Nabíječka
Moderátor: Moderátoři
Neni od veci uvedomiť si, čo na seba berieš výrobou takéhoto zariadenia, obzvlášť v dnešnej zeleno ľavej dobe. Predajca továrenského výrobku musí deklarovať zhodu s platnými predpismi, a tých je od bezpečnosti cez EMC množstvo. To je pre jediný prototyp nerentabilné. Niečo iné by bolo zakúpiť aspoň modul zdroja, ističe a spínače CE majú a s odretým uchom by stačila revízia, na 12V strane si rob čo uznáš. Ak sa predsa rozhodneš lepiť to z retro veteše, spracuj to aspoň poriadne, tie komponenty to dovoľujú a tu sa nájde veľa zdatných technikov, ktorý Ťa usmernia pri konkrétnom probléme.
Já právě do silové části zasahovat moc nechci (kromě drobnosti s přepínačem).
Nabíječka je používaná a je včetně regulace stále funkční, min. 30 let.
Ono to vypadá jako tovární výrobek, ale jistý si tím nejsem.
Skříň není třeba měnit - ta je OK.
Všechny šroubky jsou zakáplé barvou a plošňák vypadá že se nedělal doma na koleně - to nic ale neznamená. Dá se říct že pro úpravu použiji pouze pár relé ve 12V části.
Těch tady mám plno nových a připadne mi to účelné a jednoduché, chci jen mít ochranu proti přepólování a abych nenabíjel 6V baterii 12 volty - což se může stát. Změřit to samozřejmě nechám a přidám ještě chránič.
Díky
Kus 2,5cm silné bukové desky, přední a zadní panel kus trojky Al plechu a celý zadeklovaný klecí z perforovaného plechu s takovými, jakoby trojlístkovými perforacemi. Trafo odhadem 300VA motané doma na ručně vypilovanou a složenou pertinaxovou kostru, pochopitelně bez impregnace. Usměrnění zajišťoval asi tak 6-8A selénový grec ČKD.
Krom jednoho odporu asi tak půl-třičtvrtě ohmu v keramické dvojsvorce, ruského svítícího ampérmetru a síťové pojistky už tam nebylo nic dalšího, ani svorky. Káble k baterce byly protažené zteřelou gumovou průchodkou předním kusem plechu pod ampérmetrem.
Gumová flexošňůra podobně protažená zadem, přiletovaná přímo na očka a kostru trafa.
Stavitel byl zřejmě minimalista.
Úspěšně se tím dobíjely akumulátory po celou dobu udržování majitelovy Š100L, tak později Š120L. Půjčovalo se to i do sousedních garáží na kdeco a nikdy se nikomu, dokonce ani té nabíječce nic nestalo.
S PE byla spojena jen armatura trafa /celé to sedělo na desce z bukového dřeva/.
Ale kdoví, zda do těch garáží vůbec byla samostatná PE přivedena. Bylo to stavěný někdy na začátku 60.let, takže tam byla stejně TN-C a v hlíně..
Po úmrtí majitele mi to někdo z té rodiny přinesl, jestli z toho něco nechci. Ten ruský, kulatý 15A ampérmetr mám ještě schovaný. Ručka mu chodí zprava doleva a je v něm žárovka. Škoda, že jsem to tenkrát neměl čím nafotit.
Řekl bych, že přístroje tohoto druhu a provedení, jestli vůbec kdy něco způsobily, tak zcela určitě o několik řádů méně škod, než současné moderní přístroje rejžové provenience.
Predstav si, že takúto čúzu v dobrom presvedčení požičiaš kamarátovi, ktorého predratý L na neuzemnenú kostru v rozpadnutej priechodke zabije. Budeš jeho deťom vysvetlovať, že si videl horší šrot a ten doteraz slúži?
I na súde na tom budeš horšie jak laik, pretože si od fachu a neštastiu si mohol predísť.
Občas vidím experta, revizáka, jak nabíja na aute položenou nabíjačkou, ktorá má flexošnúru napojenú na šroubovacích svorkách aké bývali na výstupe zdrojov. 5cm oholeného lanka čaká na svoju príležitosť. Na moje pripomienky žiadna reakcia, ale kto chce kam..