Je to projev termoemise?

Zpráva

Artaban001 · #1 Příspěvek od **Artaban001** » 17 kvě 2019, 17:58

Zdravím ve spolek.
Našel jsem ve šrotu mikrovlnku, vydoloval jsem z ní magnetron (WITOL 2M217J) a ten jsem zbavil magnetů, jelikož se hodí na spoustu věcí.
Tak jsem se díval na ten zbytek a zkusil jsem jej nažhavit z laboratorního zdroje. Chtěl jsem vidět, zda je vidět rozžhavený vlákno skrz ty izolátory) Nastavil jsem na něm cca 3.9V. Po nažhavení se odběr ustálil něco kolem 10A. když jsem ze srandy zkoušel měřit napětí mezi "pláštěm" a vývodama žhavení, naměřil jsem zajímavé hodnoty:
Mezi plusovým koncem žhavení a pláštěm (anoda) bylo kolem 5.6V. Na druhým konci kolem 4V. Záporný póly byly na anodě, kladný na vývodech vlákna. když jsem mezi vlákno a anodu zapojil bílou LED, sotva znatelně "žhla". Magnetron probitý nebyl. Blbnul jsem přímo s tou "trubicí", na který zůstaly chladící žebra. A jinak to vlákno fakt prosvítá.

Ivan_Ryger · #2 Příspěvek od **Ivan_Ryger** » 17 kvě 2019, 18:12

Presne tak, termoemisia.

Artaban001 · #3 Příspěvek od **Artaban001** » 17 kvě 2019, 18:44

No nepočítal jsem, že to napětí může dosáhnout takové výše - je pravda, že je to měřený digitálním multimetrem bez zátěže. A taky jsem zkusil, že se to napětí mění - snižuje se - když dám k tý "lampě" magnet.

pajosek2 · #4 Příspěvek od **pajosek2** » 17 kvě 2019, 19:13

Vem si jakoukoliv koncovou lampu nažhav ji a změř si napětí mezi G1 a katodou. Taky jsem byl překvapený jak ta katoda dokáže emitovat.

Artaban001 · #5 Příspěvek od **Artaban001** » 17 kvě 2019, 19:52

K tomu se moc nedostanu. To spíš ty magnetrony. Byl to takový experiment z dlouhé chvíle. Akorát mě překvapilo to napětí, co bylo vyšší, než žhavící napětí ze zdroje.

samec · #6 Příspěvek od **samec** » 17 kvě 2019, 21:08

Napätie žhavenia súvisí s odporom vlákna. Termoemisné s teplotou a nejakým koeficientom materiálu vlákna. Náhodou sú veľkosťou podobné ale fyzikálne nezávislé.

#7 Příspěvek od **tomasjedno** » 18 kvě 2019, 00:12

Artaban001 píše: je to měřený digitálním multimetrem bez zátěže..

Už ten digitální multimetr je pro to pořádná zátěž. Sežeň si voltmetr se vstupním odporem 10 GΩ.

samec · #8 Příspěvek od **samec** » 18 kvě 2019, 11:35

Ono to už viac ako tých pár voltov nebude ani s voltmetrom s väčším vnútorným odporom.

pajosek2 · #9 Příspěvek od **pajosek2** » 18 kvě 2019, 13:20

Běžně se G1 elektronky připojovala k zemi přes odpor 1MOhm a podobně a katoda byla přímo na zem a ta emise byla schopna i na takhle relativně malém odporu, vytvořit předpětí pro elektronku potřebné.

Artaban001 · #10 Příspěvek od **Artaban001** » 18 kvě 2019, 14:05

Když jsem anodu uzemnil, napětí se dostalo až na 40V. Při odpojení žhavení za pár vteřin spadlo na 1V.
Zdroj: MATRIX MPS 3005L- 3 (paralelní režim obou obsažených zdrojů)
Měřák: Metex M3890D USB.

breta1 · #11 Příspěvek od **breta1** » 18 kvě 2019, 14:24

pajosek2 píše:Běžně se G1 elektronky připojovala k zemi přes odpor 1MOhm a podobně a katoda byla přímo na zem a ta emise byla schopna i na takhle relativně malém odporu, vytvořit předpětí pro elektronku potřebné.

1M se mi zdá málo, pro vytvoření předpětí mřížkovým proudem jsem viděl hodnoty 4M7 až 22M.

pajosek2 · #12 Příspěvek od **pajosek2** » 18 kvě 2019, 15:51

Breta1 ano máš pravdu záleží na aplikaci.Ten 1Mohm jsem uvedl jako asi nejnižší hodnotu,samozřejmě pokud se nejedná o oscilátor,tam jsou ty hodnoty podstatně menší.