Transformátory pro zesilovače PPP

Moderátor: Moderátoři

Zpráva
Autor
Petr_Hodis

Transformátory pro zesilovače PPP

#1 Příspěvek od Petr_Hodis »

Článek slouží jako pomocník při výpočtech a konstrukci transformátorů pro elektronkové zesilovače.






Transformátory pro zesilovače PPP
Petr Hodis (Jeff)

     Nevýhodou všech elektronkových zesilovačů je nutnost potřeby většího množství železa a mědi potřebného pro jejich provoz, tedy transformátorů. Poměrně velké transformátory pro napájecí zdroje - síťové a pro převod vysokoohmového výstupu zesilovače - výstupní. Výpočet síťových transformátorů je dostatečně známý a publikovaný v literatuře i na webu, proto jej nebudu popisovat.

     Na síťových transformátorech pro elektronky je nutné dodržet jen zásady vyplývající ze značných elektrických potenciálů mezi jednotlivými vinutími, proto je třeba prokládat zesílenou izolací nejen primární vinutí od sekundárních, ale VŠECHNA vinutí mezi sebou!
Jako izolace mezi vinutími použijte transformátorový papír 0,05 mm 3x, nebo 0,1 mm 2x, plátno 0,1 mm 2x, případně styroflex 0,05 mm 2x. Izolací 0,05 mm je nutno 1x prokládat každou vrstvu vinutí a na krajích cívky dbát, aby se drát nedostal do předchozích vrstev!
Mezi primární a první sekundární vinutí by se měl navinout jeden závit měděné folie 0,005 mm a spojit se zemí. Pořadí vinutí od středu cívky jsou 1) primární vinutí 2), anodová vinutí, 3) pomocná vinutí, např. pro záporné předpětí, 4) žhavicí vinutí. Žhavicí vinutí je proudově více namáháno, proto je dobré jej kvůli chlazení umístit až na konec.
Na začátky a konce vinutí, stejně tak i na odbočky navléknout vhodnou bužírku, nejlépe silikonovou, nebo textilní a řádně ji upevnit uvnitř cívky. Při výrobě transformátoru je dobré si uvědomit, že bude pracovat se životu nebezpečným napětím, na sekundáru podle typu použitých elektronek vyšším , než síťovým, proto je na místě dodržet doporučené typy izolací a hlavně pečlivost při práci. Výstupní transformátor je na výrobu jednodušší, ale i zde platí dodržování zásad, jako u síťového. V literatuře je mnoho různých postupů pro výpočet výstupních a převodních transformátorů, jeden z nich zde popíšu.

     Určení základních parametrů
     Podle elektronek, které jsme se rozhodli použít zjistíme jejich zatěžovací odpor Raa, ze kterého budeme dosazovat do vzorce jeho čtvrtinu (Raa/4). Zvolíme-li koncové elektronky EL 84, bude Raa/4 8000 : 4 = 2000ohm. Velikost jádra určíme ze vzorce:

elzes_trafa_vzorec.gif

elzes_trafa_jednotky.gif

Dosadíme pro EL 84 Nmax 17W, fp 25Hz, vyjde SžSv 67,5 cm4. Z tabulky 1 nebo 2 určíme odpovídající typ jádra.

elzes_trafa_tab1.gif
Tab. 1. Transformátorová jádra typu EI

elzes_trafa_ei.gif

elzes_trafa_tab2.gif

Tab. 2. Transformátorová jádra typu M

elzes_trafa_m.gif

     Odpovídající typ jádra pro SžSv 67,5 cm4, bude Sž 10,2cm2, což je jádro EI 32 x 32. Protože nevíme, jak kvalitní jádro bude k dispozici, zvolili jsme velikost nejblíže vyšší od výpočtu. Dále si vypočítáme počet závitů, v našem případě pro zapojení PPP celkový.

elzes_trafa_vzorec2.gif

     Po dosazení vyšlo n1 1596z, tedy po zaokrouhlení 2 x 800z. Pro zvolenou proudovou hustotu má každé vinutí vlastní odpor r1, r2, který tvoří m % z Raa, nebo Rz , při čemž platí :

elzes_trafa_vzorec3.gif

     Poměrný odpor m nemá překročit hodnotu 3 až 4 % , protože představuje ztrátu výstupního výkonu. Při překročení je lépe volit menší proudovou hustotu. Při dosazení do vzorce našimi údaji vychází m 4,2%. Jisté překročení to je, ale neřešil bych je. Počet závitů na sekundárním vinutí vypočítáme z následujícího vzorce. Rz 4 ohmy :

elzes_trafa_vzorec4.gif

Pro Rz 4 ohmy má n2 75závitů. Průřez drátu primárního a sekundárního vinutí q1 a q2 bude :

elzes_trafa_vzorec5.gif

elzes_trafa_vzorec6.gif

       Po dosazení má q1 0,061 mm2, podle tabulky 3 jmenovitý průměr 0,28 mm a q2 1,37 mm2, jmenovitý průměr 1,3 mm. Praktické provedení je následovné. Začne se vinout první polovina primárního vinutí. Na 762 závitu se provede odbočka a pokračuje se sekundárním vinutím. Po 38 závitech se vyvede odbočka, střed vinutí. Pokračuje se 38 závity sekundáru a nakonec 762 závitů primáru.
To platí pro zatěžovací impedanci 4 ohmy. Pro jiný zatěžovací odpor se musí do vzorců dosadit odpovídající údaje a odpočítat příslušný počet závitů, aby celkový počet zůstal 2 x 800.
Uvedená varianta platí pro dvě elektronky EL 84. Zapojit se dají i paralelně dvě a dvě, nebo použít jiné koncové, jaké má kdo k dispozici a parametry jim přizpůsobit.
Např. EL 81 mají Raa jen 2500 ohmů, což je Raa/4 625 ohmů a anodové napětí jen 200V, výstupní výkon Nmax 20W. O materiálu jádra se píše dost podrobně na hlava.webpark.cz. Plechy mají mít vysoký obsah křemíku a sílu 0,35 mm. Plechy EI 40 by se daly vzít z vraku starého zesilovače např. Studio solo 130, Studio bass, Music 70, nebo 130, z koncových zesilovačů rozhlasových ústředen apod. Použijí-li se plechy síťové 0,5 mm zesilovač bude také fungovat, ale na vyšších frekvencích bude znatelný pokles úrovně signálu, což se dá vykompenzovat, ale to už představuje ztrátu kvality.
Příště pošlu praktické zapojení zesilovače a napájecího zdroje.

elzes_trafa_draty.gif

Tab. 3. průměry a průřezy smaltovaných drátů.
Poslal: Petr Hodis ( Jeff )
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
varistor

#2 Příspěvek od varistor »

Ty výpočty a vinutí těch traf je strašná pakárna,tady je to dost pěkně popsaný.
Těším se na další pokračování,snad to bude ten zesilovač s tím finským patentem.
Zdraví varistor
Návštěvník

#3 Příspěvek od Návštěvník »

Odpověď na původní komentář

Jo, hezky to pan Lukeš ve "Věrném zvuku" popsal.
Uživatelský avatar
rezis
Příspěvky: 5386
Registrován: 16 lis 2005, 23:00

#4 Příspěvek od rezis »

Odpověď na původní komentář

Opravdu krasna kniha. tezko se ji cokoli vyrovna.
LordAli

#5 Příspěvek od LordAli »

Nějak mi to nevychází s tím co je zde vytaženo z nějaké knížky.
Chyba je zřejmě u výpočtu závitů n1, které vypočítá pouze 1/2 závitů primárního vinutí. Když počítám s 2xn1, tak mě to všechno výjde v pořádku.

Ale třeba se pletu (což si ale nemyslím)
ladynsen
Příspěvky: 2
Registrován: 07 led 2015, 23:00

#6 Příspěvek od ladynsen »

No tééééda.Ten kdo se řídil instrukcemi na výrobu síťového trafa asi musel po jeho zapnutí dlouho větrat.Závit měděné fólie mezi primárem a sekundárem je sice dobrá věc, ale není zde uvedeno, že tento závit NESMÍ být uzavřený, neboli musí být z jedné strany opatřen isolačním papírem nebo folií a jeho začátek a konec se NESMÍ spojit. Jinak vznikne závit nakrátko a trafo shoří zakrátko.Vím, že většina bastlířů tuto skutečnost ví, ale je třeba myslet i na ty méně znalé. Jinak mi celý tento návod připadá povědomý, jako kdyby z knížky Věrný zvuk od ing. Jaroslava Lukeše z r. 1962, což ovšem nepovažuji za nic špatného.Každému bych tuto knížku doporučil, i když by se to mohlo zdát jako anachronizmus.Principy a výpočty v ní uvedené platí stále, navíc je to v této knize velmi dobře podáno.
Zdravím Ladynsen
ladynsen
Příspěvky: 2
Registrován: 07 led 2015, 23:00

#7 Příspěvek od ladynsen »

Odpověď na původní komentář

Pokud se nemýlím, jedná se zde o výpočet trafa pro Paralel Push Pull (PPP), což ani zdaleka není stejné jako Push Pull (PP), popř. Ultralinear Push Pull (UPP). Jde o to, že u PPP se Raa dělí u každé lampy dvěma, čili u dvou lamp čtyřmi. Tedy při výpočtu. Sekundár je stejný jako u PP.
S pozdravem Ladinsen