Běžná anténa nemá nic společného s šířkou pásma, tu určuje wifi chipset, který používá antény k vysílání a příjmu. Schválně jsem napsal antény, protože počtem se šířka pásma rozšiřuje. S šířkou pásma narůstá i propustnost, ale na té se musí obě zařízení dle podmínek domluvit.
matahari píše:Běžná anténa nemá nic společného s šířkou pásma, tu určuje wifi chipset, který používá antény k vysílání a příjmu. Schválně jsem napsal antény, protože počtem se šířka pásma rozšiřuje.
mám takový dojem, že tady došlo ke zmatení v názvosloví . . .
. . . hodinky, holínky, všechno jedno.
Zmije odpověděl, ale uvedl legislativní údaje.
Mně to zajímá pro konkrétní provedení WiFi na 2,4GHz.
Například lambda/4 má BW (MHz) tolik, čipová tolik,...
Co když zařízení umí max. šířku 20MHz při 1x1MIMO s propustností 72Mbps, nebo 2x2MIMO se 144/150Mbps, nebo šířkou 40MHz při 2x2MIMO s propustností 300Mbps, nebo 3x3MIMO se 450Mbps. A je úplně jedno při jaké lambdě.
Měl jsem za to, že jsi radioamatér, což bývají lidé, kteří umí udělat anténu z kde čeho. A vědí, jak se která anténa chová a že záleží dost na konkrétním provedení. Navíc si to uměj, alespoň na hrubo, změřit.
Třeba obyčejná λ/4 má šířku pásma podle toho z jak tlustého pendreku je udělaná, ta z tlustšího pendreku má větší šířku pásma, z hubenýho naopak ladí ostřeji. Je tam ještě zkracovací činitel o který se pendrek krátí, tlustý bude kratší, úzký delší.
Čipová sada, nebo čipová anténa? Abych si hodil korunou...
Samozřejmě že pamatuji antény z plechovky od lahůdkových párků nebo ananasu a taky quady nebo bi-quady. Byly dokonale naladěné a rezonovaly absolutně přesně s na míru ucvaknutou lambdou, kde vyzařovací diagram byl neuvěřitelný.
Chtěl jsem napsat: nějak navázat malou část výkonu z mikrovlnky, PSW metr (směrovou odbočnici, diodu) a jde se. Ale je pravda, že magnetron se špatně přelaďuje. Možná by jako gener šlo z nouze použít AP a přelaďovat postupně kanál po kanálu.