně šlo, ale ta Orava. Jak říkával kamarád nástrojař - v té nížině se dá ještě přihmouřit oko, ale ti bačové v kopcích. Ty řady TV když začínali, které šly rovnou na smeťák. Jako první slušnou TV jsem uznával Oravana. A až se to naučili konečně dělat, tak přišly devadesátky. Na druhé straně nemusím připomínat "HiFi" přijímač 820A a jeho naměřené parametry.
Ona také pardubická Tesla nebyla po 68 žádná hitparáda. A ty magnetofony. Spolužák z Pardubic tvrdil, že B90 vznikla jako výsledek jednoho subotniku, aby vývojáři nemuseli zametat dvůr (jak jsem koupil, tak prodávám). Dokonce nezvládly ani licenční M2405S (výměna za lepší kus až ve fabrice). Na druhé straně bambusový TV Camping byl někde jinde.
https://teletym.cz/domu/menu-ceskoslove ... amping-28/
Inu, jak šel čas a materiálně technické zásobování (chtěl bych vidět, jak by si s tím poradili na západ od nás).

Lukas-Peca · #7 Příspěvek od **Lukas-Peca** » 08 zář 2026, 09:59

Tak s tím bych nesouhlasil. Televize z Oravy byly na velice slušné úrovni, první lampové typy na plechovém šasi měly nějaké mouchy, ale další řady na plošňáku už byly velice kvalitní. Jsou i dnes spolehlivější a snazší na opravu než stejně staré typy z Pardubic. Jediná slabší byla řada Dukla/Olympia. Barevné polovodičové TV byly mimořádně povedené, zejména ve srovnání s tím, co se dělalo jinde ve východním bloku. Na takové Color 110ST je vidět, že to byla věc za moc peněz a že si na jejím vývoji dali opravdu záležet. Kromě trochu zastaralé součástkové základny to je srovnatelné se západními výrobky a ty televize jedou perfektně dodnes.

Bratislava byla jiná káva, teď jsem dostal na opravu 820A a byl jsem fakt šokovaný, jaký je to šmejd. Fakt mě dostalo, kolik drahého materiálu dokázali zmařit pro výrobu takového nepoužitelného krámu.

#8 Příspěvek od **Hill** » 08 zář 2026, 11:02

Asi to s naší spotřební elektronikou nebylo tak zlé, když se vyvážely cívkáče od Sonetů po B400 (jednu jsem repasoval s minimálním vybavením kolegovi v Belgii). Jo, v Holadsku byly levnější, než Philipsy, ale podle místních hrály v té době stejně dobře, ba i líp, než současná tamní produkce. Gramofony se na Západě prodávaly pod značkou Perpetuum Ebner nebo později Lenco, televize Baltik, Javorina, Zobor, Bajkal, Merkur, Daria a pak některé Color 110 STII s dálkovým ovládáním se pro export vybavovaly jinou ladicí soupravou a prodávaly se hlavně v zásilkových obchodech Neckermann a Otto pod názvy Universum, Palladium a jak ještě, ani nevím (v Quelle měli radši Videotony prodávané pod značkou Waltham).
Jenže to dopadlo téměř vždy stejně, jako s vývozem Škody Felicia (vylepšené ze Š450) do USA: po dodání asi 1500 kusů to skončilo, výroba kapacitně nestačila požadavku importéra na 15 tisíc vozů a rozšíření výroby u nás vždycky bylo na dlouho - těch Felicií se do roku 1964 vyrobilo jen 14 863 kusů celkem...
Třeba zrovna ty barevné televizory se ještě nějaké prodaly s dovezenou obrazovkou Videoton (lic. RCA Videocolor), protože naši "Toshibu" v tom zákazník z NSR nechtěl, po požáru skladu v Rožnově nechtěl spoléhat na to, že se netýkal obrazovek osazovaných do televizí pro něj. A také se někomu nelíbila spolupráce s Jugoslávií, tak se muselo dálkové ovládání řešit jinou kooperací. A takto by se dalo pokračovat donekonečna.
Chci tím říci: naši lidi uměli, nadšenci vyvíjeli, úroveň to mělo. Ovšem snad mimo ty televize šlo o výrobky "společensky nedůležité", tedy bez valné podpory shora. Tam byl nedosatek znalých a hlavně odvážných a vytrvalých. Nekompetentní a nepružné centrální plánování i úředníci z podniků, kteří si "to nahoře nechtěli rozházet" měli na svědomí dlouhé zavádění do výroby, pomalou výrobu nepokrývající poptávku, mnohdy zastarání výrobku dřív, než přišel na pult, nekvalitní výrobu v důsledku nevhodného přiděleného materiálu a nutné následné improvizace, aby se splnil plán; své způsobila normalizace (myslím tu s přesunem odborníků do kotelen a ještě jinam).
Proto vzdávám čest všem, kdo to vyráběli. Viděl jsem to tehdy dost zblízka, tak můžu konstatovat, že někdy dokázali udělat něco z ničeho. V takových podmínkách by to mohly zabalit i mnohé firmy zvučných jmen.

xsc · #9 Příspěvek od **xsc** » 08 zář 2026, 11:09

Je otázka, jak to s tím vývojem C110 vlastně bylo. Když se podíváš do Víta, tak tam jsou obvody tehdy ještě neexistující C110 popsány - jako Zanussi

Je to konstrukce druhé poloviny 70. let, tyristory už tehdy na západě končily. I samotná Tesla z nedostatku prodávala Color110 Inline, což nebyla Tesla, ale Jugoslávec. S koncovým tranzistorem v horizontálu a pulzním zdrojem.

#10 Příspěvek od **Hill** » 08 zář 2026, 11:16

To bylo všechno nazývané, jako "objektivní potíže": vázly subdodávky, tak se nedalo dělat to, nač byla zařízená výroba.

Lukas-Peca · #11 Příspěvek od **Lukas-Peca** » 08 zář 2026, 11:55

xsc: samozřejmě že to byla kopie něčeho západního, ale z tuzemských součástek a na rozdíl od ostatních soudobých východních televizí v tom nebyla ruská delta a lampový řádek. Ta Color 110 Inline obsahovala spoustu západních dílů, Jugoslávci je uměli dovézt.

V C110ST jsem se nedávno vrtal a v chladiči na modulu tuším K je vylisovaný zářez. Je tam kvůli tomu, že na základní desce je trimr, tak aby se do něj dal dobře strčit šroubovák. Přitom místa okolo je dost, někdo by to vůbec neřešil, prostě se šroubovák strčí ze strany, ale tady si někdo všiml i takového detailu. Mmch. televize po opravě modulu S běží jako nová, všechny víc jak 40 let staré elyty jsem měřil na ESR a jsou dobré.

xsc · #12 Příspěvek od **xsc** » 08 zář 2026, 11:58

Mně C110STII běžela asi do roku 2018 a funkční je stále. Přivezl jsem si ji na začátku 90. let jako výprodej z Kovoslužby a kromě asi 2 kondenzátorů a toho malého rozběhového tyristoru jsem v tom nic neměnil, jen propájel kupu studeňáků na konektorech.

#13 Příspěvek od **kokun** » 08 zář 2026, 12:24

Ve čtvrťáku (r. 1966) na průmce (SPŠE Frenštát p.R.) jsme (mj) byli na exkurzi právě v té TESLE Blava.
Co si ještě matně vybavuji, tak jsme shlédli výrobu (tehdejší) novinky - tranz. přijímače Tesla 2816B "Mambo". Od osazování (a pájení) součástek do DPS, až po finální montáž.
Procházeli jsme uličkou a výroba probíhala (doslova) za plotem - odděleni jsme byli skutečným plotovým pletivem.

Sám jsem tehdy řešil dilema, zda si koupit bratislavský trp Tesla 2812B Akcent, anebo japonský trp KOYO. Kvůli dizajnu nakonec zvítězilo to KOYO:

transistorove-radio-koyo-80369174.jpeg

xsc · #14 Příspěvek od **xsc** » 08 zář 2026, 12:40

Asi mělo i lepší VKV, u Akcenta bylo znát, že je to první Teslácká tranzistorová VKV jednotka. Akcent je i dost tupý na KV a to i ve srovnání s Jaltou osazenou horšími tranzistory.

ondraN · #15 Příspěvek od **ondraN** » 08 zář 2026, 12:45

My jsme měli doma dlouhou dobu 810A, taky z Bratislavy. Za celá ta léta neměla žádnou poruchu, hrála docela slušně, citlivost tuneru byla velmi dobrá a navíc bylo na FM ladění přes celé pásmo (i mezi normami) a daly se na tom poslouchat hovory mezi letištěm a letadly, které byly v té době právě tam.
Další plus byl vzhled a mechanické provedení, na tu dobu nádhera. I dnes se mi líbí.